VOD (1)
Obsahy(1)
Hugo Haas (1901-1968) patří k nejpřednějším českým komikům. Stejně jako mnozí kolegové si i on vybudoval stálý typ svých postav, často ušlápnutých a omlouvajících se lidiček, zdánlivě bezbranných vůči světu. Avšak do povědomí diváků se nezapsal jen početnými veselohrami divadelními i filmovými, ale nalezneme i vážnější projekty, najmě přepis Čapkovy Bílé nemoci. Kvůli židovskému původu byl hned na podzim 1938, nedlouho po podepsání mnichovské dohody, propuštěn z Národního divadla a záhy poté emigroval. Nejprve do Francie a odtud do Ameriky. Ani tam nezahálel, natočil několik nízkorozpočtových melodramat. Do vlasti se již nikdy nevrátil, s výjimkou několika krátkodobých pobytů v 60. letech. Střihový snímek využívá nejen ukázek z jeho filmů (Jedenácté přikázání, Poslední muž, Ať žije nebožtík), ale také zařazuje úryvky z reportáží, které o něm po válce vznikly. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (13)
Z tohoto kratkeho dokumentu se divak nedozvi nic, co by nevedel. Takovy medailonek, kterych jiz pro ruzne osobnosti byly natoceny tuny. ()
Střídmě namíchaný epilog života a tvůrčí práce Huga Haase. Osvědčené ukázky z nejslavnějších filmů doplňuje stále postrádaná první verze Jedenáctého přikázání (1925), první zvuková verze Dobrého vojáka Švejka (1931), Pickupu (1951) a dotáček ze 60. let. Kde jsou ty sny a odvaha "zlatých" šedesátých? Mandlovou pro jistotu vykopli z divadla, Haasovi jen naslibovali comeback v českém filmu. Vždycky zamrazí z těch promarněných šancí. Na druhou stranu potěší dobře volený soundtrack z tehdy moderních andělských retro filmů. ()
Zajimavý dokument. Kromě již zde zmíněného pro mne i tím posledním rozhovorem s panem Haasem. Pro mně je to Pan Herec a jeho osud je další z obžalob zrůdného nacismu. Otázkou je jak by se mu vedlo, kdyby se po válce vrátil a zůstal... Vzpomeňme jiných velikánů první republiky se kterými nejeden pablb řozumu a vzdělání žádného v umaštěných montérkách avšak s rudou knížkou v kapse zle pak vytřel podlahu jejich vlastní kanceláře či bytu... * * * ()
Chladná až odosobněná vzpomínka na velkého českého herce Hugo Haase. Film vznikl patrně ještě před pádem socialismu, v tom tkví jeho (jediná) hodnota. ()
V popise je Haas braný za jedného z nejlepších komikov, ale v dokumente čo strih, to záber z dramatickej roly. Inak chladný dokument, bez srdca, okrem záverečného rozhovoru Haasa so psom. Na medailón málo, v podstate sledujeme len jednu životnú etapu človeka. ()
Chladný, nezaujatý, neambiciózní střihový dokument, shrnující biografická fakta ze života Hugo Haase, s cennými záběry z jeho vídeňského soukromí. Nic víc. ()
Škoda. Hugo Haas si zasloužil lepší vzpomínku, než tenhle recyklát, jak píše uživatel sator. Dokument Na návštěvě u Hugo Haase je brilantní, tenhle z nouze ctnost šot se mi nelíbil skoro vůbec. Chybí mu totiž to hlavní - velké a bolavé Haasovo srdce a je studený jak psí čumák. ()
Haase mám moc rád tohle je ale jeden z mnoha-nemnoha recyklátů...... ()
Podobně jako "Portrét krále komiků", i tady se jedná o povedený minidokument ()
já jsem Hugo Haase nikdy neměl rád, ale co nadělám, herec to byl asi dobrý. Dokument o něm mi ale nenabídnul něco nového. ()
V titulcích filmu uvedeno: název Český herec. ()
Mám dvě "prvorepublikové" filmové hvězdy, které vždy byly, a stále jsou, mému srdci nejbližší - Adinu Mandlovou a Hugo Haase. Oba sršeli vtipem, takovým tím přirozeným a velmi rychlým, kdy reagují na slovo druhého člověka tak, že jeden jen zírá. Nadhled, vtip, inteligence a na tu dobu, z mého pohledu, nebývalá přirozenost. Vidět je dva zas a znovu to se mi snad nikdy nepřejí :) A tenhle mozaikový dokument mě hodně potěšil. ()
Krásný film našeho velkého herce! ()