Scenár:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrajú:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (viac)Obsahy(1)
O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.
Originální film byl oceněn cenou poroty. Komiks vyšel snad ve všech evropským zemích a těší se velké oblibě. U nás jej vydalo vydavatelství BB art. Do českých kin bude film uveden v listopadu tohoto roku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (6)
Recenzie (444)
Jeden z nejlepších animovaných snímků, co jsem kdy viděl, nádherná černobílá 2D záležitost, která vychází z komiksové předlohy, což je na některých políčkách filmu hodně patrné. Narozdíl od americké konkurence však Persepolis neloví ve vodách pokleslé fantazijní akčnosti, ale zůstal zakotven u břehů artového filmu. Těžko říci, čím je tenhle film především - pro někoho alternativní možností seznámit se s rychlokurzem íránských novodobých dějin, pro jiného silným emancipačním hlasem z míst, která lídři západu označují jako ,,osu zla", pro dalšího nadčasovým podobenstvím o typizovaných osudech ,,malých" lidí - obětech režimů, násilí, válek..., nebo možná vynikne tento pohled - čirá existenciální reflexe člověka ztraceného v nesrozumitelném a nepřátelském světě, film o ,,cizince ve vlastní zemi", zoufalé volání zesilované mezními situacemi těch podivných životních peripetií... Persepolis má neobyčejnou sílu a mnohokrát jsem litoval, že nebyl natočen jako hrané drama. I takhle však umí pojmenovat bolavá místa a poukázat na absurditu totalitního režimu (který se v tolika drobnostech podobá tomu našemu, až z té podobnosti mrazí...). Velmi zajímavý je ženský pohled Marjane Satrapi, autorky i stylizované hlavní hrdinky, v tolika věcech obohacující mé zkreslené představy a vyvracející možné předsudky. Emancipace je skutečně jedním z nejdůležitějších fenoménů novověku. Persepolis vyniká v mnohém, svou osobitou a čistou animací mi mnohdy připomněl animované filmy našeho nestora Karla Zemana, ale i japonské mangy, ten dvojrozměrný nostalgický retro obraz Íránu, Vídně osmdesátých let, všechny ty ikony západní kultury a odrazy její mediální podoby, Bee Gees, Iron Maiden, Punk, Michael Jackson, Derrick, Bruce Lee, adidasky a hranolky s kečupem... Všechno tak roztomilé a záměrně naivistické a pod tím rastrem pachuť mučení, zabíjení, strachu, úzkostí... Člověk sleduje pohádku (sic pro dospělé) a chvěje se hrůzou... Nádherný a čistý film... Hodně podobný (i když estetikou animace ne tak absolutní) je rovněž animovaný pozdější bratříček Teheránská tabu. PS: Velmi trefný je komentář uživatele Iggyho... ()
Ku Marjane Satrapi bol zivot kurva. A to doslova. Nic proti Iranu, aj ked ma vonkoncom nezaujima (a teraz uz duplom nie), ale par stoviek popletenych extremistov by si tam zasluzilo slucku. Neviem si predstavit, ze by som sa musel vzdat dennodennych skvelych pohladov na prijemne zadky v obtiahnutych dzinsoch alebo presvitajucich bradaviek cez trika :). Aj ked teraz trochu odlahcujem, byt zenou v Irane by som teda nechcel.. A ani chlapom. To by som vstupil bud do krestanskeho radu alebo by som pichal svojho spoluziaka do analu. Diky, neprosim! ()
Persepolis, alebo stručné dejiny moderného Iránu. Na postave Marjane autorky zobrazujú život v Iráne, kde sa s každou zmenou režimu očakávalo niečo lepšie. Vždy však prišlo len to horšie. Náboženský islamský fantizmus, donucujúci ženy zahaľovať sa a idealistický boj ľavičiarov a komunistov proti diktatúre. Poctivá ručná, jednoduchá, ale o to údernejšia animácia ukázala, že aj v dnešnej dobe futuristických počítačových 3D animácií má jednoduchá kresba soje miesto. ()
Což o to, animace se mi líbila, ale v porovnání třeba s filmy Valčík s Bašírem, Renesance či naším Aloisem Nebelem mi příjde, co do její bohatosti, chudší. Jinak líčení života v Íránu (a částečně v Rakousku) je zajímavé (i z historického hlediska), přesto jsem čekal trochu větší nadhled a více humoru, film občas sklouzával do docela depresivního dramatu a když už v něm byl, tak ho zase brzdilo určité "zjemňování", takže žánrově mi Persepolis moc vyrovnaný nepřišel. Jinak z filmu docela dost vyzařuje ženský pohled na věc, vůči kterému rozhodně nic nemám, ostatně hlavní postavou je žena, ale dost skutečností v něm to podle mě ovlivňuje. Jen je škoda, že si tvůrci trochu více nevyhráli s jazykovou složkou, slyšet skoro neustále francouzštinu i v nefrancouzských prostředích trochu ubralo na autentičnosti. Možná jsem trochu sklouzl do kritiky, což nebylo úplně mým záměrem, každopádně Persepolis rozhodně stojí za zhlédnutí, i přes těch několik much, a za sebe to vidím na slabší 4*. ()
Momentálne určite najtvrdší animák na trhu. Kedže je film animovaný, súťažil vo svojej kategórii s (viac-menej) detskými filmami ako 'Ratatouille' a 'Surf's Up', čo nie je primerané a adekvátne, ale budiš. Tvrdý kriticizmus doby a protichodných svetov je zrejmý a súčasne žiadny. Nesnaží sa moralizovať ani ukazovať vinu, rozpráva. Neviem čím, ale moje myslenie to nikam neposunulo. Ani s vedomím, že je príbeh asi do istej miery autentický. 75%. ()
Galéria (24)
Fotka © Sony Pictures Classics
Zaujímavosti (12)
- Historické vsuvky jsou zpracovány ve stylu orientálního stínového divadla. (DaViD´82)
- Ve scéně, kdy Marjane s hrůzou pozoruje ruku trčící z trosek, se její obličej pomalu přetvoří v pokřivený výraz z malby „Výkřik“ norského malíře Edvarda Muncha. (Bertramm)
- Podobnost rodičů hlavní hrdinky Marjane s animovanými postavami je dokonalá. Když pak do animačního studia přišli rodiče Marjane Satrapi, měli animátoři pocit, jakoby je navštívil reálný Mickey Mouse a Minnie Mouse. (mr.filo)
Reklama