Na povale alebo Kto má dnes narodeniny

Jiří Barta je duhej Švankmajer, jeho bizarní postavičky jsou perfektní a ve spojení různých předmětů, které se povalují dlouhou dobu na půdě, je to nádherná kouzelná podívaná! Výborně nadabované postavičky v čele s " Hlavou " jiřího Lábuse jsou bezvadné! K tomu vynikající hudba Michala Pavlíčka (ani se mě nechce věřit, že dokázal zkomponovat tak různorodou hudbu) a vznikl originální animovaný snímek, na který se rád zase někdy podívám. (02.09.2012)

Pohádka, nebo chcete-li fantasy, Jířího Barty z kouzelného a svébytného světa na jedné půdě razantně připomíná status Česka jako mocnosti v oblasti loutkových filmů. Barta vytvořil celou armádu originálních postav a postaviček, přičemž se nebál příběhu s jednoduchou strukturou vtisknout temnější prvky. Výsledek pak sice působí trochu depresivně „jako z 80. let“. Ale kouzlo zůstává. (18.03.2010)

Hermína Týrlová by měla určitě radost,já už méně. Nebýt Bártovy předchozí tvorby ,bylo by to u mě určitě na sto procent. Ovšem chápu,že sehnat nyní peníze na kratší a ponurejší dílko o něčem není sranda. Mít na to ,rád bych si připlatil třeba na Poslední lup ll.,nebo něco. Ale nemám,co nadělám,-nic moc a tak alespoň dík za tu už málo vídanou animaci a zbírčičku toho všemožnýho půdního šuntu,který i já mám tak rád. (09.05.2010)

Na jednej strane ste okúzlení tým absolútnym umeleckým majstrovstvom, keď si pri každom jednom zábere uvedomujete, aká makačka to musela byť všetko to okienko po okienku rozpohybovať a poskladať dokopy ( aj keď je tam hromada dobre zamaskovaných digitálnych trikov...) – a aby to ešte tak dokonale a krásne vyzeralo ! Na druhej, ak je vo vás ešte dosť dieťaťa, vás musí okúzliť ten čistý a tak parádne klapajúci príbeh prebiehajúci na jedinej povale, ktorá ale dokonale zastúpi celý šíry svet, kde sa dá donekonečna putovať a kde vás čaká nespočetne tajomstiev a prekvapení. A ešte niečo tu je... NA PŮDĚ vyvoláva jeden z tých dokonale zvláštnych pocitov nostalgie, s ktorými sa neviem vyrovnať, pocit bolesti nad odhodenými, zabudnutými a zaprášenými hračkami, ktorých by som sa pritom sám asi nedotkol, ba dokonca, ktoré na mňa pôsobia strašidelne, a čo nerád priznávam, hádam až odpudzujúco. A to ma strašne mrzí. Som rád, že si preto žijú svoj vlastný šřastný život a je im šumafuk, aké zmiešané pocity vo mne vyvolávajú. (25.02.2009)

Zlaté české ručičky se postaraly o přívětivou animaci, očekávané zábavné situace a překypování nápady se bohužel krom pár zvolna nastíněných nápadů (včetně zakomponování kolem se povalujících předmětů) nekonají. Prostinký příběh ve spojení s prázdnými postavami bez jakéhokoliv pozadí (jaký význam mají pravidelné „narozeniny“?) či sympatií se na celovečerní ploše, jíž by naopak odpovídala žánrově velice vkusně střižená hudba, jen těžko ztratí. 5/10 (01.05.2009)