Vášeň a cit: Príbeh Jane Austen

Je mi jedno, čo si všetci myslia a ako hodnotia tento film, mne sa to kedysi veľmi páčilo. Mám slabosť pre tento historický kostýmny žáner z Anglicka a všetky pre veľké plátno určené adaptácie Austenovej tvorby ako Rozum a cit, Pýcha a predsudok, Emma, atď... Anne sa do úlohy tejto spisovateľky perfektne hodí. Je to výborne zahrané, jednoducho a zrozumiteľne podané, natočené tak, aby bola vystihnutá atmosféra doby a spoločenské zvyky. O dnešnej dobe sa hovorí, že je extrémne materialistická, ale doba, keď matka nedovolila svojej dcére vydať sa z lásky, ale iba kvôli majetku, bola minimálne rovnako zvrátená. Za nápad vzdať Jane Austenovej hold to majú tvorcovia za 5*. (27.05.2012)

Jsem si plně vědom, že se svým hodnocením stavím do opozice, leč vůbec mě to netíží. Zkrátka a dobře zde hrálo roli mnoho aspektů, které nakonec vedly k velmi příjemnému filmovému zážitku, který si velmi rád v budoucnu dopřeji opakovaně. Prvním velkým plusem byl fakt, že jsem snímek shlédl v původním znění, což dalo vyniknout skvělému, uhrančivému a charismatickému herectví Jamese McAvoye, které pro mě činí celý snímek nezapomenutelným. Opět zafungovala ona magická formulka, že film, kde se v titulcích objeví Jamesovo jméno, mě zkrátka nemůže zklamat... Anne Hathaway sice svému mužskému protějšku zdaleka nestačí, ovšem za žádný rušivý element bych ji nepovažoval, platí u ní známé „sejde z očí, sejde z mysli". Dále mi velmi imponuje Anglie přelomu 18. a 19. století, jak ji ve svých knihách popisuje Jane Austenová, okouzlila mě zejména dokonalá "Pýcha a předsudek" Joea Wrighta. Nemalou zásluhu nese hudba Adriana Johnstona (zprvu nenápadná, ovšem při samostatném poslechu věru okouzlující, věřte...) a závěrečné vyústění snímku. Byl jsem skutečně velmi příjemně překvapen... P.S. Nakonec se ukázalo, že "Vášeň a cit" se pro mne stala správnou dávkou emocí (na rozdíl od soap oper na Primě :-)) a já přidávám pátou hvězdičku... (04.01.2009)

Romány Jane Austen jsem nikdy ráda neměla (příliš nudné, rozvleklé, žádný se mi ještě nepodařilo dočíst do konce…), ale tenhle film mě hodně příjemně překvapil – krásná výprava, kostýmy, hudba. Oba mladí představitelé mi naprosto seděli (pochybuju, že přeceňovaná Keira Knightley by to zahrála líp…) a pobavily mě i vedlejší role paní Weasleyové a profesorky McGonagallové z Harryho Pottera :-) (01.11.2007)

Julian Jarrold se mi v roce 2007 zjevil jako spásná hvězda a nikdy mě nepřestane mrzet, že později vycouval k méně zářícím televizním projektům. Přestože od první chvíle vidím, že je Anne Hathaway trochu násilím roubovaná do pozice Keiry Knightley a vůbec se celý koncept do Pýchy a předsudku několikrát výrazně opře, nevadí to. Becoming Jane je totiž intimní, do sebe uzavřená a krásným způsobem svá životopisná adaptace. Při pohledu na ostatní hodnocení mě tak hřeje o to víc, že její kouzlo přišlo právě jenom ke mně. (05.02.2009)

Druhé vydání Pýchy a předsudku od Wrighta, akorát mnohem horší. Jako by se to Jarrold snažil všechno neokatě okopírovat. Jistě, počítala jsem s tím, že příběh bude místy podobný, vždyť Austenová se u Pýchy nechala inspirovat svým životem, ale tohle bylo moc. Anne Hathawey tam prostě pořád vypadala jako žena s 21. století a James McAvoy se mi líbil na začátku, kdy to byl frajer a ne když na konci vypadal, že se rozpláče! Každopádně, kvůli němu dávám filmu *** (31.01.2009)