Diablova dielňa

Jeden z nejlepších padělatelů 30. let minulého století doplatil na politické změny - a skončil místo v kriminále v koncentráku. Podle jeho knižních vzpomínek vznikl tento film. Adolf Burger si užíval - díky svým dokonalým padělkům bankovek si žil na vysoké noze, v Monte Carlu utrácel peníze v kasinu, než ho však objevili nacisté a šoupli za katr. Vlastně ne, do koncentráku. Zde však díky svým znalostem neměl holou pryčnu a nic k jídlu - musel pro Němce vytvořit dokonalé padělky britských liber a amerických dolarů, které nacisté chtěli použít k rozvrácení ekonomiky anglosaských zemí. Burger dostal k ruce další vězně a všemožně se snažil práci zdržovat, a když už musely být padělky hotovy, alespoň nevytisknout tak velké požadované množství. Proti němu stojí další vězeň, který jejich práci sabotuje, protože se příčí jeho přesvědčení pomáhat nacistům jakýmkoliv způsobem. Nakonec si ale všichni padnou do náruče... Poněkud zlehčuji film, který dostal Oscara za neanglicky mluvený snímek, ale přece jenom mi celkové vyznění přišlo poněkud divné - tak máme tady maníka, co si užívá života, koncentrákem propluje bez škrábance, a pak zase žije svůj život. Pobyt v lágru ho nejspíš nijak nezměnil, nějakou vnitřní linii a vývoj postavy necítíme. Díky jeho postavě se tedy zdá, že kdo umí, umí, a film oslavuje podobný způsob života. Ve stejném koncentráku, na druhé straně zdí, jsou však podvyživení vězni, skuteční vězni. Ti nemají gramofon, ani ping pong. Žádná měkká lůžka a pelestě. A když na konci války strhnou stěny a vidí to leháro dalších spoluvězňů, sice je v prvním návalu vzteku chtějí zastřelit, ale stačí pár z nich ukázat na rukou několik vytetovaných čísel z horších koncentráků - a vše zlé je zapomenuto a dojde k obapolné družbě. Stejně tak jakékoliv další možné konflikty jsou pěkně uhlazeny a třecí plochy vyrovnány - nacisté sice na čátku jednoho z vězňů zastřelí, ale pak se chovají přátelsky a kamarádsky. Proti Burgerovi stojí spoluvězeň, který s podobným přisluhováním Němcům nesouhlasí a práci pro ně bojkotuje, protože je proti jeho přesvědčení. Ale stačí, aby si s Burgerem na chvilku sedli a je po problémech a různých názorech. A podobně již výše zméněná scéna, kdy se hladoví a vyhublí vězni setkají s těmito prominentními - žádný výbuch emocí, vzteku, závisti či čehokoliv - vše si v podstatě v klidu vysvětlí a užívají si zbylých výhod. A v tom je právě problém filmu. Ačkoliv samotný námět přímo vybízí k různým úhlům pohledu, k několika možným interpretacím a hlavně zde najdeme několik třecích ploch, chybí vyjádření těchto konfliktů filmovým jazykem. Nehledě k tomu, jaké poselství se vlastně za vším skrývá. Podobně zobrazený koncentrák představuje asi tolik hrůzy jako pionýrské tábory blahé paměti. A hlavní hrdina si užíval předtím, užívá si svým způsobem v koncentráku a užívá si i po něm... Žádné prozření, žádná změna chování, linka ve změně charakteru... Škoda, protože námět skutečně patří k těm zajímavějším - avšak takto natočen se řadí spíše po bok Seagalových akčáren z lapáku, Oscar neOscar. Disk nabízí hned na úvod protipirát a trailery na filmy O život, Miss Potter a Whole Train, film pak v obrazovém anamorfním formátu 1,85:1 a se zvuky v DD 5.1 (německý plus český dabing). V bonusech pak najdeme trailer na tento film (1:44) - s titulky, vystřižené scény (3:36), film o filmu (9:58) - bez titulků, a dokument Adolf Burger (42:15) - s CZ dabingem. Jde o dokument, natáčený v Praze se skutečným Adolfem Burgerem, který vypráví o svém životě na menší ploše daleko poutavěji, než jaký je film samotný, v podkresu se objeví i pár dobových záběrů. (17.05.2020) (menej) (viac)