James Bond: Quantum of Solace

Šel jsem na Bonda, koukal jsem se na Bonda, ale Bonda jsem neviděl. Jednoznačně nejhorší Bond z celé serie. Bonda vždycky zdobil přímý nekomplikovaný tah na bránu, vždycky i v případě, že akčnil až na měsíci. A co z toho udělali teď ? Nesmysl plný zbytečných zápletek a složitostí. A další výtky pokračujou. Akční scény ve filmu stojí za vyliž prdel. Ano, roztřeste kameru a střihejte jak smyslu zbavený, to je ono, jenom nechápu, jak si tu akční scénu někdo může vychutnat, když je točená jakoby z pozice pronásledovaného nebo pronásledovatele. Kam běží, jakým stylem zdolává překážky, proč nejsou v zaběru obě auta jak se k sobě přibližují, proč nevidím blížící se překážky ? Proč nevidím při osobním soubojích oba soupeře a jejich pohyb těla ? Proč mám mít pocit jako že se peru já, nebo sleduju přímý přenos bitky či honičky ? Já na to seru, já jdu na film, až se budu chtít porvat já, tak se porvu, až budu chtít sledovat přímý přenos, kouknu se na kabelovce na realný zásahy policajtů proti zločincům. Marc Forster je jeden z nejtalentovanějších režiserů o tom žádná, ale kdyby místo akčních scén zařadil barevný monoskop nic by se nestalo. Bohužel průsery pokračovaly. Olga Kurylenko v porovnání s předchozí bondgirl, Evou Green, prohrává na všech frontách. Po herecké stránce je to u ní spíše na výsměch a při vzpomínce na okouzlující charismaticky svůdnou Evu Green, vypadá královna opalování Olga Kurylenko jako tuctová cikánka z Chánova. Nevadí mě, že ve filmu se netřepe s chlastem, Bond se nepředstaví a Q i jeho vynálezy jsou zmizelý, vadí mě, že s Bonda vyprchala archa stylovosti a zůstal z něj jen špatný akční film. Marc Forster pohřbil bondovost. Nehrát v tom Dan Craig a nebýt M šoupnul bych QoS klidně odpad. Stačí si vzpomenout na všechny ty trapnosti, včetně hlavního zaporáka, kterej s výrazem zkouřenýho jezevčíka, plácal takový nesmysly, že jim ani on sám nevěřil a mám zkaženej celej den. 30.4. DODATEK : Filmu jsem dal ještě jednu šanci a potvrdila se teorie uživatele Sonnery , že filmu překvapivě mnohem více sluší TV než kino. Větší srozumitelnost jak dějová tak v akčních scénách. To je můj důvod pro jednohvězdičkový posun směrem nahoru. (13.11.2008)

Jako bondovka/akční pecka je to prohra, ale v ostatních ohledech je Quantum celkem zajímavé. Forster spolehlivě zabil většinu velkých akčních scén (snad jen ta poslední je fajn), které jsou buď naprosto zbytečné nebo tak blbě sestříhané, že skoro netušíte, která bije, ale paradoxně si počíná dobře v momentech, kdy má Bond projevit nebo naopak neprojevit emoce. Je vážně divné, když jsou neakční scény v bondovce daleko zajímavější než ty akční a Forster tak Quantum zachraňuje v místech, kde by možná zase selhali jiní. Obhájit existenci tohohle dovětku Casina se mu přesto nepodařilo a hodně mě mrzí, že závěr opět není tak úplně uzavřený, tudíž se Bond nejspíš dočká trilogie o svém zrodu. Přitom na to bohatě stačilo Casino... Snad už příště dojde na tu slíbenou popkornovou zábavu, protože když vám v závěru filmu záleží víc na Olince než na Bondovi, něco je prostě špatně. 7/10 (Abych nezapomněl, druhá projekce nic nenapravila. Naopak se prohloubily moje výtky a nemám potřebu ten film vidět znovu.) (03.11.2008)

