Zväčšenina

Zvláštní, ale zajímavý film, který mě od scény v parku velmi chytil. Tajemná žena, fanatické prošetřování fotografií, postupně stále více paranoidní hlavní hrdina….jenom to vyústění mě docela zklamalo, tedy nic proti mimům, myslím tím tu hlavní myšlenku (copak si ty fotografie z ateliéru strhal sám?). Kvůli závěru hodnotím slabšími 4*, jinak převládající spokojenost. (07.06.2013)

Myšlenkově bohaté dílo, které unikátním subjektivním způsobem řeší nejasnou a matoucí objektivitu naší existence a prožitků. Pokud se včas stačí naladit na Antonioniho náročnou asociační hru a přistoupit na to, že sleduje příběh oproštěný od tradičních narativních rovnic, bude každý průměrný filmový fanoušek u Zvětšeniny chrochtat blahem, pokud ale bude chtít být příliš objektivní v posuzování poselství či žánrového zařazení snímku, odejde zřejmě zklamaný a zbude mu "pouze" obrazově i akusticky nadčasový a krystalicky průzračný kus filmařiny. Já jsem zůstal trčet někde na pomezí, přestože závěrečná symbolická scéna jakoby mi přímo řvala do uší "Dej pět, dej pět!"...... Možná příště. 80% (22.11.2015)

Prvá polovica je takmer úplne bez pointy. Divák stále čaká, kedy sa niečo stane, čo sa ako vyhrotí, no komplexného vysvetlenia sa aj tak nedočká. A to som myslel, že podobné monotónne dielka ma nikdy neuchvátia. Trošku mi vadila pretiahnutosť niektorých scén, no celkovo film pôsobí zároveň upokojujúco ale zároveň príjemne napäto s nádychom kriminálky. 75%. (07.03.2007)

Zvětšenina je tak trochu moje noční můra. Hodně přátel se shodlo na tom, že jde o jedinečný snímek. Nástih děje jsem znala A jako milovnice detektivek jsem čekala hlavní akci v prvních deseti minutách fiilmu. Ale z mého pohledu se nic úžasného nedělo. Jeden mladý, cynický, arogantní, sebevědomý a bezohledný mladík fotí v ateliéru. Představuje přesně tu skupinu lidí, kterým se v reálném životě s chutí vyhnu. Není divu, že jsem poprvé neměla tu trpělivost a vypnula televizi po 20 minutách. Podruhé jsem vydržela o něco déle, jen s tím rozdílem, že jsem usnula! Až napotřetí jsem se obrnila trpělivostí a dívala se v klidu ve dne. Snímku nelze upřít vizuální promyšlenost, ta je dotažena k dokonalosti. Výpověď doby, včetně hudby a kostýmů rovněž bez chyby. Hlubší vykreslení postav pokulhává, v zorném poli je pouze hlavní nehrdina, který rozhodně nebudí sympatie (alespoň u mě ne). Zajímavá je postava ženy, která se dožaduje snímků. Je také roztěkaná, sobecká ale i záhadná, skrývající tajemství. Jak rychle se objeví, tak rychle mizí. Po anglicku, dalo by se říct! Zůstává vykořeněný mladý muž bez rodinného zázemí, zmatený sám v sobě, který je vzrušený nalezenou vraždou, ale zjevně neví, co si v dané situaci počít.. Zmatkuje. Do parku se vypraví bez fotoaparátu!! Navštíví svou partnerku, která spí s jiným ...Vyhledá tařkapřítele, který je však v rauši. Obraz beznaděje a zmaru. Během filmu nedojde k žádnému posunu, vývoji, sebeobjevení, na konci stojí fotograf s prázdným pohledem ve tváři. Pro mne sice dobře natočeno, však bez osobního posleství. Nesilnější dojmem tak zůstává pantomina v závěru filmu. (úprava komentáře 8.1.2018) (06.05.2014)

Film, který první půl hodinu říká jen to nejmín co může. Snaží se ukázat vlastnosti hlavního hrdiny a ostatních i celkem nevýrazných postav. Ukazuje dokonale náladu, pocity, atmosféru a "klid" 60.let v Londýně. Hlavní hrdina je arogantní, sebevědomý, cílevědomý a mající všechny vlastnosti potřebné k docílení genialního fotografa(včetně úchylného běhaní a vtíravého fotografování). K lidem okolo něj se chová jako kdyby neznamenali nic a to hlavně co se týče "tupých", anorektických a škaredých modelek. Jedna žena ho miluje, ale spí a žije s jeho kamarádem. Není si jistá jím a vztahem k němu. Další dvojice mladých "modelek" udělá naprosto cokoliv pro jednu fotku. Celé to vyvrcholí, jednou nevinnou fotografií. Zvětšenina zvětšuje lidské chyby, promyšlenost chování lidí a toho jací jsou lidé. Zbylá hodina filmu je již velmi zajímavá. Režisér si hraje se skvělým hlavním představitelem a atmosférou, která je mu nabízena. Naprosto dokonalý "větrný park" je lahoda pro uši a oči a rád bych se takovým parkem někdy prošel. Režisér nakonec ze všeho dostal maximum. Závěrečný tenisový zápas , který spojí a nechá přijmout fotografa jinou realitu. Tu kterou mi nenabízí jeho zrcadlovka. Fotograf se zděsí možného objevu a toho co může znamenat a radši si to nechá jako své tajemství. Jeho objev by mohl být jeho vrchol, kterého již nikdy jinak nedosáhne a bude jen upadat. Ze závěru si vyvodte co chcete, ale pomalý začátek a jeho nudnější vývoj bohužel shazuje tento film min. o hvězdičku. (06.11.2004)