Shall We Dance?
Obsahy(1)
Příběh muzikálu je jednoduchý a opět v něm jde především o prostor pro skvělá taneční čísla legendární dvojice "Ginger a Fred". Slavný tanečník Peter Peters s uměleckým pseudonymem Petrov, mistr v baletu, který k nelibosti svého zaměstnavatele do baletu přidává prvky stepu, si zamane získat srdce tanečnice Lindy Keetonové. Linda jako správná emancipovaná žena samozřejmě nemá v nejmenším úmyslu si Petera vzít. Alespoň zpočátku ne. A tady je prostor pro neodolatelného svůdníka Freda Astairea, aby tanečním uměním přivábil svou vyvolenou. Spolu se svou partnerkou Ginger Rogersovou předvedli špičkový výkon. Neuvěřitelné taneční kreace jsou doplněny hudebním doprovodem dokonale navozujícím atmosféru třicátých let - autory písní jsou George a Ira Gershwinovi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Klasický romantický film s hezkou herečkou v hlavní roli. Ale když jsem slyšela: Hahaha, hohoho, hihihi.. They all laughed at Christopher Columbus When he said the world was round, They all laughed when Edison recorded sound. They all laughed at Wilbur and his brother When they said that man could fly. They told Marconi, Wireless was a phony It's the same old cry. They laughed at me, wanting you Said I was reaching for the moon, But oh, you came through Now they'll have to change their tune. They all said we never could be happy, They laughed at us and how! But ho, ho, ho! Who's got the last laugh now? Byla jsem samozřejmě do kolen. Navíc mi tato písnička připomíná našeho zenového učitele, který má ten nejkrásnější smích. Vždycky když se mile směje mým hláškám, tak mám chuť začít zpívat tuhle písničku, ale bohužel neumím zpívat. ()
Mám rád Felliniho "Ginger a Fred", ale také tanec a zpěv. Třetí prvek - namlouvání - sem samozřejmě také patří, zde to byl však prvek nejslabší. Z oblasti tance tu byla jen jedna nepříjemná figura: pohyb na špičkách v záklonu devadesát stupňů, to mi šel až mráz po zádech. A co se týče herců: mladí Rogersová a Astair nemohou mít samozřejmě na staré (Masina a Mastroianni). ()
Opět nezapomenutelné tancování a namlouvání - Ginger Rogers jako tanečnice Linda a Fred Astaire coby baletní sólista a současně fanoušek stepování Petrov. Scénář sice tentokrát kulhá na obě nohy, postavy se chovají nepřirozeně a překombinovanému příběhu bohužel nemůžete uvěřit. Je zde ale několik skvělých scén, které si zamilujete: Petrovovo stepování v podpalubí lodi za doprovodu jazzového zpěvu černošských lodníků zcela v rytmu ojnic a klikových hřídelí zobrazujících se jako pohybující se stíny na pozadí strojovny, dosud nikde neviděné stepování Petrova a Lindy na kolečkových bruslích v Central Parku, nebo závěrečné spojení baletu a stepovacího tance baleťaček s maskami s tváří Lindy. K tomu několik pěkných Gershwinových písní se zajímavými texty. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=5djLbkUaEfc ()
Fred Aster ako baletnik ... bleeeee, toto fakt neznasam. Vsimol som si, ze sa tu brutalne vynasa do nebies Billy Elliot a chlapi, ktori tancuju balet ako Aster - tak tento film ma 82 %, este sa tu hodne vynasa do nebies zbuznela homoromantika, coz ja teda nechapem. Holt, stara konzerva sa zase ozvala, chlap moze u mna prerazit asexualnymi blaznivymi komediami pre deti, len tieto oslavy chlapskeho baletu a tu na databaze caste oslavy a glorifikovanie buzien mi dost vadia . 20 % ()
je zajímavé, jak se stačilo vrátit k osvědčenému tvůrčímu týmu (M. Sandrich, bratři Gershwinové) a vymyslet jakžtakž ucházející zápletku a film je hned lepší než předchozí Svět valčíků. Rozbředlou sentimentalitu nahradil někdy až nečekaný humor. Taneční čísla jsou jako obvykle dokonalá, ale někdy i překvapující. Mezi nimi nepochybně vede scéna z lodní strojovny, a hlavně ta její část, kdy Astaire tančil jen za zvuků pístů a převodů. Jeden z nejlepších filmů Astaira a Rogersové. ()
Reklama