Interstellar

Jako nolanovec a fanda do vesmírných sci-fi jsem se na INTERSTELLAR fest těšil, věřil mu a kopal okovanýma botama do každého, kdo ho viděl dřív než já (v premiérovém týdnu jsem ležel nemocný doma) a nenapařil mu plný počet. Leč jsem zklamán. Když už se děj konečně dostane ze zakukuřičněné a zaprášené Země a od otravné dcerky do vesmírných dálav a zrádných časových záhybů, zjistíte že každý druhý film z kosmu prodává vizuálně vesmír líp (HORIZONT UDÁLOSTI, SUNSHINE, GRAVITACE...) a že vyvrcholení časové zápletky je předvídatelné a úsměvné WTF. Za několik silných emotivních momentů v prostřední části, hudbu a spolehlivého tahouna McConaugheyho čtyři hvězdy. (12.11.2014)

Těžký film na ohodnocení. Na jednu stranu vnímám tu neuvěřitelnou genialitu, tu úžasnou audiovizuální stránku, tu atmosféru, kterou jsem u žádného filmu hodně dlouho nezažil. Budu citovat Civala, když také pronesu, že Nolan je prostě jinde. Je to pan režisér a jeho filmy jsou vždycky zárukou toho nejlepšího. Na druhou stranu se i naprosto ztotožňuji s komentářem POMa. Ve filmu jsou naprosto zbytečné scény, přijde mi to hlavně ať se tam něco točí a děje, nám tupým divákům to stačí. Přijde mi, že Nolan by byl schopen natočit spolu se Zimmerovým doprovodem nervydrásající scénu o tom, jak nám třeba v autě došel benzín, nebo jak jsem dostal místo kečupu na párek hořčici. Spousta scén mi přijde zbytečná a nechápu proč ten film musí mít 169 minut. První polovina filmu úžasná, druhá slabší ale za ten konec, za ten nápad, za tu srdceryvnou scénu se vzkazy, to nikde jinde nemáte možnost vidět. Běhá mi z toho mráz po zádech a pustím si to znova. Jo dám plný počet, už jen kvůli tomu, že o filmu i po dvou hodinách po projekci přemýšlím, tohle je prostě dílo! Tipuji ale, že hodnocení na CSFD půjde ze současných 86% dolů. Tohle není film pro masu a pro popkornového diváka. A Matthew, to je extratřída! 90% (05.11.2014)

Film vzhledem staromódní a obsahově i přes veškerou fyziku a možnosti vesmíru pokřiveně doslovný. Nebere mne jednodušší i trochu omšelý vizuál, občas divná kamera a střih (návaznost některých scén) a celkově vypadá film jak z 80 let a ti roboty to svojí jednoduchostí jen podtrhují. Navíc vůbec nepobírám, proč z planety odstěhovat 6 miliard lidí, zvláště když dochází prostředky na Zemi a jak to logisticky udělat, i kdyby se ta cesta A našla (milion lidí denně znamená přes 16 let stěhování - ale už po přemístění počátečních je tam první den nemáte čím krmit, kam je ubytovat, atd..) = mnohem efektivnější je zachovat lidstvo plánem B, tj. kolonizací a jejím rozvojem. A celkově je na moje hvězdné mety výsledek málo emocionálně silný, přestože se to Nolan snaží tlačit mnoha směry, ale kýžený efekt nepřináší. V Sunshine se např. vlétá do Slunce a dějí se tam „divné“ věci, proto chápu, že za Horizontem události taky může být ledacos, ale fyzický návrat z něj (wtf!?) mne nechal zcela chladným a ani před tím si mne některé zvraty nezískaly tak, jak bych si představoval pro „zážitek roku.“ Na poli intenzivních sci-fi zážitků tak Nolan zůstává poměrně vzadu a taktéž si Interstellar stojí i v rámci jeho vlastní tvorby. Zapadne a za pár let se stěží najde důvod, proč se k němu vracet. ______ Díl č. 5 sci-fi seriálu http://www.csfd.cz/film/366865-kosmos-casoprostorova-odysea/komentare/ Vám o tématu řekne mnohem víc, s tím, že horizont události ne(s)končí v něčí knihovně. (09.11.2014)

