Toy Story 3: Príbeh hračiek

Vedle chybějícího nadšení se naštěstí nedostavilo ani zklamání. Novým eskapádám Woodyho a Buzze Rakeťáka chybí efektivnější rozjezd a větší důraz na akční scény, a tak v jejich novém dobrodružství čeká diváka to nejlepší na samotném začátku a potom až na úplném konci. Temné ladění příběhu a slušné množství uspokojujích gagů je fajn, ale pro zmlsané oko kritikovo je potřeba nabídnout toho mnohem víc! Je to jasné: nejsladší zadostiučinění si z kina odnesou rodinky s menšími dětmi, ti ostatní dostanou "jen" nadprůměrný animák od zavedeného týmu profesionálů. Nerad bych tvrdil, že hopsající lampičce nějak záhadně dochází dech, a tak si na opodstatněnější lamentování počkám do jejich dalšího dítka (opět za rok v létě - Cars 2), ve které tímto vkládám nemalé naděje... (21.06.2010)

Jednička je můj nejoblíbenější a zároveň mnou nejvícekrát viděný animák, dvojka je jen o malinko slabší a trojka... U té jsem se smála, bála, rozčilovala, fandila, několikrát absolutně netušila, co bude dál, a i navzdory mému drsnému já mi několikrát během sledování ukápla slza. Nemám slov. Toy story trilogie je jedničkou mezi všemi animáky, které znám. Tyhle hračky mě vždycky dostanou. (01.10.2011)

Toy Story patří mezi mé oblíbené animované série. VHSka s prvním dílem byla vůbec mou první videokazetou. Druhému dílu jsem dlouhou dobu nedokázal přijít na chuť, ale po třetím, čtvrtém zhlédnutí jsem si jej oblíbil. Hádám, že stejné to bude i s trojkou. Když to vezmu od slupky, tedy vizuálu. Není co vytýkat. Dabing těžko soudit, jedná se o první díl, který jsem viděl v originále, což je nejspíš jediná technická věc, která se od minulých dílů nějak razantněji změnila. Překvapivým faktem je silná depresivnost příběhu, který se od začátku zaměřuje na konec použitelnosti hraček, personifikace lidské smrti. Sám nepamatuji žádný rodinný animovaný film, který by se tímto tématem tak silně zabýval. Příběh hraček se netočí v dějovém oblouku, nevykrádá předchozí díly, ale po dlouhé pauze hodně dospěl. A nejen on… (31.01.2011)

Když jsem byla malá první Toy Story se mi líbilo, o fous lepší dvojku jsem přímo zbožňovala a zbožňuji dodnes... A tak není divu, že jsem si zejména z nostalgie,zašla na bohužel poslední dobrodružství mých oblíbených hrdinů ve trojrozměrném formátu. Je mi nesmírnou ctí prohlásit že Pixaři to znovu dokázaly. Sedí už několik let na trůně mezi studii a myslím že tak pěknou řadu let ještě poposedí,a není to jen po stránce technické. Dokáží umně probudit dojetí při kterém nejedno oko zůstane suché v divákovi bez rozdílu věku.V každém z nás přeci kousek dítěte ještě přežívá, vzpomenout si na svoje oblíbené hračky které mohou mít svou duši a kde teď asi jsou? Nad touhle otázkou se mohou zamyslet dospělí a teenagery. A děti? Pro ty platí ponaučení že si svých hraček mají více vážit. Jak už jsem napsala, každý si kousek něčeho najde. No, a konečně k samotnému dílu: Toy Story 3 je rozhodně nejtemnějším dílem z trilogie o hračkách, přes to se v něm najdou všemožné vtípky, odkazy na různé filmy a pár velmi humorných situací, za zmíňku stojí např. gagy dvojice Barbie a Kena nebo scénky Jessie s horkokrevným Bazem Rakeťákem. A nebyli by to Pixaři kdyby nechytli za srdce, ukápla mi slza když Andy daroval té malé hočičce své hračky... Toho koho tohle nedojalo, podle mě má srdce z kamene. Pixar uzavřel triogii o Toy Story velmi důstojně, ale i přes to mi budou chybět. Skrátka- Do nekonečna a ještě dál! (27.06.2010)

[Signature Theatres, Kalispell, Montana] Pred 15 rokmi povestné hračkárstvo Pixar po prvý krát vyložilo do výkladných skríň vtedajší overený stimul(ant) detského/dorasteneckého domýšľania, žijúce hračky. V súčasnosti ich navracia do svojich regálov a naposledy im dodáva dušu. Na logistike zrejme udeľujú vysoké platy a firemné večierky sú jedna veľká divočina, keďže tento tretí (oveľa dospelejší, no nie najúdernejší) dovetok k zaprášenému dejavu je zreteľne formulovaný pod jasnozrivou zámienkou - opätovať priazeň svojím odchovancom dôstojnou rozlúčkou. Splnené. Máme tu rad prvkov (reklamne vystuženého) animáku, ktorý neuráža ani nenavádza k zanevreniu. Preklenutie dvoch osvedčených premís (dospievanie, utláčanie), rozmarné prísady pre pôvab (Barbie meets Ken, Macho Buzz) a čulé variovanie predošlých scénok s odozvou na hrané filmy o únikoch. Tiež tomu nechýba zdravé nasadenie, mnohorakosť cieľových skupín i ohýbanie žánrových pravidiel. Dosť na to, aby sa krabica s nápisom toys mohla bez rozpakov vrátiť do podkrovia a ich majiteľ si mohol len clivo povzdychnúť. (21.08.2010)