Grindhouse: Auto zabijak

„Ospravedlňujem sa, ja som to tak nemyslel, bola to len hra!“ Tento slasherový revenge movie je klasický Tarantino: citácie (už i samého seba), silné ženské postavy a ich bosé nohy, krv, sex a ostré dialógy. GRINDHOUSE: AUTO ZABIJAK nie je (na rozdiel od Rodriguezovej „polovičky“ GRINDHOUSE: PLANÉTA TEROR) otrocká „grind-kópia“ bez vtipu, ale zábavná, svižná a svieža snímka s vlastným autorským rukopisom a vkladom, experiment presne taký úchylný, ako by ste od Tarantina v dobrom čakali. Cinematik 2007 (08.09.2007)

"Hej, my jsme nalakovaný nohy a jmenujeme se Q... kchh, kchhhh, ...ntino, a tohle je jen film" říká jakoby poškozeným jakoby filmovým jakoby pásem Tarantino úvodem AutoZabijáka. Udělá rytmem, střihem a hudbou drámo z uspěchané cesty na záchod a již si myslí, že budem chrochtat blahem. Já ale na ty filmy o filmech moc nejsem, ač vypadají krásně jako plakáty z let dávno minulých. Může si vyumělkovaně žvanit jak chce, je-li to o ničem, je to o ničem. Hloubku, legraci ani jinak vyvolaný zájem v tom, že ženské kecají jako chlapi a chlapi jsou submisivní jako filmové cuchty, nevidím a nevnímám. Tarantinovské kecy mi nikdy extra zábavné nepřišly a za výjimečné je považuji hlavně proto, jak umí ničit atmosféru. Z násilí, v němž si ten panáček libuje, dělají namísto děsivých aktů jen další punchlines. Naneštěstí ty slabší. Silná *. (08.11.2010)

Očekával jsem překvapení ze strany QT, který měl další šanci jak mě usadit a přesvědčit i mě, že je Bůh. Nepovedlo se mu to (už po několikáté) a já se opět směji jeho dílu jako některým předešlým. Ten smích však není to co by si on představoval, ale smích nad jeho snahami být velkým kultovním pánem ameriky. Jeho kult mě naprosto minul a krom vydařených KB 1 a 2 v jeho filmech nevidím nic výjimečného. Možná je pro někoho příběh DP zajímavý, ale pro mě je spíše nudný a zdlouhavý. Sledovat jak se černošky předhánějí v nadávkách, stěrech a tancování ala striptérky mě už na stará kolena moc nebere. V druhé částí DP se konečně ukazuje Rosario Dawson, ale ta mě dost zklamala ( to se netýká faktu, že zůstane oblečená...). Ani sám Kurt Russell není zrovna terno, i když furt lepší než kdyby to za něj zkusil vzít Travolta. Druhá část je úplně jiného rázu, protože se otočí role a sledujeme v závěru dokonce akční automobilovou honičku se zajímavým koncem (opět jsem se smál, jak by si žádný režisér nepřál :)). Musím uznat, že pár scén, které jsou složeny z rozhovoru lidí a různých pohybů kamery, někdy přímo extra dlouhé, se mu podařili. Asi je to už osobní, ale QT není můj střed vesmíru a nikdy nebude, ale komu se líbí jeho postoj a humor rozhodně nic proti gustu. (03.09.2007)

Quentin miluje období 70. let. DEATH PROOF je osobní tvorba Q. T. Jeho vnitřní nadšení z filmování a zanechání filmové struktury. DEATH PROOF je precizně zpracován, dokonale nás pochytí atmosféra doby 70. let. Má výbornou kameru, přidaný filtry, šum, "ruční znehodnocení" všechno pro duch 70. let. Stylově natočené akční scény a velmi dobrý nápad, který měl v myšlenkách (Q. T) už před Sin City. Jak u Q. T bývá zvykem, má opět několik sofistikovaných scénových rovin ******* - Přichází první klapka akční jízdy maniaka z videopůjčovny, která při svém dokonalém vrcholu automobilovém nárazu zastavila dech celému kinosálu - výborně sestřihané, zpomalené scény, velmi dobrá kamera v doplnění létajících končetin). - Po snídaňové scénky alias Gauneři (kamera koluje kolem stolu + dialogy). - Rozpoutává honička na plný plyn, jenže si nic ženská sexy trojka nenechá líbit a vše se rázem obrátí (všechny kaskadérské zkušenosti Zoë Bell si vychutnáváme v plné parádě) a dokonalá téměř 20-ti minutová honička končí naprosto úžasně (pro chlapský rod až zdrceně). ******* Vlastní styl, vlastní žánr, který ohromuje (mě) celý filmový svět. Doporučuju tenhle styl 70.let ,který si užijete, protože Q. T moc dobře věděl, kam jeho myšlenka ve filmu směřuje. +++ DEATH PROOF by se tu měl pohybovat v červených barvách. - I love the 70th years. Film detailně rozebrán v mém Deníčku. (15.10.2011)