Núdzový východ

Nádherný dům venkem je lemován plotem z bílých latí, všechno však marné jest, když uvnitř vězněná, rozum i příčetnost postupně ztratí.. Hrotící se manželskou krizi dvou rozmarných sobců snících noční můru zvanou americký sen, umí zase ne až tak překvapivě nejtrefněji zanalyzovat chorobomyslný člověk. Minimální účinkování dětí Wheelerů beru jako režisérův záměr zdůraznit právě ono sobectví obou jen na povrch perfektních partnerů, kteří neuměli vyplnit tu "beznadějnou prázdnotu", kterou kolem sebe uměle vytvořili. Kameraman Roger Deakins zdařile navázal na práci legendy Conrada L. Halla z Road to Perdition (především ty záběry na postavu přes okenní tabuli s odrazem venkovního světa na skle) a taky Mendes dle očekávání předvádí precizní, dá se říct až strojovou filmařinu, při které však po hříchu zanevřel na opravdovou vášeň, kterou nacházím třeba v Kubrickově Eyes wide shut. Začíná to vypadat, že nejoblíbenějším reprodukčním prostředím Kate Winslet je sedadlo osobního automobilu.. (16.06.2009)

No podle me tak trochu zbytecnej film. Tohle totiz neprinasi absolutne nic novyho, proste jedni manzele, ktery se obcas hadaj, kolikrat uz tu to bylo, Mendes je skvelej reziser a mel by si vybirat zajimavejsi temata. Jinak k samotnymu filmu, samozrejme, ze je natocenej skvele, hudba je taky paradni, ale jako nejaka silena depka mi to teda neprislo. Obzvlast prvni polovina filmu, kdyz pominu tu uvodni hadku, spis pripomina nejakou idylku, vsichni jsou spokojeny, manzele si chtej splnit sen. Pak se hadky zacnou sem tam objevovat, moc jich tu neni, ale stoji za to. Ale mel sem s tim problem, proste mi prislo, ze se chovaj misty jak hovada. DiCaprio je jeste vetsinou v pohode, ale Winslet uz je misty drobet mimo a spis pusobi jak nakej magor. Jinak herecky, vsichni tu vychvalujou hlavne Winslet, ale to ja nebudu, me naopak vic zaujal DiCaprio a hned po nem skvelej Shannon, i kdyz u jeho postavy mi prislo, ze tu je spis aby obcas dej trochu nakop, protoze scenarista byl v uzkejch. Winslet byla rozhodne daleko lepsi v Predcitaci, za coz taky muze lepe napsana postava. Celkove sice skvele natoceny a zahrany drama, ale kdovijak me to proste nechytlo, navic, kdyz je dej celkem predvidatelnej a nemuzu rict, ze bych ten silnej konec necekal. (17.02.2009)

[imdb: 7.7/10] | me: Chladivá dráma o nenaplnených životných predstavách posilnená výbornou emocionálnou hudbou. Každodenná rutina mladomanželov v podaní Kate a Lea so snahou o akúsi zmenu v skvelých hereckých výkonoch pojednáva o skutočných problémoch nenaplnených osudov a istom spôsobe potenciálnych zmien bez akýchkoľvek snáh o prifarbovanie skutočnosti. Vykresľuje vnútorný boj s realitou, ktorá nezodpovedá ani len v troške vysnívanému životu. Herecké výkony ako Lea tak aj Kate sú vynikajúce a veľmi autenticky vykresľujú zmeny pováh, nálad a nechcenú pretvárku o radosti z každodenného života. Samotný dej nestráca na intenzite a už ak je takmer nemožné, aby došlo k ďalším chladným zvratom tak prichádza ďalšia facka, ktorá akoby posúvala hranice nevľúdnosti o krok ďalej. Po vzhliadnutí filmu som sa ešte deň necítil dobre (v dobrom slova zmysle). Film zanecháva chladné pocity, priam deprimuje ... Málokedy vo mne film nezanechal takéto rozpačité pocity. (05.02.2009)

Kdo by si řekl, že adaptace románu z roku 1961 o životě v padesátých letech bude tak nadčasová? Výlevy puberťáků o nulové emocionalitě nejsou způsobené ničím jiným než věkem. Řekl bych, že mou generaci plus mínus třicátníků musí film zasáhnout, protože otázky po smyslu životního stylu, práce, vztahů a možnosti změny jsou aspoň u mě a známých na denním pořádku. Je zbytečné dodávat, že DiCaprio, Winslet i Mendes jsou skvělí, to je prostě fakt. (29.12.2008)

Sice už vidím, jak se tady postupem času množí nářky nad tím, jak jedni druhou Americkou krásu dostali a druzí zase nikoliv, ale sám za sebe mohu říct, že Sam Mendes ze mě vycedil takové emoce, jako dlouho nazpět nikdo jiný. Jemný, ve všech ohledech citlivý a přesný (Oscara pro Rogera Deakinse, prosím!) a přitom stále hluboce opravdový a upřímný. Leo (zde se rovněž přimlouvám za sošku) s Kate dokonalí natolik - v mnohém mi připomněli Paula Newmana s Liz Taylorovou v Kočce na rozpálené plechové střeše - až jsem si v jejich dialozích nacházel tolik ‚svého‘, že mě z toho mrazilo, i když snubní prsten ještě nenosím. V kině si budu muset vybrat nějaké odpolední promítání s minimem diváků, nemusím brečet před plným sálem. Nevím, jestli jsem to někdy do komentáře napsal, ale tohle je jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy v životě viděl. (29.12.2008)