Day of the Woman: Deja Vu
Réžia:
Meir ZarchiScenár:
Meir ZarchiKamera:
Pedja RadenkovicHrajú:
Camille Keaton, Jamie Bernadette, Maria Olsen, Jim Tavaré, Jonathan Peacy, Jeremy Ferdman, Holgie Forrester, Roy Allen III, Alexandra Kenworthy (viac)Obsahy(1)
Příběh navazuje na původní film z roku 1978, kdy byla mladá Jennifer znásilněna čtyřmi násilníky, kteří byli následně její rukou brutálně vyvražděni. Nyní již Jennifer, jako půvabná dáma ve starších letech, sepíše svůj příběh do knihy, která se stane literární senzací. V maloměstě, kde se děj odehrává,však žijí příbuzní oněch násilníků, kteří se po osvobozujícím rozsudku místního soudu rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou. (PierrevanH)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
Zúfalý pokus nadviazať na úspešnú sériu ktorý, keďže bol natočený v dobe liberálneho šialenstva, tentokrát vykresľuje páchateľov ako kresťanských náboženských fanatikov, ktorý v kostole odrežú hlavu žene, na cintoríne sa vraždia lopatov a podobne. Ani zďaleko to nedosahuje úroveň pôvodnej verzie aj keď isté náznaky tam sú, ale nielen samotný záver ale aj konverzácie či nelogické kroky hlavnej hrdinky sú fatálnymi chybami neschopného autora. Prehnane dlhý film so zbytočne vulgárnym jazykom sa snažil na kvalite pridať násilnými scénami, ktoré však napokon vyzneli amatérsky a tak človek pri sledovaní tohto filmu zaplače, keď si spomenie na pôvodnú verziu alebo filmy ako Posledný dom naľavo či Vyslobodenie. Hviezdička za snahu, našlo sa pár svetlých momentov. ()
Režisér Meir navázal na svůj první sex and revenge film z roku 1978 o Jennifer ( Camille Keaton ), která byla znásilněná, aby se pak sadisticky pomstila svým prznitelům. V tomto filmu o čtyřicet let později o tom napíše knihu, čímž si ji najdou příbuzní těch prznitelů a unesou ji dodávkou nazvanou Enola gay ( jedinej vtipnej moment ) A protože by se asi špatně koukalo na to, jak se mučí a znásilňuje nahá sedmdesátiletá paní, tak ji unesou i s dcerou, která je jako nejlepší modelka na světe ( Jamie Bernadette celkem nepřesvědčivá ). schéma filmu je stejné, po utrpení následuje pomsta, přitlačilo se na nahotu i brutalitu, ale výsledek je film čistě pro fandy tohoto bizarního žánru. ()
Americký horor „I Spit on Your Grave: Deja Vu“ se nedá brát ani jako pocta původnímu filmu, i když se musí nechat, že přizvání Camille Keaton byl nejlepší nápad, jaký tvůrci měli. Je skoro k neuvěření, jak její tělo pořád vypadá dobře, a skoro jsem si říkal, že je škoda, že neuvidíme víc. Jinak ale je všechno špatně a nedá se tu vůbec nic pochválit. Otřesných dva a půl hodiny. ()
V roce 1978 natočil režisér Meir Zarchi pro mnohé opravdu nechutný a těžko skousnutelný film, který byl v mnoha zemích dokonce řadu let zakázán. Přestože se nemělo v žádném případě jednat o horor, tak je tento film dodnes za něj označován a stal se svým způsobem “kultovní záležitostí” tohoto žánru. Camille Keaton byla v té době opravdu atraktivní ženou a brutální znásilnění čtveřicí mužů v mnohých divácích a divačkách vzbuzoval nejhlubší odpor. Brutální pomsta se pak pro ty samé stala jejich nejhorší noční můrou. Když Meir Zarchi oznámil své vlastní pokračování, byl jsem dost na rozpacích. Přece jenom uběhla už opravdu dlouhá doba od natočení originálu a tento režisér následně už natočil jen jeden nepříliš známý film. Co ho na stará kolena vedlo se ještě jednou vrátit na místo činu? To opravdu nevím, ale raději měl zůstat zalezlý, tam kde celou dobu byl. I Spit on Your Grave: Deja Vu je totiž otřesným filmem od samého počátku až do samotného konce. Kvalit svého předchůdce nedosahuje ani omylem, ba mu nesahá ani po kotníky. Camille Keaton už je starou dámou, která se tomu propůjčila snad už jen z vlastní nostalgie a její smutný konec ve mně nedokázal vyvolat žádné emoce. Natož následné trápení její dcery s bandou dementních buranů (pozůstalých). Unikání sbírka nejrůznějších individuí se těm původním nedokázala vyrovnat, charakteristika postav byla bídná, stejně tak samotná atmosféra či dialogy. Ty byli přímo katastrofální. Téměř tři čtvrtina filmu mi přišla jako céčková parodie a teprve ke konci se dostavilo nepatrné zlepšení. I Jamie Bernadette byla donucena se na chvíli producírovat před kamerou nahá, bez toho by to nešlo, pak rychlé znásilnění a hurá na další pomstu. Ne opravdu nic originálního kromě smrti její matky nás tu nečeká. Troška té umělé krve tu přece jenom vystříkne, laciné gumové gore taky nesmí chybět a přece jenom se tu objeví i nějaká ta humornější hláška. 30% ()
Dvě a půl hodiny jsou úlet, kor když se jedná o klasický reckylát. O to víc vynikne tajtrdlíkování a herecká nemohoucnost všech přítomných, na čemž je vlastně postaven celý film. Docela hezká sedmdesátková patina tak přišla vniveč a těch pár relativně povedených mordů nejsou ani malou náplastí, o samotném znásilnění ani nemluvě. Naprosto zbytečná záležitost. 10% ()
Reklama