Pod zemou

"Jediná cesta ven je dolů." Zasraná klaustrofobie! Původně jsem chtěl dát kvůli posledním dvoum minutám o hvězdu míň, ale když tak nad tím přemýšlím, už si nedokážu vybavit, kdy jsem byl u filmu naposled takhle posranej a fóbicky vydrásanej. Navíc se z filmu dají pochytit opravdu skvělá mravní ponaučení, jako třeba nevěřit krtkům, nezvedat zaprášené telefony, nepanikařit, když se prodíráte úzkou chodbou plnou kostí kde Váš krysy koušou do prdele, neopětovat pohledy podezřelým prsatým slečnám, jenž provozují sabaty v hlubokých temných chodbách a spousta dalších. Bezpochyby found-footage roku. (14.12.2014)

Kedysi dávno bolo v Paríži kvôli epidémii toľko mŕtvych, že museli MILIÓNY tiel nahádzať do podzemia dlhého X kilometrov, čím sa vytvoril údajne najväčší masový hrob na Zemi. Okolo tohto pozoruhodného miesta je omotaná podozrivá, čudácka a nehororová zápletka o hľadaní kameňa mudrcov, ale keďže Harry Potter do Francúzska zásadne necestuje, hrdinov nemá kto zachrániť a ich podzemné dobrodružstvo sa okamžite komplikuje a z fantasy sa mení na horor. Prichádzajú prvé znamenia, zranenia, hádky, úmrtia, prízraky. Poznáte to. Film je síce občas drsný (dievča ubité doslova na smrť), ale to nestačí. Samotná atmosféra nie je zlá, avšak dosť jej podkopávajú nohy (s výnimkou hlavnej hrdinky) nesympatické postavy + čudný scenár. Je v ňom všetko, od duchov detí cez výčitky svedomia až po šialencov, nestarnúce rytierske mŕtvoly, po horiace autá a zostupovanie čoraz hlbšie, až do pekla. A keď je v niečom všetko, to tiež nie je dobre. (25.12.2016)

Mini spoiler! V případech, kdy někdo zemře bývá obvykle zvykem, že se o jeho rozkládající se tělo alespoň pokusíte postarat, jenže tady někdo zemře, někdo se u toho rozbrečí a to je všechno, žádný snahy o to, dostat tu tělesnou, rozkládající se skořápku nahoru a normálně se s ním rozloužit u obřadu. Tady o tom nebyla žádná zmínka, prostě tam to tělo jen tak nechali a šli dál. Neříkám, že se to neděje i v jiných hororech, ale čekal bych nějakou snahu, nebo nějaký dialog o tom, že ho tam jen tak nemůžou nechat, i když bylo jasné, že by se s mrtvým tělem daleko nedostali. Potom tu je taky moc dlouhá předehra, než se skupinka dostane do katakomb. Když se začnou dít divné věci, začne být snímek napínavý a zajimavý, jenže některé prvky nebyly to pravé a čekal bych něco impozantnějšího, když už se dostanou na takové místo. :-) V Grave Encounters mě zaujaly ruce vycházející ze zdí o mnoho víc, než ruce vycházející z krvavého potůčku zde. Jinak jsem pociťoval podobnou beznaděj jako u zmiňovaného GE, jen o něco slabší. :-) (18.12.2014)

Musím se přiznat, že při vstupu na tento film jsem byl naprosto smířený s tím, že se bude jednat o další sračku typu Blair bitch a podobných hysterických snímků, které nenabídnou jediný kloudný záběr. Proto jsem byl ze začátku hodně nadšený. Bohužel čím se film blížil závěru, tím mé nadšení klesalo. A ten závěr? Nejsem prostě zastánce mrtvol vylézajících ze stěn a podobných hovadin. 3*, 12.9.2014, kino (13.09.2014)

Nepříliš skrytá kopírka Pádu do tmy s logicky nepospojovatelnou zápletkou, dírama, jimiž by projela obézní Mařena na bagru, a kdybych to bývala viděla v kině, byl by kvůli roztřesené kameře počet vylévaných kyblíků s blitíčkem ještě větší než u Maniaka, ale to je celkem jedno, protože ve srovnání s typickými hovny, která si říkají současný horor, má Pod zemí emocionální a myšlenkové jádro, jednu jedinou (!) skutečně píčoidní lekačku a, světe div se, stále ještě kompletně nevydojený nápad, který ne zrovna nenápadně odkazuje na jedno klasické dílo evropského kánonu. Plus způsob, jakým je v závěrečné třetině ztvárněno jisté specifické prostředí, směle konkuruje i proslulým pojetím z Horizontu události a Hellraisera, což podělávce mého typu ke štěstí bohatě stačí. (11.01.2015)