Núdzový východ

Trochu jsem měl obavy, jak ten přeslazenej páreček z Titaniku bude do týhle Americký krásy z 50. let pasovat. Obavy byly zbytečný. Leonardo DiCaprio obstál celkem se ctí a Kate Winslet byla podle mě výborná. Příběhy o frustraci ze zkurvený práce, kterou nesnášíte, z nudnýho stereotypu každodenního života a touze to změnit mam rád, protože mam pro takový téma pochopení. Filmu bych vytknul, že se zejména v první polovině dost vleče a já se chvílema nudil. Navíc se přímo nabízí srovnání s Americkou krásou a ta je podle mě minimálně o tu 1 hvězdičku lepší. Nicméně Mendes na mě udělal dobrej dojem, takže se teď na jeho tvorbu zaměřim. (22.01.2010)

Sice už vidím, jak se tady postupem času množí nářky nad tím, jak jedni druhou Americkou krásu dostali a druzí zase nikoliv, ale sám za sebe mohu říct, že Sam Mendes ze mě vycedil takové emoce, jako dlouho nazpět nikdo jiný. Jemný, ve všech ohledech citlivý a přesný (Oscara pro Rogera Deakinse, prosím!) a přitom stále hluboce opravdový a upřímný. Leo (zde se rovněž přimlouvám za sošku) s Kate dokonalí natolik - v mnohém mi připomněli Paula Newmana s Liz Taylorovou v Kočce na rozpálené plechové střeše - až jsem si v jejich dialozích nacházel tolik ‚svého‘, že mě z toho mrazilo, i když snubní prsten ještě nenosím. V kině si budu muset vybrat nějaké odpolední promítání s minimem diváků, nemusím brečet před plným sálem. Nevím, jestli jsem to někdy do komentáře napsal, ale tohle je jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy v životě viděl. (29.12.2008)

Leo a Kate sa po viac než desaťročí zišli znova pred kamerou ale alternatívne pokračovanie Titanicu rozhodne nečakajte. A ak aj áno, ste si istý, že tentokrát bude nasledovať štastný koniec? Sam Mendes sa totiž rozhodol natočiť vlastnú verziu Vojny Roseovcov či Americkej krásy ale tentokrát s absenciou čierneho humoru a v oveľa depresívnejšom poňatí. Možno škoda len precízne chladného vyznenia ale ústredná dvojica je jednoznačnou stávkou na istotu a vačší dôvod pre zhliadnutie Revolutionary Road asi nenájdete. Tak čo myslíte, ako sa ich manželské súžitie na americkom predmestí skončí? Nechajte sa prekvapiť... (27.01.2009)

Mendes umí všem vztahovým optimistům předepsat léky, ale tentokrát jsem od něj dostal jedny opravdu hořké. Haytheho scénář totiž bez zaváhání řeže do všeho, čeho se může člověk u manželství bát a vyvolává lehkou beznaděj, svou výpovědní hodnotou daleko překonávající běžné "vztahově poučné" pokusy. Ten, kdo mi do hlavy nalil tohle poznání, je ale hlavně Leonardo DiCaprio, který svou zoufalost snad ani nehraje a každý vypjatější moment je v jeho podání fascinujícím koncertem. Vyčítám tak asi jenom postavu duševně nemocného Johna, který vždycky všechno pojmenuje trefně a až obludně zraňujícím způsobem. Takový člověk by totiž letěl ze dveří po dvou větách klidně i se svými ohleduplnými rodiči. Hlavně kvůli jeho příliš účelové postavě tedy nakonec k nejvyššímu hodnocení nesáhnu, ale příběh z Revolutionary Road ve mně zůstane napořád. Po takto antigradačním a přitom absolutním konci to ani jinak nejde. (01.02.2010)

Tématicky hodně podobné AMERICKÉ KRÁSE, ale míň vtipné a sžíravé. DiCaprio a Winslet jsou dobří, ale nejvíc uznání si zaslouží Michael Shannon, který si doufám odnese Oscara. Ve filmu se objeví jen krátce, ale zato znamenitě a svými výstupy plní jakousi úlohu "vypravěče". Kamera (především) je znamenitá, režie naopak chladná, Mendes působí jako odtažitý pozorovatel a v momentech kdy se má hrdinům v jejich konfliktech přiblížit, si přejete aby všechno rychle skončilo, jako byste se ocitli ve špatnou chvíli na návštěvě. "Bezvýchodná prázdnota. Spousta lidí vidí prázdnotu, ale chce to mít skutečně žaludek, vidět i tu bezvýchodnost." 90% (09.02.2009)