Dealer III

Posledný diel trilógie sa nikam neponáhľa a emócie drží prekvapivo na uzde. A o to väčšou ranou vo finále zarazí posledný kliniec do diváckej “rozkoše” z odhalovania dánskeho podsvetia. Bez znalosti predošlých dielov, v ktorých vedľajšia postava Mila zaujala, ale nenakŕmila zvedavosť, by to nebolo ono. S ich znalosťou sa naopak jedná o vyvrcholenie temnejšie a intenzívnejšie, než divák očakáva. Refn tu zachádza do existencionálnych rozmerov, žánrovú gangsterku povyšuje na čierny obraz skrytých tieňov súčasnej spoločnosti. Dokreslovanie postupného eskalovania psychického vymknutia sa hlavnej postavy zvukovými ruchmi a ponurými hudobnými tónmi je presne ten druh režijnej invencie, ktorý si u autorských tvorcov vážim najviac. Chcem do jednej miestnosti zavrieť hladného Hannibala Lectera a sfetovaného Mila! (27.06.2016)

Nie je to odpadový film, ale ani dobrý film. Je to najmä nepotrebný film. Režiséri filmov tohto typu majú zúfalú potrebu niečím zaujať, ohromiť, aby si aj otrlí vyznávači žánru všimli, čo ho odlišuje od množstva ostatných. To sa podarilo. Záverečná zabíjačka prekonala Viktora čističa aj Hannibala Lectera. Ale to boli filmy, kde brutálne scény dokresľovali atmosféru a nemali ambíciu byť čerešničkou na torte. Dalo by sa písať o dobre vykreslenej a zahratej postave Mila, o hudbe, ale načo, keď rejža sa tak spoliehal na kladkostroj. (14.03.2017)

Tak tohle by se dalo nazvat nejlepší trojkou, co jsem doposud viděl - po slabším druhém dílu se toto nejen vyrovná jedničce, ale dokonce ji předčí. Milo je totiž jednoznačně největší kliďas celé série (i když těžce s pomocí heráku)... a s Radovanem i největší řezník (a máme tady dobrej návod, jak naložit s otravnejma Polákama a Albáncema). Za nenápadným kukučem tatínka a fetky snaživší se o nápravu, se skrývá ten pravej a nekompromisní balkánskej gangster... a řeznická scénka je docela brutus a Refnovi patří respekt, že se nezalekl toho ukázat tolik. A Zlatko Burić zahrál Mila dokonale - tak přirozené hraní jsem dlouho neviděl. Zápletka se do třetice motá kolem posraného kšeftu s drogama, kterej přivede hlavního hrdinu do zapeklité situace, ale ten si s tím dokáže zdárně poradit - tedy opět nevíme, jak to může pak pokračovat, takže se můžeme jen dohadovat, že to bylo zdárné. Ale je to minimálně tak zdárné, že si nakonec zaslouží jistě skvělé kafe z mikrovlnky! (10.08.2023)

Konečne v hlavnej úlohe srbskí sympaťáci. "Milo, čo si to spravil, prečo si ich zabíjal? Jáj, tento je Albánec, tak to je v poriadku." Nehorázne živé, mäsnaté, šťavnaté a vrstevnaté postavy, ktoré majú na míle ďaleko k balkánskym karikatúram. Boss Milo dokonale prepína medzi bujarou srdečnosťou a "sfetovaným magorom, ktorý je schopný lúskať lebky kladivom" a počas tej hodiny, keď ho budú všetky tie albánske, turecké a poľské svine tlačiť do kúta, budete naňho kričať, aby sa konečne nasral. Alebo aby zavolal Radovanovi. Stane sa oboje a súkanie ľudských čriev do drviča odpadkov tak nie je pre diváka desivým zážitkom, ale obrovskou katarziou, pri ktorej by rád priložil ruku k dielu. Morálne veľmi pochybné, z filmárskeho hľadiska bravúrna prácička. Ako celá trilógia. (27.06.2010)

Pusher III završuje trilogii, která svou autentičností a minimalistickým přístupem k natáčení připomíná některé filmy hnutí Dogma 95, hlavně Rodinnou oslavu režiséra Vinterberga. Přínos toho přístupu spočívá v sice neefektní, ale důsledné konstrukci postavy. Středovým bodem je Milo, stárnoucí mafián, který však nechce ustoupit mladé generaci. V posledním pokračování jsem se opět dostal pod kůži hlavní postavy, sice o něco méně než ve dvojce, ale opět jsem tuto postavu viděl i v té lepší stránce a navzdory ohavnosti Mila, jsem mu začal v jistých chvílích i fandit. Připomnělo mi to Bulgakova Mistra a Markétu, kde se píše, že nic není jen černé, či bíle... i strom totiž vrhá svůj stín. V tomto ohledu bylo vykreslení kmotra Mila opět bravurní. Nemyslím si, že je to nejlepší díl celé série, tím je pro mě mimořádně depresivní Pusher II, který mě jednou dojal a po celou stopáž až nepříjemně znepokojoval. V době kdy píšu tento komentář jsem viděl všechny filmy režiséra Refna do roku 2012, již po filmu Bronson a Drive jsem Refna umístil do svých Top ten režiséru, protože v těchto filmech přidal ještě nezapomenutou stylizaci, která působí jako silný stimul na divákovi emoce. (12.01.2013)