markyzgero

existuje jen jedna pravda a ta pravda je, že legenda o kašparu hauserovi je nejlepší film všech dob. můžeme se bavit dál, ale postrádá to smysl. o čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet.

Tolčok do gulivera, pak ještě polechtat yarble a vzhůru do Korova moloko baru. Serte na to, jestli to je Kubrick nebo ne.Nejgeniálnější film. Synergie funguje dokonale, Burgessova hříčka se stala jednou z nejcitovanějších popkulturních záležitostí všech dob přesto, že sama cituje ostošest

hi, my name is charles bronson... když už člověk jednou je bronsonem, tak má koukat, aby jím byl. a když kouká, aby jím byl a je, tak má být co je a nemá být charltonem hestonem, jak tomu v jeho případě mohlo být.

sympatický na filmech tohoto typu je to, že si mladý filmaři uvědomujou sílu žánru. příběh, kterej by fungoval tak jako tak, naroubujou na zombie apokalypsu a rázem si zajistěj širší dosah. přidejme k tomu vynikajicí soundtrack založenej na weird folku, trochu baseballu, trochu hipsterství a máme dokonalej mix stylu, absurdity a umění vyprávět. co na tom, že zombíci jsou zde asi nejneškodnější v historii z-movies, nakonec stejně dosáhnou svýho a hlavně, v souladu s mistrem romerem slouží jen jako kulisa k vyprávění něčeho jinýho.

disco dancers v růžovejch kabátcích, co v proprděnejch slipech skrejvaj zásadní freudovský otázky? ne, jen nehorázná píčovinka pro všechny správný bullshit artisty.

příběh filmu pojednává o muži, který si tak dlouho chtěl vykouřit vlastní kokot, až si musel vytvořit vlastní alter ego a sejít se s ním v motelu... ne, kecam. v enemy dostanete tolik hintů, že nakonec pochopíte. musíte mu ovšem dát čas a trochu té vášně.

horror naruby, antišovinistickej přesah, horror všednodennosti, horror maloměšťáctví, horror machismu, horror zla v každym z nás, horror josefa fritzela a jeho sousedů, obžaloba maskulinní společnosti. kripl neni fotr, ale syn. otázka regrese, nebo progrese? horror vacui...

ve všech možnejch ohledech českej film, kterej jako jeden z mála snese srovnání se světem. kriplovství tu neni kriploidní, ale tak lehce bez manýry artový.

Zlatko Burić mi přinesl největší hereckej koncert za posledních 15 let. A to navíc sousloví "hereckej koncert" nenávidim od dob bardů z národního. Až mi zas někdo bude něco mlít o Třískovi a jemu podobnejch, budu mlčet a jen mu pošlu odkaz na tenhle film. Absolutně zvládnutej charakter, zmítající se mezi nespočetnejma pólama sociálních rolí. A pokud se nepletu, je spojujícim článkem celý trilogie, přičemž tady jí královsky zakončil. RESPEKT

world is yours pičo!!!