Všetci moji blízki

Hodinu sa pozeráte na židovské spevy a tanečky a za polhodinu už je koniec. Nestačím sa diviť tomuto nadhodnoteniu. Wintonovi samozrejme všetká česť, ale film dejinné udalosti len málo zobrazil. Do nekonečného hrania na husliach alebo na klavíri sem tam niekto niečo povie v rádiu alebo príde pán herec Labuda, ktorý tu bol najlepší napriek krátkemu priestoru, a niečo povie, aby sa dej nejak posunul. Z podobných filmov boli takmer všetky lepšie, či už Musíme si pomáhat, alebo Habbermanov mlyn. (03.03.2016)

A pak, že velcí a krásní kluci nepláčou. I když v tomto případě si nejsem zcela jistý, zda se to dá vůbec počítat, neboť se mi slzičky derou do očí prakticky ihned, když jen někde zaslechnu jméno Nicholas Winton. Takže už jenom samotným úvodem s věnováním si mě tvůrci dokonale zaháčkovali do pohovky. Nedokážu tedy úplně s jistotou říct, do jaké míry mě okouzlilo silné téma, které dává tvůrcům spoustu prostoru, a které se nikdy neomrzí a do jaké míry mě zaujal snímek svými filmovými kvalitami. Opravdu velmi se mi líbil jednoduchý, leč přesný hudební podkres a velmi, ale opravdu velmi mě sral dodatečný dabing - přišlo mi, že snad všech postav, z nichž některé dokonce nedaboval tentýž herec. To bylo opravdu k poblití a neskutečně to sráželo již tak bídné dětské výkony.  Minimálně první polovina snímku byla z velké části fakt nudná. Vzhledem ke krátké stopáži by člověk čekal podstatně údernější tempo. Nicméně, trpělivý divák byl nakonec přeci jen odměněn, neboť přibližně poslední třetina filmu byla naprosto skvělá. Každopádně, pozvolnější tempo mělo alespoň tu výhodu, že divák dostal konečně na filmovém plátně možnost nahlédnout, že řešení židovské otázky bylo přeci jen pozvolné a film zachycuje všechny fáze od nepřipuštění si, že by se něco takového mohlo v 20. století přihodit, přes strach, až po absolutní beznaděj. Co jsem tak z filmů zvyklý, tak se ta první fáze přeskakuje, druhá zkracuje a známe dobře jen tu třetí. Tady to bylo přesně naopak. [75 %] (17.05.2021)

Ak by vo filme nešlo o problematiku citlivú aj po desaťročiach, nemal by som problém dať iba dve hviezdičky. Veľký čin Nicholasa G. Wintona a najmä jeho skromnosť a absencia snahy vytĺcť z neho nejaký kapitál si zaslúžia moju úctu a uznanie. Čítal som niekoľko článkov podrobne opisujúcich túto historickú udalosť a videl aj skvelý dokumentárny film Sila ľudskosti. To je hlavný a prakticky jediný dôvod, pre ktorý si myslím, že film Všichni moji blízcí nemusel a ani nemal byť nakrútený. Okrem príležitosti pre zopár hercov nepriniesol prakticky nič, čo som predtým nevedel. Tri hviezdičky sú teda viac výrazom mojej ohľaduplnosti, než hodnotenia filmu. (24.06.2013)

Víc jak 3 hvězdy dát nemůžu. Téma je sice silné, ale většina filmu je natočena hrozně nereálně - před vpádem nacistů do Čech až přehnaně idylicky, že i herci zde přehrávají, protože jejich postavy nemají psychologické pozadí, jen jsou jakýmisi črtami či spíše ilustracemi doby, pozdější období je zase přehnaně černé a depresivní - ne že by jinak nebylo, ale chybí tady jakákoliv realistická vyváženost. ----- Film, který je ovlivněn hrdinským činem Nicholase Wintona za 2. světové války, kdy zachránil hodně židovských dětí. Režisér Matěj Mináč nám předestřel téma v širším hávu - sledujeme osudy rozvětvené židovské rodiny, kam patří i slavný hudební virtuoz, od konce 30. let 20. století až po nevyhnutelnou tragédii rozpadu celé rodiny přičiněním nacistických pohlavárů. Od zasněných chvil se pomaličku přesouváme do stále temnějšího období, dosavadní úspěchy rodiny se rozplývají v narušených vztazích, zákazech, na židovskou rodinu ve vile se lidé začínají dívat skrz prsty. A v tom je právě problém tohoto filmu - v určité nerealističnosti zobrazení doby. Život rodiny z doby před vpádem nacistů do Čech jsou až přespříliš idylické a přeslazené, zatímco období okupace vždy a jedině černé, tmavé, depresivní a bez naděje. Ne že by takové nebylo, ale přece jen chybí určitá vyváženost. Stejně tak herecký ansámbl je sice rozsáhlý - Libuše Šafránková, Josef Abrhám, Jiří Menzel, Tereza Brodská, Jiří Bartoška, Jiří Lábus a mnozí další -, ale jejich herectví je neuvěřitelné. Nevěříte jim jejich nakašírované postavy z plakátu, jejich chtěné herectví, kde není co hrát, když chybí hlubší psychologizace postav. Ale jinak téma je silné, škoda, že si ho užijeme až v smaotném závěru filmu, kdy konečně jde o skutečné lidské osudy, ne barvotiskový plakát. Disk je mizérie českého kalibru. Na úvod se spustí protipirát, trailery na filmy Hodinu nevíš, Jánošík, další najdete dva v menu, jinak nic, nic, kromě filmu v podivném obrazovém formátu 4:3 (letterbox 1,66:1), se stereo zvukem, špatnými postsynchrony a občas přesvíceným obrazem. (23.04.2009)

Jeden z nejlepších českých filmů, který je bohužel o skutečnosti a realitě. Velmi dobře zde zahráli naši nejlepší herci - Abrhám, Bartoška, Šafránková a podobně. Je to smutný snímek, protože, jak už jsem řekla, je o realitě a nic zde není zkresleno. Určitě Vás dojme a možná dovede až k pláči. Stojí zato tento kvalitní snímek vidět. (08.05.2006)