Noc oživených mŕtvol

Remake Romerovi legendární klasiky, který se velmi drží předlohy, přesto se vydal vlastní cestou... Největší změnou, patrnou už během prvních scén filmu, je atmosféra. Těžká, depresivní, potemnělá nálada originálu z roku '68 je zde nahrazena akcí. Někomu se to bude zamlouvat, dle mého to je ale největší mínus jinak "kvalitního B-filmu". Romero dokázal navodit stísněný pocit už úvodní scénou na hřbitově, u Saviniho si na to budeme muset počkat až do závěrečné dvacetiminutovky... Postavy prodělaly během dekády proměnu. Některé více - z Barbary je akční hrdinka podobná Mille Jovovich, některé méně - Tom je pořád nevýrazný klučík. Celkově ale šla jejich už tak průměrná prokreslenost do háje. Nejlépe dopadla postava Bena, která může děkovat obrovskému charisma Tonyho Todda. Uspěchanou proměnu Barbary z plačící dívky v neohroženou vražedkyni už o něco méně zachraňuje Patricia Tallman, pořád to ale zvládá a oni dva jsou jediní, které si asi zapamatujete. Zbytek jsou jen figurky ztvárněné (pod)průměrnými herci. Například z tak skvěle protivné a slizké postavy Harryho Coopera je zde prostě už jen dement. Za těch 22 let, které jsou mezi snímky, se nejvíce hnuly asi maskérské možnosti. Zombíci už nejsou jen vybledlé mátohy (tedy ne všichni), někteří i hnijou před očima. Jen škoda, že Savini nezvládl první část filmu, která je bez atmosféry a zajímavých postav vcelku nezajímavá. Dění začíná houstnout až ve chvíli, kdy dojde k nehodě na pumpě. Pak teprve scény začnou mít nějaký spád. Režisér, kupodivu, na konci také dává najevo větší opovržení lidstvem, než původně Romero. Scény, kde lidé pro zábavu střílí do zavěšených zombie nebo s nimi bojují v ohradách dnes díky zpravodajství, které nám běžně ukazuje podobné záběry z válčících zemí působí velmi mrazivě. Přesto všechno se ale na film příjemně kouká. Bát se u něho asi nebudete, ale jako zábavné béčko funguje pořád dobře. (27.06.2008)

dneska jsem si vzal na přetřes první pořádný novodobý černobílý (mimochodem existuje i obarvená verze) zombie horor, který jsem zkouknul i s jeho o 21let mladším a barevným bratříčkem. Rozhodně nepopírám, že ve své době to byl průlomový a kultovní film, který svou dobře vybudovanou atmosférou dokázal parádně postrašit milióny lidí. Ale po skoro 50letech působí poněkud omšele, a to nemyslím ani triky či masky - ty jsou dostatečně dobré. Spíš některé scénky a dialogy působí dnes víc úsměvně než bylo zamýšleno. Taky je utahanější a působí minimalisticky, ale příběhu to vůbec neškodí. Remake je dějově hodně podobný, i když v něm samozřejmě změny jsou a podle mě spíš k horšímu. Kvůli nim nebudí takový dojem autentičnosti a zapadá mezi běžný béčkový průměr. Tady si naopak dali práci s pořádnými maskami. Liší se taky závěrem - oba mají něco do sebe, ale přece jen originál nepřekoná a musí se spokojit s druhým místem - víc než 2 hvězdy nedám. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (21.01.2016)

Jeden z najlepších remakeov v histórii zombie horroru. Zmodernizované prerobenie legendárneho čiernobieleho Romerovho horroru "Noc oživlých mŕtvol", na ktoré sa podujal v 1990 režisér Tom Savini, dopadlo veľmi dobre. Film sa dosť striktne pridŕža originálu, ale zároveň ide viacej do hĺbky. Mne sadol hadám ešte lepšie ako pôvodná verzia z roku 1968. Aj keď klasika je klasika. **** (18.09.2008)

No co k tomu rict, Romerovo original sjetej pres kopirak, barevnej, drazsi, s lepsima trikama, ale s tema stejnejma problemama. Je to sice docela krvavy, ale zadny trhani strev se nekona, hororovy sceny maj sice atmosferu, ale bohuzel je to pul na pul s kecama hlavnich hrdinu v baraku a to tu atmosferu dost rozmelnuje. A predevsim je banda zivejch naprosto nesympaticka sebranka, ktera neustale rve, hada se a chova jak stado kretenu, ze sem skoro az fandil spis zombikum. Co se tyce zombiku, ty jsou nektery naliceny pekne, bohuzel naopak nektery vypadaj, jak kdyz ani nezasli do maskerny. Takze celkove jsem se bavil asi o fous vic nez u puvodniho filmu. (03.09.2010)

Líné mrtvoly opět útočí a pokud nestihnete odejít, než rychlostí deset metrů za šest dní přešourají váš dvorek, pravděpodobně sežerou i vás. Takhle nějak to dopadá, když se dosavadní trikař/maskér rozhodne natočit film. Můžeme mu děkovat alespoň za věrnost žánru, který ho takzvaně udělal, nicméně situaci to příliš nezachraňuje. Zatímco původní Noc oživlých mrtvol mi přijde pouze poněkud vyčpělá, Saviniho pokus o vstup do hororové síně slávy zůstává ve fázi zapomenutelného béčka. Sice se mu podařilo dodat trochu humoru a místy okatě gumové triky, ale jinak nemá co nabídnout. S vyjímkou Tonyho Todda (vstoupí na scénu s hákem v ruce - okamžitě jsem se jal kontrolovat, zda Candyman skutečně vznikl až po tomhle filmu) nestojí herci za řeč a postavy se chovají typicky hororově (rozuměj - jako kreténi). Závěr s doslovnou kritikou lidského zvířecího chování je směšnou variací na starší Romerova díla. Největším problémem Saviniho filmu je ovšem fakt, že je zhola zbytečný - od originálu se příliš neliší příběhem ani provedením, není krvavější ani napínavější, nemá skoro žádnou atmosféru. Hudba je strašná. V hlavě utkví snad jen zarytým fanouškům zombie subžánru. (08.02.2012)