Bond is running wild. Poctivý datadisk ke Casinu Royale, který zaostává právě ve schopnosti fungovat samostatně. Scénář se posouvá do klasičtější roviny, Jamesovo citové váhání zůstává věrohodné, v akci si bezmezně libuji a hlavně Daniel Craig ztrácí look divocha, který dostal povolení zabíjet a chová se jako slon v porcelánu. Bond totiž zabíjí pořád, ale se stylem, s elegancí a nutno říct, že i s určitým provinilým potěšením. Bondgirl (tedy ta klasická) je tu krátce, ale přesně tak, jak pamětníci chtějí, aby vystupovala. Krásná, lehce protivná, ale v důsledcích Jamesova smrtícího šarmu i bezmocná. To Camille je v Olžině podání rovnocenným partnerem, jakkoli až antické osudovosti Vesper nemůže už z principu dostát. A hlavní hrdina zůstává zdánlivě necitlivou mašinou, která neustoupí ani o krok. Při projekci krátce po zhlédnutí předchozích eskapád Quantu v motivaci či uvěřitelnosti záporáků postupně dochází dech, ale tváří v tvář scénám jako vražedně sestříhaná rakouská hra kočky s myší nezaostane o moc. (11.11.2008)

Postava 007-čky nikdy nepatřila k těm, které bych musel mít na plakátu nad postelí a uměl vyjmenovat proporce všech žen, které mu prošly postelí. Přesto jsem vždy oceňoval, jak umí být ‚trendy‘ nejen v oblasti oblékání, ale i filmařské. Současnosti vládnou naspídování bijci, kteří problémy řeší elegancí buldozeru a přesně tuhle škatulku si musel uzmout James Bond též. Povedlo se mu to náramně. Sic se dá polemizovat nad tím, nakolik by děj ustál na vlastních nohou bez předchozího pokerového nakopnutí, ale Marc Forster jde mnohem dále. Otřepaná blockbusterová pravidla jsou bořena jedna radost, postavy se chovají nevyzpytatelně a i samotný hrdina pendluje na hranici, kde se potkává dobro se zlem natolik těsné, že je těžké rozeznat, které z nich má zrovna v jeho konání navrch. Craig skvělý, rozervané emoce i chladné rvačky zvládá bez mrknutí oka, z Amalricova záporáka sálá respekt a Olga je elegantním doplňkem, který úlohu plní na jedničku. Forsterova práce evidentně nesedí každému, ale když čtu nadávky o artu, nevěřícně kroutím hlavou a směle pasuji Quantum of Solace do osobní topky. (11.11.2008)

Tak se mi zdá, že se agent 007 bez kapky toho protřepaného Martini nedokáže uvolnit.. Již delší dobu marně vyhlížím tvůrčí posloužení Bondovi a nikoliv Bondovo sloužení tvůrci a ač jsem nikdy nevěřil, že to řeknu, tak to teď říkám: „Rogere Moore, vrať se mi!“ I místní všeznalí neurochirurgové musí ocenit jeho starý dobrý koncept plný nadsázky, kdy recepce percepci ještě čistila boty a kartáčovala oblek (honička, zabíjení, soulož - honička, zabíjení, soulož - spousta zabíjení, obrovský výbuch a soulož - tou to musí vždycky končit). V Quantum of Solace ovšem Bond v sobě nemá ani tolik slušnosti, aby se představil a nabízí tak jen minimální, hyperaktivním Edwardem ve střižně zkalené, množství útěchy.. Edit po 12 letech: Po asi šesti dobrovolných reprízách za tu dobu to potřebné množství útěchy nakonec nacházím. Jak ve Forsterově stopě, tak v samotném Bondovi, který zatím nemá čas hynout na svou toxickou maskulinitu. Normálně to s odstupem času nedělám, ale zvyšuji ze tří plechovek motorového oleje na čtyři.. (05.08.2009)