Na povale alebo Kto má dnes narodeniny

Děti nepochopí metaforičnost filmu - dlouholetá tradice proti nevkusu normalizačních osmdesátých či závěr s hodinkami reflektující pomíjivost všeho hmotného. Dospělý může mít námitky proti nepropracovanosti fikčního světa hraček na půdě (smysl toho jejich pohybu - kam ráno všichni jezdí?; úloha živé kočky ve světě hraček - ta se vytratí do ztracena etc. etc.). Na půdě je hodinové cvičení na téma "půda a hračky", je v něm mnoho výborných nápadů (obyvatelé světa zla), jenže na to, aby se stalo filmem, mu chybí spád a gradace. Loutkaři ho ocení - ale kdo ještě? (21.03.2010)

Upřímně se musím vyznat, že mě animovaný film „Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?“ velmi příjemně překvapil. Svým způsobem jde o zjevení, které se vymyká současné spotřební struktuře. Ojedinělá tvůrčí vynalézavost Jiřího Barty je okouzlující a osvěžující. Voní naději, umělecká schopnost a kreativní postupy dávají zapomenout na moderní stereotyp úporných a efektně prázdných snah komerčního úspěchu a pochlebování. Jako dítě jsem podobné půdní prostory miloval a nejedno exotické dobrodružství jsem v zašlé slávě věcí různorodé podoby prožil v dychtivě rozjásané bezprostřednosti. I skladba artefaktů měla stejné barvy a tváře. Vynalézavá hravost a souznění neslučitelnosti je Bartovou předností. Kouzlí a oživuje dávno pohřbený a zapomenutý svět fantazie, skromnosti a úcty. Žánr pohádky je pouze formalitou, neboť svým přístupem s lehkostí a šarmem překračuje vytyčené hranice a představám dává nové a nezapomenutelné rozměry. Žijící jsou okrajovým předmětem: rozhodná babička (Ludmila Ungrichtová s hlasem Věry Kubánkové) a její zvědavá a poslušná vnučka (Andrea Žádníková s hlasem Johany Krtičkové). Strana zla, nenasytný monarcha Hlava (Jiří Lábus) a jeho přisluhovač kocour Baron (hlas Petra Nárožného), se pohybuje na pomezí skutečného světa a fantazie. Pohádkový příběh vrhá křehké dobro v podobě panenky Pomněnky (hlas Lucie Pernetové) do rozhodujícího střetu dobra se zlem. Zaujme trojlístek hrdinů, nejbližších přátel hadrové panny: pohodlný plyšový medvěd Mucha (hlas Borise Hybnera), staromilsky bojující loutka Krasoň (hlas Vladimíra Javorského) a vitální plastelínový neposeda Šubrt (hlas Ivana Trojana). Pozornost vzbudí také myška vynálezkyně Sklodowská (hlas Barbory Hrzánové) a Hlavův patolízal a inženýr nových možností dr. Skarab (hlas Miroslava Táborského). S důmyslnou hravostí se dbá na detail, pohyb se v jemných křivkách přizpůsobuje daným situacím, a já okouzlen hledím na záplavu možného nebezpečí. Otázkou je, zda si takovou pohádku vychutnají i moderní děti. Já jsem Bartovým postupem omámen a velebím jméno jeho uměleckého ducha. I bez efektivní prázdnoty standardizovaných spotřebních produktů lze vyčarovat snový svět. Uchvátil mě svou formou fantazie i tvůrčím přístupem. Bravo, nevšední poeto a kouzelníku Barto! (18.02.2018)

Na jednej strane ste okúzlení tým absolútnym umeleckým majstrovstvom, keď si pri každom jednom zábere uvedomujete, aká makačka to musela byť všetko to okienko po okienku rozpohybovať a poskladať dokopy ( aj keď je tam hromada dobre zamaskovaných digitálnych trikov...) – a aby to ešte tak dokonale a krásne vyzeralo ! Na druhej, ak je vo vás ešte dosť dieťaťa, vás musí okúzliť ten čistý a tak parádne klapajúci príbeh prebiehajúci na jedinej povale, ktorá ale dokonale zastúpi celý šíry svet, kde sa dá donekonečna putovať a kde vás čaká nespočetne tajomstiev a prekvapení. A ešte niečo tu je... NA PŮDĚ vyvoláva jeden z tých dokonale zvláštnych pocitov nostalgie, s ktorými sa neviem vyrovnať, pocit bolesti nad odhodenými, zabudnutými a zaprášenými hračkami, ktorých by som sa pritom sám asi nedotkol, ba dokonca, ktoré na mňa pôsobia strašidelne, a čo nerád priznávam, hádam až odpudzujúco. A to ma strašne mrzí. Som rád, že si preto žijú svoj vlastný šřastný život a je im šumafuk, aké zmiešané pocity vo mne vyvolávajú. (25.02.2009)

Na pôde je super film na nejaký festival animovaného filmu. Čiže ak je premietaný tak povediac medzi svojimi, uzná sa aplauzu. Ale ako film do distribúcie tak nejak neviem, akého by si našiel diváka. Je to film pre deti? Je to film pre dospelých, ak hlavná postava je malá bábika? Ako by som vysvetľoval svojmu decku ten záver? Vo filme je množstvo super nápadov, radosť pozerať, ako všakovako sa dá využiť starý vysávač. A vlastne všetko, čo je na povale. Pre každé dieťa je svet niekde v jednej miestnosti plný buď hračiek, alebo haraburdia, absolútne fascinujúcim svetom. A z toho aj Barta vychádzal. Možno aj preto to mal poňať viac pre detského diváka. (07.05.2016)

Tak po přečtení zdejších názorů jsem částečně na pochybách. Práce s loutkami mi osobně nepřišla bůhvíjak parádní, příběh je řidší, než vzduch a záporák, v podobě Jirky Lábuse takový prapodivný. Nehledě na jeho hlášky, které kolikrát mi příjdou, ne moc vhodné pro děti. A odtud i pramení mnoho mých výtek. Snímek "Na půdě", jakoby měl problém s tím, kam se zařadit. Má mnoho prvků typických pro děti, ale na druhou stranu i několik prvků, co pochopí jen dospělí. U Pixarovek jsme na to zvyklí a sedí to u nich jako ***** na hrnec, ale v tomto případě mi tato forma tolik nesedí. Nebo jsem byl možná ve špatném rozpoložení, ale za sebe říkám: NE. (26.12.2009)