Diablova dielňa

Co je správné? Postavit se osudu, bojovat a riskovat nesnáze či holý život a nebo zapomenout na hrdost, sklopit hlavu, pokusit se přežít a do konce života mít před očima ty, co takové štěstí neměli? Otázka, na kterou se velice těžce odpovídá a která neztratila nic ze své palčivost, i když válka dávno skončila. (19.03.2009)

Válečné drama o uzavřené skupince lidí, ve kterém se líčí konflikt mezi idealismem a pragmatismem. Sugestivní, autentická podívaná zabývající se především studiem charakterů v mezních situací. Soudržně vystavěný scénář, dělá z Ďáblovi dílny zajímavý opus, leč s několika nepříliš zajímavými momenty. Co je ale potřeba vyzdvihnout je úctyhodný výkon Karla Markovicse. Další filmovou hodnotou je i samotný vnitřní boj mezi vězni. Škoda snad jen velmi pomalého tempa, které se sice snaží zachytit vše podstatné, nicméně občasné sterilní vyprávění celkový dojem lehce znehodnocuje. (01.02.2009)

Jsem vážně velmi potěšena, myslela jsem si, že už téma druhé světové války, nelze podat nějak zajímavě, je na ní příliš mnoho filmů. Ale zmýlila jsem se. Skvělý snímek, kde vše závisí na důvěře, zásluhách, štěstí a padělatelství- umu. Herecké výkony skvělé, prostředí taktéž. Doprovodná hudba kvalitní. Dlouho jsem se rozhodovala mezi 4* a 5*, nakonec dávám 5*, jelikož jsem po celou dobu přemýšlela, jak to dopadne a bála se, co se stane. Byla jsem překvapena a potěšena, protože hlavní rozuzlení není vůbec takové jak si člověk celou dobu myslí. (11.02.2012)

Jeden z najlepších filmov zasadených do prostredia koncentračného tábora. Žiadna sentimentalita ani citové vydieranie, ale napínavá krimi zápletka s morálnymi dilemami ako od Shakespeara. Hrdinovia sa ocitajú v situáciách, kedy sa môžu rozhodovať len medzi zlými a ešte horšími rozhodnutiami, prípadne trpezlivo čakať na nečakaný obrat dejinných udalostí. Kto ale dokáže mať trpezlivosť, keď vidí každý deň niekoľko spoluväzňov umierať? Karl Markovitz vo svojej životnej úlohe by zrejme, ak by šlo o anglicky hovorený film, dostal Oscara. Podľa všetkého na tejto malej ploche šlo skutočne o udalosti výrazne ovplyvňujúce priebeh druhej svetovej vojny, až sa tomu ťažko verí. (13.08.2019)

Jeden z hodně nepovedených filmů. Chápu, že Karl Markovics byl díky svému vzhledu ideálním představitelem Žida, ale vypadat jako Žid podle mě nestačí. Režisér se přímo vyžíval záběry na jeho profil, který byl ale s každým dalším záběrem stále stejný a jen nudnější a otravnější. Herec může nějak vypadat a typově se někam hodit, ale pro mě je důležité, že pokud se podívám na jeho tvář, tak i když se nijak neprojevuje, mně i tak dokáže navodit stav, že vím co cítí, na co myslí. Tedy hraje, i když nemluví, nebo alespoň je jeho tvář tak trochu oduševnělá. Tenhle pocit jsem u hlavního představitele celou dobu postrádala. Situace, které mohly divákovi něco říct a vzbudit v něm nějaké pocity byly kolikrát jen okomentovány, místo aby byly zahrány. Že někdo bude jen konstatovat, že je např. z něčeho dojatý mi nestačí, musí se to přece zahrát, od toho je film filmem. Jediná scéna, která mě dostala, a která se povedla byla na konci filmu. Snad moc neprozradím, když napíšu, že šlo o zbídačeného Žida (nikoliv o hlavního představitele) a čistě povlečenou postel - tady bylo přesně to, o co se v celém snímku nikdo ani nepokusil, totiž hraní - hudba graduje, záběr, gesto - to úplně stačí. Alespoň mně to stačilo k tomu, abych tento film neposlala do úplného odpadu. (17.10.2012)