Ve znamení kříže

Cisár Nero to pravdepodobne nemal v hlave v poriadku,lebo je viac než pravdepodobné,že podpálil Rím roku 64,na ktorý sa nevedel vynadívať,ako neustále horí a horí,rajcovala ho bolesť a utrpenie,inak by nevydal také jebnuté vyhlásenie,že za to môžu kresťania,títo ľudia s vierou v Ježiša Krista to schytali najviac,pochytali ich ako krysy,nahnali do arény,v hľadisku komplet vypredané a mohla sa začať zábava,tak že vypustili na nich krvilačných levov,ktorí ich roztrhali hlava-nehlava! Aj v tomto barbarskom období prekvitá láska kresťanky Mercie a vojenského veliteľa Marcusa Superbusa(perfektné meno) V tomto príbehu sa ešte objavuje cisárovná Poppaea,ktorá z celej duše nenávidí Merciu,chce ju mať mŕtvu,lebo Marcus k nej prejavuje city a náklonnosť,alebo skrátka sa do nej zamiloval,tak čo teraz zamýšľa Poppaea? Nenávidí ju tak strašne,že sa s ňou rozhodne raz a navždy skoncovať,že vojde do arény ako posledná,na poslednú chvíľu tam do podzemia dorazí aj Marcus a presviedča ju,že môže žiť,ak sa vzdá svojej viery,ale títo dva zamilovaní nakoniec v odhodlaní,že budú spolu posmrtne vystúpia do arény spolu... DeMille sa tesne po prepuknutí zvukového filmu púšťa do čias starovekého Ríma,aby oživil civilizovanú kultúru,ktorá ale nemala civilizované spôsoby,neberie si servítku pred ústa,všade počuť svišťanie biča a nevhodné zaobchádzanie s ľudmi,Cecile naprosto jedinečne sprostredkuje výpravu do Ríma za čias Nera,ktorému to v hlave poriadne jebalo s tým,že vidieť utrpenie sa rovná vidieť optikou kamery reálne jestvujúcu dobu spred takmer 2000 rokov,ktorá cez výkony hlavných hercov,prináša totálne nenávidieť CLAUDETTE COLBERT,pričom je o niečo neskôr očarujúca v It Happened One Night režiséra Capru s Clarkom Gableom.Aj herecká profesia vie docieliť,aby som sa preniesol v čase a videl. (13.03.2015)

Když si uvědomím, že film Ve znamení kříže byl natočen už v r. 1932, smekám! Vynikající! Samozřejmě, vždycky se dá vytknout to či ono, z mé strany třeba scény v aréně - dlouhé a snad i trochu zbytečně se snažící o atraktivitu - ale to na výsledném dojmu nic podstatného nemění. Dodávám, že dívat se na film zobrazující dekadentní, psychopatem ovládaný a přepychem, nemravností a zvrhlostmi prolezlý Řím, má v r. 2014 do sebe cosi znepokojivého. Jistě se nabízela paralela dekadentního Říma se současností i mnoha předchozím generacím, ale neblížíme se dnes k něčemu podobnému až příliš rychle? (16.04.2014)

Příliš to připomíná Quo vadis, sice si tady kreslí kříž a tam rybu, ale jinak je v obou legát, jenž si dělá co se mu zamane, teda dovolí si zamilovat se do křesťanské dívky, ač ho chce samotná císařovna... I když tomu chybí apoštolové a tudíž přílišná sentimentalita filmů natočených dle Sienkiewiczova románu, bohužel ale také jejich velkolepost a aspoň jakástakás historická věrnost. Zaujal mě závěr, není to totiž až tak typický happy end "made in Hollywood", ačkoliv... (04.02.2012)

Rok výroby 1932. Čiže obdobie, keď cenzúra ako taká, vôbec neexistovala. A Cecil B. DeMille to náležite využil a hlavne v záverečných krvilačných hrách v Colosseu nechal ( hlavne dobového ) diváka pocítiť brutalitu a surovosť vtedajšieho rímskeho systému a jeho nemenej krutých a beštiálnych obyvateľov. Je ale paradoxné, že filmovú cenzúru spustili s prispením vlády práve vo filme umierajúci kresťania. Rímsko-katolícka cirkev zariadila, že Hollywood už nikdy nebol ako pred tým. Výborný ranný veľkofilm s hlbokou myšlienkou, zopár nezabudnuteľnými scénami a technicky výborným spracovaním. (10.07.2017)

Tak nám pan docent na přednášce z historiografie tak krásně vyprávěl o těch "římských klucích" :-) (čímž v rámci svého oboru myslel Tacita a další slavné dějepisce) No a já jsem dostal po dlouhé době chuť si pustit nějaký antický film. Zvolil jsem tedy DeMillovo Znamení kříže. Tento režisér mě až na jednu výjimku (Karibští piráti) ještě nezklamal a nezklamal mě ani tentokrát. I když je vidět, že se to točilo s trochu nižším rozpočtem, tak pořád to má moc pěknou výpravu, kulisy a kostýmy - zkrátka na nás dýchne atmosféra starověkého Říma. Veliká škoda, že kvůli Hayesově kodexu muselo být plno scén, hlavně myslím si v závěru, vystříháno. Obsazení je opravdu hvězdné - March, Laughton, Colbert. No ale příběh mě zase až tak moc nevzal. Všechno hraje na přílišnou romantickou a křesťanskou linku. Chybí mi více té neronovské dekadentnosti. Když srovnám první geniální scénu - Nero pozoruje hořící Řím, který zřejmě sám zapálil, a k tomu hraje na harfu a recituje verše a ž do chvíle, kdy mu praskne struna - se zbytkem filmu, tak musím říct, že tenhle skvělý úvod vyčnívá. Velká škoda, že Laughton v roli Nera neměl víc prostoru. Stejně tak je třeba pochválit Claudette Colbert v roli císařovny, který ta role mrchy strašně sedla. Škoda, že i ona tam nebyla víc. (20.10.2010)