Princ z Perzie: Piesky času

Mít tohle v repertoáru Šeherezáda, nakope pana Newella do koulí, protože by ji xmrti znuděný šáh nechal krouhnout po prvních dvaceti minutách. Kultovní hra si zaslouží kultovní film. A ne, byť efektně natočenou, disneyovskou sračku pro kategorii 12-. Jerry zase honil přístupnost a výsledek je tak nechutně anemický, že ani pět kovových šipek v nahém hrudníku nepřinutí frajera krvácet! Buď je autokauterizační nebo umí dobře zadržovat krev??!!! Pan Kingskley má copyright na anorektické indy a v roli ambiciozního arabáše vypadá jako by Omar Shariff hrál Hitlera. Pan Glyhlenhrál definitivně potvrdil, že je homokláda a měl by nadále výhradně Krotit hory! Je jasné, že slečna Atertonová je na ozdobu a spíš by svůj herecký antitalent uplatnila v nějakém šťavnatém dramatu Larryho Flynta. Tudíž situaci zachraňuje pouze pan Molina, jehož daňově neposlušný Sandokan alespoň sem tam dokázal vyloudit vertikální úsměv na mém kritickém obličeji. (27.08.2010)

Písky času jsou velice hezký příklad toho, jak se dají ve filmovém průmyslu utopit peníze, když si producent myslí, že všechno zmůže velkolepá výprava, triky a pohlední herci v hlavních rolích. Jenže samotný příběh je nevýrazný, nepropracovaný a postavy se v něm ztrácejí. I takoví herci jako Ben Kingsley jsou trestuhodně nevyužití, takže jsem brzy cítil nudu a ospalost. Samozřejmě dámy mohou obdivovat bicepsy bojovníků a róby filmových krásek, pánové zase řinčení zbraní, ale to nic nemění na mém přesvědčení, že Písky času jsou zároveň ztrátou času. Celkový dojem: 45 %. (06.03.2011)

Jako bruckheimerovský blockbuster precizní, ale neosobité, a jako adaptace videohry důsledné, ale přesto částečně vyvolávající zklamání. Tvůrci se sice snažili využít co nejvíce prvků z celé videoherní série, ale právě díky tomu působí výsledek rozbředle. Od každého (fantasy, mystika, parkour, vraždné pasti, osobnost hrdiny, silná ženská postava, vracení času, různě silní protivníci, atd.) je ve filmu troška, ale nikdy to není rozvedeno natolik, aby se s toho stal charakteristický motiv. Takže to, co videohry (ve smyslu série i jednotlivých dílů) dělalo unikátními, je zde jen vágně nasazeno na šablonu letního blockbusteru. Zklamání přinášejí akční scény pojaté v post-bourneovském stylu, který bohužel primární atrakci těla v pohybu nahrazuje zde kontraproduktivní snahou o impresi dynamiky (lidově řečeno by to chtělo více velkých a delších záběrů a ne jen rozsekání pohybu na nepřehledné záblesky). Ani motiv vytvářející z příběhu paralelu k přehodnocování americké válečné kampaně v Iráku nedělá z filmu v dnešní době výjimečné dílo, byť je dobré si připomenout, že mainstreamová zábava v sobě odráží dobové nálady a není tedy radno ji vnímat jen jako únikovou a dobově ambivalentní potravu pro masy. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (20.05.2010)

Gyllenhaal a Artertonka sú dva dôvody, prečo sa prikláňam k lepšiemu hodnoteniu. Sympatickejší pár v dobrodružnom spektákli nenájdete. Film samotný je poháňaný veľkolepou výpravou, dobrou hudbou a vôbec príjemne exotickou atmosférou, ale dosť si ubližuje minimom originálnych nápadov, nedbaním na herecký potenciál vo vedľajších postavách a tiež prekvapivo neprehľadnými akčnými scénami. Sommersova Múmia i Verbinskeho Piráti Karibiku boli proste vybrúsenejšie kúsky. (20.05.2010)

Brakově příjemná fantasy pohádka, se skvělými akčními scénami (kde se to v tom Newellovi jen vzalo), pronikavě krásnou Gemmou / dokonale lobotomicky reagujícím Jakem (bráno coby plus), vymazlenými trikovými sekvencemi, rantingovými (ne)korektnostmi, a striktním dodržováním pravidel žánru - jakožto polibek až na konci následovaný odjezdem mezi sluncem zalité duny. Sečteno podtrženo, jako jediný pořádný popcornový blockbuster letošního léta je tohle perské princátko ucházejícím a osvěžujícím předskokanem, před nostalgickým návratem do let 80 a 90 a Nolanovou intelektuální smrští, kterému škodí snad jen škatulka film z produkce Walta Disenye. Ale ani to mezidruhové lásce s pštrosem nezabránilo. PS: těch titulkových faux pas bylo tentokrát skutečně moc. (20.05.2010)