Muž z Londýna

Stejně jako veškeré předchozí snímky Bély Tarra, i Muž z Londýna je ukotven v režisérově výjimečné stylistické vizi, a předmětem zájmu vypravěče, potažmo také diváka, nemá být příběh, ale spíše strukturně precizní kompozice záběrů, duchovno obklopující svět hlavních postav a časová výstavba jednotlivých scén. Ve filmu s detektivními prvky, kde ústřední událost představuje vražda a v centru vyprávění stojí její jediný svědek, tak není vytvářeno napětí tím, že by se vražda očekávala (odehraje se hned v úvodních minutách) nebo se směřovalo k jejímu vyšetření, napínavý je spíše každý pomalý záběr, který pozvolně začíná, následně dospěje ke svému klíčovému sdělení a nakonec opět volně doznívá, ačkoli jakákoli akce již skončila. Film tak dokonale reflektuje osamělost hlavního antihrdiny, pracujícího v liduprázdném přístavním doku, ukazuje jeho vnitřní dilema, jak naložit s peněžní sumou zanechanou na místě činu, a dopomáhá pomalým tempem divákovi, aby se v bezútěšném prostředí dokázal aklimatizovat a vytvořený svět přijmout jako realistický. A co se Miroslava Krobora týče, jeh výkon je skutečně přesný a jistým způsobem strhující, přál bych mu další takové příležitosti.. (06.01.2017)

43rd KVIFF 2008 - HORIZONS - Horizonty, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 2.59/137 + 36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - VISEGRÁDSKÝ HORIZONT - Retrospektiva: Béla Tarr (A Londoni férfi / THE MAN FROM LONDON / Muž z Londýna) - Na tomto filmu mi kazil dokonalý zážitek jen jeden "tupý důchodce" který neustále komentoval film hláškami - že prý: "co je to za pí......" a podobně... Z filmu neodešel a 130 minut tam stejně seděl, tak to asi tak hrozné přece nemohlo býti... Pro mne doookooonalost sama - 31. 7. 2010 - kino Slovácké divadlo - Uherské Hradiště - 1. místo - 90% (04.08.2010)

Šnečí tempo, dlouhá stopáž, nekončící záběry a jejich pomalé poodkrývání. Kamera dále zabírá obličeje postav a sleduje v nich zrcadlící se emoce jenom, když se jí zachce (někdy výrazy nevidíme, jindy si je užíváme až moc). A aby té zlomyslnosti nebylo málo, jsou ještě sem tam divákovi odpírány informace („výslech“, chatrč). Přitom přesto všechno jsem se nestačil ani na chvíli nudit, užíval si hlavní téma morálky (svědomí), hypnotickou atmosféru (na které má lví podíl krásná akordeonová hudba) a herecké výkony. Zvláště ten Krobotův, kterému jeho role jako by byla napsána přímo na tělo (je v ní naprosto přesný). Jako zápor bych však viděl jednání postav, jejich motivacím jsem prostě nevěřil a nechápal je. Proto pouze silné 4*, jinak velká spokojenost (moje první setkání s Tarrem tak dopadlo nad očekávání dobře). (06.08.2014)

Vizuálna neo-noirová chuťovka nakrútená ako noir v päťdesiatkách, len povedzme že s "trochu" dlhšími zábermi. Vzhľadom na látky, ktoré do Muža z Londýna Tarr nakrúcal, ide o dosť netradičnú tému a zápletku, avšak popasoval sa s ňou po svojom. Rozumej ide viac o jeho autorský film než o snahu preniesť na plátno predlohu. Počas sledovania filmu mi ale stále behalo hlavou, že by išlo o skvelý námet pre Kaurismäkiho, keď už tu máme tak svojrázne postavičky a prostredie. Trochu toho drsného severského humoru by totiž extrémne vážnemu Mužovi z Londýna mohlo prospieť. Ale ak sa pozeráme iba na výsledok a sme zároveň režisérovým fanúšikom a vieme, čo očakávať, tak vám film môže pôsobiť dokonca rýchlejší než by ste vopred tipovali. (21.06.2023)

Pre mňa zatiaľ asi najslabší Tarr. Formálne stále precízne naštudované, ale tentoraz sa z toho vytratila túžba vypovedať o stave súčasnej spoločnosti tak markantným spôsobom, že to človeka ohromí. To že s pravdou sa nedostaneš ďaleko je jasné. Údernosť Tarrovej dokonalosti sa nekoná. Možno, že príčinou je aj fakt, že sú tam dosť citeľné postsynchróny a predabovaný herci. To mi dokáže vždy a za každých okolností skaziť zážitok. Ani Víg neposúva tóniny do melancholickej neznesiteľnosti, ale len si tak pohmkáva do scén. Bez rozdielu na to, je to stále pozerateľné dielo s perfektným Krobotom. Len harmónie a Prekliatie sú omnoho lepšie. (15.06.2015)