Těžká věc. Nolanovic by mohli ubrat na důvěře v lidi (i když v ně uvěřit problém moc není), přidat nějaké tajemno či rovnou nadpřirozeno, ale jak mě jinak snímky s podobným tématem nudí, tady vyprávění šlapalo navzdory stopáži (skoro tři hodiny jsou smrtící, i když "móda takto dlouhých filmů" neexistuje), všechno mi sedí, holt z fyziky jsem málem propadal a dohánět to nehodlám. Hej, neměl by Interstellar, stejně jako 2001, uzrát?? Takže to tak udělám i se svým komentem a uberu spíš promile než procenta, i když bych asi správně měl. (13.11.2014)

Vždycky to tak bylo. Vždycky. U každého filmu, který (re)definoval sci-fi žánr, byly značně protichůdné reakce, teprve čas, ten nejspravedlivější soudce, pomohl rozřešit dilema o „nesmrtelnosti“ díla. To platilo i o Kubrickově ´Odysee´ samotné, kterou ve své době milovaly hippie kruhy, ale zámořští kritici a mainstreamové publikum jí odzívali. Přitom s Nolanem je to jako s drahým vínem. Když vám chutná a víte, že je vám po něm dobře, odpustíte mu i trocha té trpkosti a budete se k němu rádi vracet. Nolan není krabicový bílý, které pochlastávají bezdomovci u Hlaváku, ale opravdu prověřený archivní ročník odněkud z Bordeaux. Levný krabicový bílý je dnes většina dnešní kinematografie, zejména všechny ty komiksové přepisy na x-tý způsob, které už gurmány nudí. Ale Nolan umí pořád překvapit, a jak stárne, tím jsou jeho filmy epičtější, vypravěčsky rozmáchlejší, zkrátka filmařsky ambicioznější a přitom se zaměřují více na niterné pocity jedinců, do popředí spielbergovsky vystupuje prostý lidský rozměr (viz třetí Batman). Jenže stejně jsem nebyl připraven na to, co mě čeká. ´Interstellar´ je tak ambiciozní a odvážný ve svém sdělení, svojí málokdy vídanou vypravěčskou strukturou, že na vás buď dolehne jako obrovský balvan, nebo se naopak budete po něm cítit povzneseně. Záleží na vaší nátuře. A mohl bych v superlativech pokračovat, třeba originálním a ve filmu dosud neviděným pojetím postupné zkázy našeho ekosystému, to vše přitom z pohledu jedné rodiny (podobně jako ve Spielbergově ´Válce světů´, či ´Blízkých setkání třetího druhu´), dechberoucími vesmírnými kompozicemi, přitom zachovávající vážný vědecký rozměr a fyzikální zákony (i když – to je na delší diskuzi). A přitom všem dokáže být vyprávění niterné a myšlenkově podnětné. Nolan je člověk s velkým srdcem a kdo se bojí upřímně podaných emocí, myšlenek točících se kolem údělu rodiny a tíže odpovědnosti přinést na svět potomka, ten možná tohle neocení. ____ Ale bude ode mě odvážné tvrdit, že minimálně půlku pozitivního dojmu z filmu v mých očích udělal samotný Matthew McConaughey? Herec tak tvárný, s takovou šíří emocionálních poloh, až to bere dech. Matthewe, ještě jednou budeš ve společnosti nějaké druhořadé herecké pipky ukazovat svoje tricáky a přetáhnu tě tím surfovacím prknem z jedné z tvých bývalých zapomenutelných komedií, které si zahrabal (bohudík) již před lety někam do plážového písku. (10.11.2014)