Výmena

VÝMĚNA je nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky. A když napíšu "nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky", mám tím na mysli "raději bych si pustil tohle kriminální melodrama než jiná" (což v případě boxerského MILLION DOLLAR BABY a válečného diptychu VLAJKY NAŠICH OTCŮ a DOPISY Z IWO JIMY či dramatu TAJEMNÁ ŘEKA bohužel neplatí). Snad poprvé stojí u Eastwooda v centru vyprávění soběstačná a silná žena, která se nevzdává a nepotřebuje mentorskou mužskou postavu pro rady a snad poprvé se neprojevuje odpor vůči institucionalizovaným autoritám v podobě církve. Stylová dobovka, která je žánrově klamavá stejně jako poslední eastwoodovské počiny, je zdánlivě kriminálkou, ale ve skutečnosti melodramatem a protože hlavní úlohu zastává žena, klamání tělem je mnohem přijatelnější než v případě TAJEMNÉ ŘEKY. Jinak se nevypráví o ničem jiném, než na co jsme u Clinta zvyklí: westernové schéma jedince proti přesile zůstává zachováno, ale na rozdíl od předchozích kriminálních (melo)dramat KRVAVÁ STOPA a TAJEMNÁ ŘEKA VÝMĚNA drží pohromadě a postrádá zbytečnou doslovnost zmíněných staromistrovských (v nejlepším slova smyslu) opusů. Zatím nejvyzrálejší (myšlenkově i formálně) Eastwoodovo dílo tak atypicky sleduje ženu, která se ale jako ostatní eastwoodovské postavy nevzdává a chce dotáhnout věc až do konce, ale zjišťuje, že jasnou odpověď nikdy nedostane, protože jednotlivé pohledy nesloží komplexní pohled na jednu historickou událost (na rozdíl od VLAJEK NAŠICH OTCŮ A DOPISŮ Z IWO JIMY). 10/10 (17.12.2008)

Málokterý film nabízí nějakou zajímavou, osobitou, charakterní (čti Oscarovou) roli ženě a ještě míň jí dává příležitost zahrát si hlavní postavu. Když se tak dívám na Clinta Eastwooda, zdá se, že to bude právě on, kdo se nám v jednadvacátém století bude snažit dokázat, že i něžnější pohlaví dokáže utáhnout film stejně dobře jako muž. Ten chlap má neuvěřitelný cit pro filmy, a když se člověk dívá na komplexnost jeho zaměření, zdá se to neuvěřitelné. Ve Výměně se sice ukázal "jen" jako režisér, producent a skladatel, ale u jiných filmů má na kontě i scénář nebo (nejtypičtěji) nějakou tu roli. Výměna mu ji nenabízela, ostatně muži v ní moc prostoru nemají. John Malkovich je sice trailerem prezentován jako jedna z nejdůležitějších postav, za celý film ale řekne asi tak 15 vět. No a policisté na tom nejsou zas o tolik lépe, byť pro mě Michael Kelly (detektiv Lester Ybarra) reprezentoval jednu z nejcharismatičtějších postav filmu. S tím možná přichází i důvod, proč prostě nemůžu dát Výměně plný počet hvězdiček; zatímco druhá polovina (vše od kanadského kluka a psychiatrické léčebny) utíká zatraceně rychle a je stylová, začátek mi přišel poměrně hodně rozvleklý. Už jen proto budu mít asi navždy Million Dollar Baby o něco radši. To ale nic nemění na tom, že Clint válí a zatraceně umí. (10.01.2009)

Když ve filmu dojde k soudním procesům, začne se to tvářit moc angažovaně. I Angelina, do té doby zničená ponižovaná matka, je najednou hrdá, usměvavá, skoro pyšná. Tahle část mi neštimovala, připadala mi špatně podaná. Do té doby hodně dobré, ale upřímně nevím, jestli to není trochu víc tématem než zpracováním. Nemůžu to neporovnat s Fincherovým Zodiacem, který i z docela klidné závěrečné scény dokázal vytáhnout mrazení v zádech ("tohle je muž, který mě postřelil"). P. S. Angelina J. je dobrá herečka, pokud nehraje Angelinu J. (11.01.2009)

Eastwood a nejpevněji držený vzorec. Příběh, který by se dal převyprávět třemi větami, natáhne přes dvě hodiny, ale fascinujícím talentem přinutí diváka si onen čas náramně užít. Každá emoce působí opravdově, Angelina překonává svoje herecké hranice a dobová atmosféra útočí na všechny moje smysly. Nebýt celý film prodchnut velmi věrohodným, nepříjemným a neustupujícím nádechem nelidství, mohlo být ještě lépe. (14.09.2009)

Angelině sice tentokrát Oskara před nosem vyfoukne Kate, avšak to na faktu, že zahrála asi nejlépe od Narušení, nic nemění. Christine Collins je velice silná a cílevědomá žena, která si jde bez přestání za svým - role jako stvořená pro Angelinu a jí podobné. Kdo mi však učaroval ještě více, byl Michael Kelly (CJ z Úsvitu mrtvých), který snad jako jediný (Donovanovo přehrávání jsem schopen zkousnout ve Statusu: Nežádoucím, ale sem se to nehodí) bez přehnaných gest odehrál svůj part s naprostou lehkostí a u scény s rekapitulováním děje, co se stalo na ranči, jsem zažíval přesně to, co jeho postava. Zbytek obsazení jsem ani nezaregistroval (jen na chvíli Malkoviche, Feore opět nevýrazný) a tak se dostávám ke Clintovi, jenž se rozhodl pověsit herectví na hřebík a věnovat se pouze režii. No, jestli to takhle půjde s jeho filmy dál, s Clintem režisérem nebudu mít problém. Trochu mi vadilo časté míchání žánrů, které jsou samy o sobě skvěle zpracovány, ale dohromady působí strašně nekompaktně. Pomoci tak musí technická stránka - kamera a hlavně výprava mi učarovala, stejně jako kostýmy, jen ta Angelina se do těch dvacátých let nehodila. Ale ty výtky neberte příliš vážně, on příběh napsal sám život a jestli to nešlo natočit jinak, tak byl nejspíše žánrový mix jedinou možnou cestou. (05.02.2009)