Maradona podľa Kusturicu

Tohle je učebnicová ukázka dílka, ve kterém si režisér plní dětský sen a všechno ostatní jde do pozadí. Emir ( a jeho rodina ) se setk(áv)al se svým idolem a kamera byla u toho. Někdo tu kritizuje ten levičáckej intelektualismus, mě třeba přišla hodně trapná ona "církev", animace taky prvoplánový , ale na druhou stranu to k Maradonovu světu patří a osvětluje i některé momenty jeho kariéry ( "vyšší poslání" v Neapoli nebo Arg vs. Ang. například ). Pochopíte třeba proč se za tu ruku těžko kdy omluví. Když jsem viděl ten humbuk v Neapoli, nedivim se že fetoval. A o silný momenty taky neni nouze ( některý goaly, rodina ...). Je to prostě rozporuplnej chlapík. A čekal bych, že Kusturica se mu dostane pod kůži víc. Místo toho se spíš opájel svou přítomností a možná i přátelstvím se samotným Diegem. Ač tedy mám k Argentině silný pouto, MS 86 bylo první, který jsem vnímal a Emirovu tvorbu mám taky rád, tohle je čistej průměr. (24.12.2009)

RTVS zareagovala veľmi pekným spôsobom na smrť futbalovej legendy a futbalového génia (pre mnohých Boha) a tento Kusturicov dokument zaradila do svojho vysielania deň po jeho úmrtí a po zápase glasgowských Rangers proti Benfice Lisabon v Európskej lige. Keď sa stretnú dve legendy krajín na ktorých si Štáty nacistické spolu s "mierovými silami Organizácie spojených nádorov zgustli a rozhodli sa v nich presadiť "demokraciu" je jasné že nemohol vzniknúť politicky neutrálny dokument. Diego ako dlhoročný blízky priateľ Fidela Kastrola v ňom zoparkrát prekvapil názormi hodnými najväčších konšpirátorov ale oveľa častejšie trafil klinec po hlavičke. Zaujali aj zábery na domov hviezdneho futbalista a tak je pochopiteľné že práve boj za sociálnu spravodlivosť si po skončení svojej futbalovej kariéry zvolil za jedno zo svojich životných poslaní. Škoda niekoľkých rušivých momentov s britskými politikmi a až príliš často opakovaného záberu gólu storočia, ktorý tento výnimočný futbalista strelil do siete Anglicka na majstrovstvách sveta v Mexiku.Lenže Kosturicova tvorba je nevšedná a tak pochopiteľne nevšedný bol aj tento dokument, ktorý pochopiteľne kapitalistov telom aj dušou (aj posledných vlasom na hlave) nepotešil. Tak ale aspoň týmto ľuďom, ktorí majú jediný správny pohľad na svet umožňuje táto databáze zahorieť hnevom spravodlivých aspoň v ich komentároch. Svojrázny dokument svojského režiséra o enfant terrible argetínskeho futbalu. (27.11.2020)

Asi proto, že fotbal nějak zvlášť nemusím, dlouho jsem se k tomu neměl..a pak přišlo MS v JAR, Maradona ve vedení Argentinců, a já se chtěl dozvědět víc o této legendě..myslím, že Emir se toho zhostil dobře, na můj vkus až neočekávaně, protože dokument je přecijen trochu jiný žánr. V závěru pak potěší Manu Chao s písní La vida es una tómbola, která je právě o Diegovi.. (08.07.2010)

Fotbal jako třídní boj a dokument jako jankovitá levicová agitka. Není nic horšího než proletáři z estabilishmentu – tady se potkali dva a výsledek připomíná hodně jalové sezení salónních revolucionářů. Ten menší blemcá učebnicové fráze jihoamerického komunismu, ten větší se snaží divákovi ukázat, že mluvčí není idiot, ale bezmála bůh. Bohužel, dokud Emir dává svým názorům symbolický rámec umělecké výpovědi, mluví mi z duše, jakmile se sníží k hrubé demagogii a glorifikaci politických šílenců, je mi jeho humor i vize zcela cizí... Takže, doporučeno magorům, co nosí hrdě Cheho portréty, eventuelně magorům, co raději myslí na Maradonovy góly než na sex. Svět se zmentosil. (12.11.2009)

Ještěže jsou v názvu oba, protože z filmu vůbec není jasné, o kom z nich to vlastně je. Nejsnadnější cesta k tomu, aby filmař natočil opravdu špatný film, je zkusit dokument o někom, koho nekriticky obdivuje. I ty sestřihy Maradonových gólů, které mne vždycky na chvilku vytrhly z polospánku, většinou končí nějakou animovanou trapárnou. Škoda času, škoda slov. A jak s tím vším vlastně souvisí tango? Prostě blábol! (20.03.2011)