The Poughkeepsie Tapes

Nadpřirozeno nebrat, realismus frčí. Touha zhnusit diváka, vyděsit ho a snad i varovat před choromyslností magorů kolem nás se některým tvůrcům vymyká z rukou. Zatímco jedni raději utíkají do odlehčenějších vod a natáčejí slashery s notnou dávkou nadhledu, druzí se nás ve svých filmech snaží přesvědčit, že tohle nebezpečí tam venku opravdu číhá. Pásky z Poughkeepsie padají na hubu se svou pseudodokumentární formou. Ta je chvályhodná a docela věrohodná v momentech, kdy se snaží analyzovat zabijáka a jeho práci, nicméně v kontextu se svým obsahem (hnus a zase jen hnus) selhává právě díky vědomí, že jde o dokument pouze fiktivní. Jako film sám o sobě jsou totiž Pásky dosti bezzubé, nepřekvapující a pramálo poutavé, selhávají i ve své žánrové disciplíně "horor", protože jako s takovými s nimi nikdo pořádně nepracoval. Vyjímkou je husí kůži vyvolávající pavoučí zjev v závěru filmu, nicméně ten celý film nezachrání. Napětí nula nula nic, zabiják zůstává špatně identifikovatelnou loutkou zla nejen pro policii, ale i pro diváka a náznaky vlastní mytologie přijdou až v závěru (osudy Otrokyně). Jedna z postav ve filmu mluví o nutnosti mít schopnost oddělovat práci od skutečného života a nemyslet na zabité děvčátko v momentě, kdy si vlastní dcerka hraje na dvorku. Platí to spíše pro tento film. Člověk by snadno při jeho sledování mohl dospět k názoru, že po světě běhají jen psychopatičtí pošuci, kteří vám chtějí vykuchat děcka a sežrat psa. Nicméně až si bude holka hrát před barákem, občas na ní mrkněte. Bude to smysluplnější zábava, než koukat na tohle dílo. (21.03.2011)

Jeden z tých filmov, ktorý je akože skutočný dokument o nejakom tom vrahovi, ktorý svojho času vraždil a mučil nevinných ludí v malom americkom mestečku. Na TPT som sa tešil dost dlho a tak jeho vydanie sa stalo akousi udalostou a v krásny to den resp. večer piatku 13-teho som si pustil tento "záznam". Hned na začiatok musím povedať, že som čakal iný film než som videl a viac menej ma sklamal. Možno za to môže neskúsenosť režiséra pre ktorého to bola jeho prvotina a možno za to môže citlivá téma, ktorá zobrazovala zozbierané skutočné informácie o vrahovi z Poughkeepsie. Teraz je to už jedno. John Erick Dowdle(režisér drzého xeroxu španielského REC-u, Quarantine) sa venoval skôr vyšetrovaniu a dal slovo odborníkom a tým pádom sme samotné vyvádzanie vraha sledovali dost cenzúrovane. Zábery mučenia skoro žiadne(99% sa odohrávala mimo kamery), vraždy minimálne(zábery na miesto činu nám akože malo stačit:() Film mal velký potenciál, no škoda jeho nevyužitia. Síce sa nejdnalo o nič nové a takýchto filmou tu bolo a bude, ale za zmienku stojí minimálne posledná 10-minutovka. Nechcem spoilerovať a tak ak vás to zaujíma mrknete sa nato, ved 85min. nezabije nikoho. 60% (13.03.2009)

Fiktivní found footage dokument The Poughkeepsie Tapes pojednává o jednom bestiálním masovým vrahovi, který si vše nahrával na videokazety. Jsou však promítány postupně, vždy podle rozebírané oběti a vrahových činů. Do toho jsou prostřihávány různé analýzy vyšetřovatelů a dalších odborníků. Míra autenticity je tak vysoká. Pásky z mučení a šokujících činů mají hodně "nekvalitní" charakter, často chaotický a většinou máte jen zlé tušení, co se to vlastně přesně děje. Tohle podání mi ani nějak nevadilo, ale The Poughkeepsie Tapes mě ve výsledku zas tak zásadně neohromilo, natož aby jsem byl z toho zdeptaný. Od režiséra Dowdleho mě víc dostal jeho klaustrofobický počin Pod zemí, který disponuje větší mírou děsivosti a lepší atmosférou. (21.05.2015)

Zvláštní, já tedy, na rozdíl od mnohých, nevěděl předem o tomto filmu nic, ale ani na chvíli jsem nezapochyboval, že se jedná o pseudokument. Domníval jsem se však, že je inspirován skutečným příběhem. Herecké výkony ve fázích vyprávění jsou působivé, nicméně ony kvaziautentické záběry uvěřitelné nejsou. Film na mě nijak děsivě nepůsobil, napětí jsem postrádal. Spíše mě oslovil scénář se sympatickým závěrem. 80% PS: Mohli byste si odpustit trapnosti typu "Nedoporučuji psych. labilním jedincům.", když je zjevné, jak jste z filmu podělaní. Někoho by to mohlo urazit. Taky se nenavážím do vaší inteligence, ačkoliv bych s klidným svědomím mohl. ;-) (19.01.2010)

Velmi znepokojivý fiktivní dokument o brutálním sériovém vrahovi jehož praktiky a výsledky jeho "práce" působí mrazivě a nepříjemně. Záběry z "akce", kdy je vrah sám v nějakém teatrálním kostýmu, s maskou a týrá svoje vězeňkyně jsou působí uvěřitelně a z mého pohledu vrchol "realismu" tohoto fiktivního dokumentu přijde ke konci filmu v kapitole nazvané "Found" a s kratičkým interview, které v této kapitole je. Každý ze záběrů pořízených vrahovou kamerou je tu těžce mrazivě děsivý právě tou velkou mírou uvěřitelnosti. (18.01.2010)