Zimný hosť

Alan Rickman je jako debutující režisér překvapivě vyzrálý, kamera, hudba i střídání jednotlivých mikropříběhu do sebe dobře zapadá. Ale nemůžu si pomoct, nudila jsem se. Hlavní příběh matky a dcery dostal podle mě zbytečně velký prostor, na to, jak se vlastně nic nedělo a nic pořádně nevysvětlilo. Je to sáhodlouhý vyčítavý dialog, který se nijak neposune a zůstává stále ve stejné rovině dorážející matky a vzdorně odporující dcery. A to samé platí pro zbývající tři dvojice. Není tam žádný posun v charakteru nebo odhalení nových souvislostí. KOUSEK DĚJE. Pointa všech příběhů je stejná: zůstaneme spolu. O charakterech postav se toho moc nedozvíme. Některé dialogy jsou nepřesvědčivé - zejména ti školáci, kteří se baví spíše jako zhrzení mladí muži. Přehnaný byl i závěr s chůzí po zamrznutém moři, nejspíš metafora, že končí dětství a budeme se muset vydat do zrádného dobrodružství jménem život. Na divadle to nejspíš funguje, ale zfilmované to působí jednoznačně jako pokus o sebevraždu, která nemá žádnou oporu v předchozím ději. Dvě postarší paní bavící se návštěvou pohřbů byly jen anekdotickým příběhem bez nějakého gagu na závěr (jaký udělal například Neruda v povídce O měkkém srdci paní Rusky). /7. 7. 13./ (07.07.2013)

Krajina ako nakreslená ceruzkou, príbehy ako domyslené k umeleckým fotkám, charaktery ako z libreta, ktoré sa inšpirovalo nežnou klavírnou melódiou, film ako pohladenie po duši. Jedine škoda, že sa príliš tlačilo na pílu v snahe o katarziu u všetkých postáv a že sa tu stretol použitý pátos s panenskou estetikou. Alan Rickman vo svojom debute dlho siahal na dokonalosť, ale dlho ju neudržal. Zanechal však vo mne rôzne pocity, až som zabudol premýšľať nad názvom. Môže byť myslený tak, že autor vidí najväčší potenciál v jedinej z dvojíc, ktorá bola opačného pohlavia? Pretože jedine tam bol nejaký hosť doslova (v dome)? Nie, matka s dcérou predsa stretli chlapcov, s ktorými sa stali navzájom hosťom, pretože jeden ponúkol závetrie a teplo ohniska a druhá zase karamelky. O Rodičoch s deťmi by sa dalo tiež filozofovať, kto tu má kedy pozíciu domáceho a kto hosťa. Samotní chlapci našli mačiatka, ktoré uchýlili vo svojom šate a poskytli im tak prístrešie. Boli hostia ľudského náručia. A staré dámy sa pre zmenu votreli na pohreb, tak na tie pomenovanie Zimný hosť sedí asi najviac... (09.04.2014)

Jasný dôkaz toho, že Alan Rickman nebol len fantastickým hercom, ale že mal na to byť aj výborným režisérom. Škoda, že tých snímkov nemá na konte viac. Na úspech mu tu v podstate stačili iba výborne hrajúci herci (Emma Thompson - to je istota) a mrazivé prostredie poloprázdneho prímorského mestečka. A samozrejme dialógy, ktoré v prvom momente divákovi nič nepovedia, len sa tak zdá sa, že si postavy medzi sebou trkocú iba také obyčajné, nezáživné veci, avšak keď sa nad tým človek lepšie zamyslí, tak až potom mu dôjde, aké veľké divadlo v skutočnosti videl. A v tom práve bolo to režisérovo majstrovstvo čo sa tohto snímku týka. Výborná a hlavne nezabudnuteľná záležitosť. 80/100 (24.11.2016)

Tak tímhle debutem si Alan Rickman coby režisér nasadil laťku pro svá potenciální další díla pěkně vysoko. Velmi dobrým tahem bylo obsazení Phyllidy Law do role filmové matky Emmy Thompson, neboť ona je i skutečnou matkou této vynikající britské herečky. Myslím, že se obě v tomto filmu báječně doplňovaly a jelikož větší část příběhu spočívala právě na nich a na jejich vztahu, dost to celkové úrovni pomohlo směrem nahoru. To ale neznamená, že by další herci a herečky nějak selhali, jen jejich "duely" v tomhle filmu neměly až tolik prostoru, díky čemuž je obě uvedené dámy poněkud zastínily. Každopádně se jedná o VELMI zdařilý snímek a já jen doufám, že se od Rickmana-režiséra dočkáme ještě nějakého jiného podobně vyvedeného filmu. (12.10.2002)

Úžasné! Nemám slov. Tohle je velice povedený film, a to, že je velice specifický a velice citlivě podaný z něj dělá jeden z největších filmových zážitků, které vám jen komorní film s malým počtem herců může nabídnout. Musím se přiznat, že na tenhle film jsem byl zvědavý od té doby, co jsem se o něm poprvé dozvěděl, což bylo v době, kdy jsem psal pro ČSFD biografii Seana Biggerstaffa. Už tehdy mě ten film zaujal a nyní, po nějakých 14 měsících, jsem ho konečně viděl. A mé nadšení nezná mezí. Nutno dodat, že už samotné jméno režiséra, kterým je jeden z mých nejoblíbenějších herců Alan Rickman, budí respekt. A jemu se skutečně povedlo natočit úžasnou filmovou podívanou, díky které jsem se dokázal na necelé dvě hodiny oprostit od všeho ostatního a vnímal jsem jen hloubku a intenzitu výpovědi, která se právě před mým zrakem odehrávala. Fim je přitom postaven na velice prostém, ale o to zajímavějším nápadu. Ve Skotsku je právě zřejmě nejchladnější den v roce a divák má možnost sledovat, co právě tento den dělají celkem 4 páry lidí. Asi nejsilnější příběh je příběh matky a dcery, ze kterého chvílemi mrazilo a který byl tak úžasně zahrán oběma herečkami, že jsem si celou dobu myslel, že tohle se opravdu stalo, že to není zahrané, ale že to je realita. Druhý příběh, který mě dokázal také velice zaujmout, je příběh mladíka, do kterého je už delší dobu zamilovaná jedna dívka od vedle a právě dnes spolu tito dva mladí lidé stráví zajímavé dopoledne. Třetí pár, to jsou dva malí školáci, kteří šli za školu a tráví volno u zamrzlého jezera. Herecké výkony malých chlapců byly naprosto bravurní a tenhle příběh asi končí vůbec nejzajímavěji. Z toho konce na mě překočila veliká úzkost a skoro až strach, protože já bych tak odvážný, jako byl Tom, rozhodně nebyl. A poslední příběh, který dostává asi nejméně prostoru, to jsou dvě důchodkyně, které rády objíždějí cizí pohřby. Tady se ničeho zajímavého příliš nedočkáme, pouze snad strachu ze smrti, který je ostatně trochu naznačen i v prvním příběhu. Tohle je prostě dokonalý film, který jsem si kompletně užil a jsem z něj nadšený. Je zvláštní a zajímavé, co úžasného se dá natočit, když se sejde kvalitní námět, nadaný režisér a 8 talentovaných herců. Takže za sebe uděluji velice silných a přesvědčivých pět hvězdiček. (01.06.2009)