Ant-Man

Ant-Man jako paralela. K čemu? Marvel vs. Tarantino, Rudd vs Downey Jr. Jak to souvisí? Tarantino je velkou část své režijní dráhy známý tím, že si do svých filmů vybírá oblíbené herce, kteří vrchol své kariéry zažili před několika desetiletími, většina z nich figurovala v různých béčkových projektech 70., 80. a 90. let. Marvel je o level výš - vytáhl si ne zrovna herce za zenitem, ale určitě ty, kteří byli talentovaní, leč ne úplně docenění. Kdo by si z fleku vzpomněl na filmy Downeyho Jr. před prvním Iron Manem (já bych dal tak tři). Jistě talentovaný, ale problémový herec vyrostl v superhvězdu až po roce 2008 a dnes s výdělky kolem 80 milionů dolarů ročně patří mezi nejvýdělečnější persony Hollywoodu. S menším rozdílem Paul Rudd, kterého většina zná z tuctových romanťáren nebo filmů, které prvně zmíněné tematizují či parodují. V porovnání s Ant-Manem (jakkoli odlišným od ostatních marvelovek) se nejvíce vybaví filmy Judda Apatowa, konkrétně Čtyricítka na krku, kde si Paul Rudd, respektive jeho postava Pete stěžuje na zvětšující se pupek a plynatost. Teď tu máme Rudda sice o 5-6 let staršího, nicméně v totálně jiné kondici. Ano, musel podstoupit těžký trénink, ale člověk si řekne, že to najednou jde, když za to dostane mnohamilionovou gáži. To, co před 8 lety znamenal Iron Man pro Downeyho Jr., teď znamená Ant-Man pro Rudda s jediným rozdílem, že Rudd tam má pomlčku. (12.12.2015)

Film mě nerozčílil (narozdíl od jiných MCU výtvorů), ale bylo to myslím tím, že neměl vůbec žádné ambice, což, když se to vezme kolem a kolem, může být docela rozčilující. Některé situace mě upřímně pobavily, ale tím, že to má v podstatě stejnou zápletku jako deset tisíc dalších rodinných komedií o rodiči z rozvrácené rodiny, který musí znovu zapůsobit na své dítě, docela dost brzo ztrácí mou opravdovou pozornost. Navíc všechno zůstává přesně tak, jak se to na začátku jevilo, a to je vždycky zklamání. Ocenila jsem vypracovanou muskulaturu Evangeline Lilly, ale na druhou stranu jsem byla silně frustrována jejím zavádějícím účesem. (13.05.2016)

U posledních dvou Marvelovek jsem zíval nudou, o to víc mě těší, že jsem svojí nevymáchané puse mohl zase jednou dopřát i tělocvik horizontální. Sice to chvíli trvalo, než se všichni domluvili co se teda bude dít, ale pak to byla hodně výživná jízda plná neotřelých nápadů, kterých já si cením víc jak barviček; konečně to snad Marvel pochopil. Kdyby byla každá blbost takhle zábavná, nasmál bych denně dvakrát tolik času. A kdyby Evangeline Lilly netrpěla úchylkou na malé věci, mohl z nás být krásný pár. P.S: Simčo, utekl ti klokan. (16.07.2015)

Muže-nec je moc příjemná, zábavná a hravá kokotinka s Daglesem na dortu, po které bych akorát pod trestem celoživotní frigidity plošně zakázal mikáda, protože i mrdna jako Evandželína v tom vypadá, jako by zrovna před chvíli přestala v jehlovkách lhostejně šlapat po koulích nějakému tlustému Němci. Jinak kromě kýčovitě slizké dcerušky naprosto bez výhrad a dokonce se jim podařilo udělat sympaťáka i z Pavlíka Hrubbého, jindy odpudivého matadora těch nejdebilnějších homomédií. Mrvel má prostě nejlepší kousky, když to sveřepé zachraňování světa nebere až tak moc vážně. Je to sice zpola vykradený, dnes již klasický Vnitřní vesmír, ale rád se podívám i na dvojku, ve které by ten Mikroajronmen mohl třeba s pár termity a Jonatánem čistit Kropáčkovi mandle od bacilů angíny. (04.08.2015)

To, co mi nedali Strážci galaxie, až už jsem se bál, že se nedokážu naladit na stejnou notu jako fanoušci Marvelu, konečně přinesl Ant-Man. Rukopis Edgara Wrighta rozhodně zůstal i po jeho odchodu a přestože se v tom filmu většinou jen kecá, jde nepochybně o fajn kecání. Odlehčená atmosféra, hrdinové, kteří shazují všechno od sebe po samotný děj (ale překvapivě nikdy nuceně), po dlouhé době fungující jiskření mezi ústředním párem, to všechno pomáhá. Malé měřítko, kdy se epická finální bitka odehrává v dětském pokoji s mašinkou Tomášem v hlavní roli, nepůsobí ani trochu nepatřičně, naopak dodává Ant-Manovi na zajímavosti a osobitosti. Sice je to pořád produkt továrny Marvel, takže wow efekt už je dávno pryč a všechno už jsme na nějaké úrovni viděli, mezi letními blockbustery se ale rozhodně neztratí. I přes tu banální dějovou kostru, schopnost obléct se do kostýmu za čtyři vteřiny a střílení mravenců ruční pistolí z vrtulníku... ale logiku tu snad nikdo nepotřebuje... (15.07.2015)