3:10 vlak do Yumy

My hoši, co spolu chodíme, zažíváme nejrůznější príma dobrodružství... Jo jo, Petře Bajzo, ještě pořád se takoví najdou. Chris a Russie (promiňte mi pánové, ale mám pocit, že vás znám už věky ♥) si vždycky najdou čas na trochu legrace. Jenom nevím, jestli jsem se na to měla dívat v horečce, protože v závěru už mi začínala jít pára z uší. P.S. : A vážně by mě zajímalo, jestli hudební skladatel, co má na svědomí soundtrack, opravdu má italský jméno a nebo se jenom snaží vypadat cool. Ta hudba taková ale rozhodně byla. A Ben jako padouch - cha chá. (02.10.2008)

Původně jsem na účet některých zdejších ohlasů chtěl poznamenat, že u klasicky střiženého westernu vzlykat nad absencí duchaplnosti je jako se posmívat Schwarzeneggerovi, že si nikdy nezahrál Hamleta. Jenže to jsem vážně nečekal, posledních 10 minut filmu mi totiž vzalo "vítr z plachet ironie" a málem přineslo bolest v oblasti krční páteře z nevěřícího kroucení hlavou. Potenciál byl zde přitom značný - fantasticky věrohodně působící reálie Divokého západu, působivý casting se všemi těmi neumytými, zarostlými ksichty a dvě herecké persony (Crowe, Bale), které svojí osobností a charismatem suverénně táhnou film až do samého....stupidního závěru. To, co se odehrává poslední čtvrthodinu (morální procitnutí kovaného hajzla, společný útěk na vlak atd.), ostudně zadupává předchozích 100 minut pečlivě budovaného napínavého vyprávění. Hloupost nejhrubšího zrna, kdy jsem při závěrečných titulkách hledal, jestli svojí scenáristickou troškou do mlýna nepřispěli i pánové z Monty Python, protože u zdejšího žánrového zařazení mi vedle slova ´Western´ chybí ještě ´Parodie´. Silné 3* za prvních 100 minut a nechme to tak být, budu dělat, že jsem si 15 minut před koncem odskočil na hodně dlouhou toaletu..... (27.11.2007)

Síla tohoto westernu je především v jeho jednoduchosti a zvolené základní premise (vykradený motiv z Tenkrát na Západě se stavějící železnicí a farmě stojícím ji v cestě je odsunut na vedlejší kolej), což je pro režiséra Jamese Mangolda ideální. Není to nijak zázračný tvůrce, ale pokud má k dispozici dobrý scénář a kvalitní hereckou sestavu (Crowe nad Balem jasně dominuje), dokáže zrežírovat film, který vás zaujme hned od prvního záběru a i přes těch pár much (lehká ne-přímo-do očí bijící změna charakteru jedné z hl. postav) budete napnutí až do konce. Možná se někomu vkrádá do mysli rčení "Jednooký mezi slepými králem", ale 3:10 to Yuma obstojí i tak. Ačkoliv je pravda, že jsem měl ohromnou radost, opět vidět drsné chlapy Divokého Západu po sobě střílet, i přes kulku v hrudi se tvářit jako by nic a nakonec možná udělat správnou věc. (16.10.2007)

Nejsem nějak velkým fanouškem westernů a na 3:10 TO YUMA jsem byl zvědavý hlavně díky obsazení. A opravdu, Russell Crowe i Christian Bale jsou vážně výborní a kdykoliv si tihle dva "povídají" stojí to za to. Příběh je sice trochu vachrlatý a motivace postav jsou občas hodně zvláštní, ale když se v tom přestanete vrtat získáte přece jen více než slušnou podívanou. Zdá se mi trochu škoda, že se Mangold držel při zemi a málo tlačil na pilu a to hlavně v akčních scénách. I když se to dá brát jako pocta žánru. Každopádně jsem byl příjemně překvapený a na to, že westerny opravdu nejsou můj šálek čaje se mi tenhle snímek líbil dost. Myslím, že na tom má i zásluhu výborná Beltramiho hudba. (26.10.2007)

Už samotný příchod do kina voněl dobrodružstvím, protože technika opět skórovala v souboji s lidmi a do sálu jsme se dohmatávali potmě, takže o věty "dej tu ruku pryč, ty prase, ty ne, myslím toho druhýho" nebyla nouze. Vůně dobrodružství nepolevovala, naopak se dočkala posil v podobě vůně střelného prachu, koňského potu, vydělávané kůže a dálek, tedy parfémové směsi, v níž sice chyběla voda po holení, kterou hrdinové očividně moc nepotřebovali, ale kterou každá holka tak ráda vdechuje, stejně jako se ráda dívá na chlapy nepostrádající jisté podstatné orgány, kupříkladu páteř a srdce. Proč se nepřiznat, duše zaprodaná dobrodružství se vznášela v oblacích, srdce tlouklo v rytmu koňských kopyt, oči se sytily pohledem na hrdiny a ruce tleskaly celou dobu filmu. Protože závěr přišel rukám i mozku jako nejzáživější koruna, jež coronat opus, jako nejlogičtější výsledek jednání, jež moje maličkost označuje jako chlapské. Moje škodolibější maličkost mrmlá něco v tom smyslu, že není divu, že se v něm řada místních pánů nepoznává, a v duchu biblických průpovídek Bena Wadea dodává, že kdo má uši k slyšení vyřčených i nevyřčených slov, ten slyší; moje rozumnější maličkost uznává, že stejné věci vidí každý jinak a tak to má být; ale celá moje maličkost je blažená z toho, že navzdory obvyklému zpoždění, s nímž vlak do Yumy dorazil do místního kina, do toho vlaku mohla nastoupit, a želí pouze toho, že jízda tím skvělým expresem trvala jen necelé dvě hodiny. (24.04.2008)