Jezdci Apokalypsy

Jak to říci... Platinum Dunes se opět příliš nevytáhlo a přivedlo na světlo světa značně nedomrlý thriller, z nějž je sice cítit jistý potenciál - při sledování lze alespoň zavzpomínat na povedenými temnými thrillery přesycená devadesátá léta, ale napnout nedokáže ani náhodou. Scénář obsahuje snad všechny ty absolutně klasické, klišovité motivy, takže kdybych měl počítat, kolikrát jsem měl za tu hodinu a půl pocit déjà vu, dobral bych se velmi vysokých hodnot. Herci tou patálií prošli ještě celkem se zdviženou hlavou, v tomto ohledu žádné výrazné námitky nemám. Asi každý film tohoto žánru chce na konci překvapit nějakou nečekanou pointou, která v ideálním případě divákovi vyrazí dech. No, pointa je i v Jezdcích Apokalypsy, to jo, a není úplně špatná. Bohužel mě však napadla již v polovině snímku, v kteréžto době jsem měl ještě tápat a nechat se filmem tahat za nos. Místo toho jsem s pobavením sledoval, jak to všechno právě k tomu mému rozřešení spěje, a kdyby to nakonec skončilo jinak, cítil bych se až oklamán :-D. PS: Peter Stormare je hrubě nevyužit..! (12.05.2009)

Mister Jonáš Ǻkerlund (vytrápil som sa aj s krúžkom nad A) je šikulka v lepení videoklipov a tak teraz dobehol s nejakým zlepencom z výjavov z filmov, ktoré mnohí už videli. Ak niekto náhodou nepozná temné thrillery spred desiatich či dvadsiatich rokov, v kľude si môže pozrieť Jazdcov Ǻpokalypsy a má to, ako v Hriňovej hovoria, „all in one“. Pointu filmu absolventi Policajnej akadémia odhalia hneď v úvode prvého polčasu a absolventi Pivnej akadémie na začiatku druhej rundy. Herecké výkony sú štandardné a akýkoľvek lepší výkon by aj tak slabý scenár filmu pochoval. Účinkovanie Stormareho je tak jedinou záhadou. Na tri háčiky maximálne. (19.05.2009)

Není marné strávit asi 90. minut ve společnosti Dennise Quaida a spolu s ním řešit spletitý příběh masového vraha odkazujícího se na Biblické proroctví o čtyřech jezdcích Apokalypsy: Válka, Hlad, Mor a Smrt. Produkci si vzal na starost slovutný Michael Bay a režie se ujal známý kontroverzní klipař Jonas Akerlund, ale jeho režie překvapivě nedosahuje agresivního videoklipového pojetí, ale spíše jen v náznacích Akerlund prokazuje, co je jeho doménou. A právě ve stylu vyprávění se film místy stává nepřehledný a pokud divákovi unikne jen jediné slovíčko, tak je v ději ztracen. Akerlund se snaží i šokovat a to za každou cenu, a tak scény, ve kterých jsou jednotlivé oběti zavěšeny na hácích nad zemí, nejsou zrovna pro slabší povahy. Některé dějové linie (ta s úchylným otcem Petera Stormara, co si to rozdává s vlastní dcerou) jsou hrubě nedotaženy do konce a neměly ve filmu vůbec být, protože představují při své nedotaženosti rušivý element. Divák se vůbec nedozví, jak to s otcem, kterého policie vyšetřovala, vlastně dopadlo. Quaid v roli detektiva Breslina, který po smrti své ženy více času tráví v práci než doma a svým dvěma synům nevěnuje tolik pozornosti jako dřív, si vede zdatně a zvažoval jsem i vyšší hodnocení, ale vzhledem k tomu, že závěrečná pointa kdo je onen sériový vrah je celkem průhledná a já ji bezpečně odhalil, zůstanu s hodnocením ve vodách lepšího průměru. Na filmu je dost znát, že se zřetelně nechal inspirovat thrillery typu Sedm a některé motivy z něj dokonce bezostyšně vykrádá. Možná proto film u diváků zcela propadl. 60% (10.11.2009)

Ševče, drž se svého kopyta. Jonas Åkerlund je známý coby režisér hudebních klipů, a tak by to asi mělo zůstat. Potenciál tady rozhodně byl, herecké složení je pestré (démonický Peter Stormare je ale trestuhodně nevyužitý), ovšem k temným thrillerům je pořád potřeba solidní příběh a nespoléhat jen na motivy, se kterými někdo předtím stejně pracoval podstatně lépe. Zimní atmosféra láká, jenže fádní pojetí látky rituálních vražd prostě selhává. Různé háky možná vypadají fajn, ale nemá to onen tah na bránu a potřebné napětí. A navíc je patrné, že u detektiva, kterého práce naprosto pohltila, to doma nebude úplně růžové. První polovina je nicméně fajn, v druhé už tvůrcům dochází dech a minuty ztrácejí na atraktivnosti. A samotná pointa rozhodně nezaujme každého. (02.10.2017)

SPOILER V kolika thrillerech, dramatech a celkově neúsměvných filmech budeme ještě nuceni zhlédnout scénu, kde si traumatizovaný hrdina cáká vodu do obličeje, jako kdyby to k něčemu bylo, a pak svírá umyvadlo a zmučeně civí do zrcadla? Nicméně myšlence, že jediné, co potřebuje mladý začínající sériový vrah k odvrácení od temné strany, je objetí od maminky a tatínka a jediné, co musí rodič udělat, aby děťátkům překazil perspektivní kariéru vytrhávačů plevelu lidstva, je navštívit dětský pokoj častěji než jednou za tři roky, se v originalitě vyrovná leda její pitomost. A Faidra si jednou provždy zapíše za uši, že jakmile spatří v úvodních titulcích jméno Michaela Baye, nemusí před ním vůbec stát "directed by," klidně tam může být třeba "kafe vařil," aby měla pádný důvod zdrhat rychlostí, jako kdyby ji pronásledovali apokalyptičtí jezdci a berňák. (03.01.2011)