Strážca zákona

Ponurý film-noir krimi thriller v duchu Fincheroviek Se7en či Zodiac. Silná atmosféra beznádeje, skvelý Daniel Auteuil, krásna a krehká Olivia Bonamy, dialógy so špinavými servítkami v popolníku, poliatom studenou whisky. Technicky brilantne zvládnuté. Ale scenár mohol byť zdržanlivejší v utápaní sa Auteuilovho poliša v alkohole. Vypije toho azda viacej než Nick Cage v Leaving Las Vegas a film kvôli tomu pôsobí ako o 20 minút dlhší než skutočne je. I tak ale poctivo vydepresené štyri hviezdy. (15.02.2009)

Temná a depresivní noirovka, ze které mi bylo místy dost úzko. Ve středu filmu mi sice trochu přišlo, že scénáři došel dech a děj přešlapuje na místě, snad proto, aby nabral síly na závěr, ze kterého mě mrazilo. Ovšem z té všudypřítomné beznaděje a fatalismu, ať již v osobním životě nebo ve složité policejní mašinerii, mě pořádně skličovalo a pomalu jsem dostával pocit absolutní bezvýchodnosti. Brilantní výkon beze sporu podal Daniel Auteuil a zaslouží si plný počet hvězdiček. (05.10.2010)

Policista zahalen v cigaretovém dýmu, nedávné trauma zavlažované destiláty a Manurhin MR 73 číhající v garáži na svou šanci všechno v protikladu zázraku zrození vyřešit. Ponuré filtry, z kterých vyčnívají jen oranžové skla na Auteuilových brýlích, déšť mezi paprsky slunce, atmosféra zmaru a smířlivá předvídatelnost. Francouzi umí a Američané, pokud samozřejmě chtějí, se mohou učit. Rob Roy píše něco o sraní mramoru a možná má pravdu. Ten se totiž velmi špatně splachuje z mísy, co každému roste z krku. O moc hůř, než hovno.. (19.09.2010)

S psychologií policejních postav umí Olivier pracovat jako nikdo jinej o tom žádná. S čím mám trošku problém je způsob vypravění, přišlo mě jako by tu nebyla dostatečná schopnost vyhrábnout tu dřeň, tu osobní Danovu psychárnu, ze který se by se mě tajil tajil dech od 0:00:01 až do 2:00:00. Dějová linka s navracejícím se vrahem podle mýho byla zpytečná a film odváděla od psycho krimi k napínavějšímu, ale také tuctovějšímu thrilleru a divákova pozornost se tak musela začít dělit a tedy i tupit mezi Danovu postavu a postavu přežívší dcery a to výrazně ubíralo na temnotě, kterou v sobě měla Danova postava a díky které šla z filmu zvláštní rezignovaně depresivní atsmoféra. Z mýho pohledu to chtělo jiný scénaristický zpracování a ovál by nás dech dávno zašlých časů straých francouzských filmů především ze 70.let. Takto připoměl starý dobrý časy pouze vynikající závěr. Nebylo to špatný, ale někdo chtěl až příliš podstatných věcí najednou a ono umět umíchat kvalitní lečo chce víc než jen dobré přísady. (25.02.2012)

Poctivá francouzská filmařina. Francouzi byli vždycky zvláštní při natáčení kriminálek a to jim na filmové kvalitě jenom přidává. Příběh je sice takový rozveklý, měla jsem skoro pocit, že si taky musím loknout něčeho ostřejšího, ale atmosféra je tak hustá, že by se dala krájet na kousky. Za závěr dávám plný počet bodů. Takhle to má všechno skončit. (09.03.2011)