Čierna krv

Dámy a pánové, jsem naftař….. Příběh o tvrdé naftařské práci, o bastardovi jménem Daniel Plainview, o dobrých, i zlých časech. Ale HLAVNĚ Concerto grosso D.D-Lewise a P.T.Andersona, jenž ,,vytěžil“ z literární předlohy hlavně dramatický charakter postav. Vzniklo tak kompaktní dílo, které neslouží k popcornové zábavě, ale stojí spíš za zamyšlení a HLAVNĚ vás přinutí prožít kus ,,černého“, emocemi nabitého života naftaře Daniela Plainviewa. (08.11.2008)

Možná jsem byl až příliš navnaděný pětihvězdičkovými nadílkami mých oblíbených uživatelů a jejich nadšenými komentáři plnými superlativů, stejně jako oskarovou nadílkou, protože když se mi konečně Až na krev podařilo zhlédnout, byl jsem mírně zklamaný. Je to určitě profesionální filmařina s kvalitní prací kamery, silným příběhem, kvalitními herci, zkrátka a dobře na hony vzdálená tomu marasmu, jakému jsme svědkem v české kinematografii, jenže co naplat, těch 30 let života a díla hlavní postavy vměstnat do jediného celovečerního filmu je přece jenom velký oříšek a scénář se nevyhnul některým výrazným skokům v čase, osekání některých motivů a celkovému zploštění. Někdy je postava Daniela Plainviewa přirovnávána svou sebestředností k hlavnímu hrdinovi Networku, ale tam stačilo jediný rok strávený po boku Marka Zuckerberga, abych se vžil do jeho myšlení a pochopil jeho motivaci, kdežto v případě těžaře mi proklouzává jeho motivace a charakter tak nějak mezi prsty. Mohl to být velký film o naftařském průmyslu, který spolu s automobilismem vytvářel hospodářské dějiny a prosperitu Spojených států 1. poloviny 20. století, ale i tady scénář nedokázal postihnout ten velkolepý rozmach inovace a bohatství, prostě to všechno, co hýbalo životem obyvatel těžařských oblastí. Přesto zůstává několik scén, třeba jako je závěrečná konfrontace Plainviewa s jeho ideovým protivníkem, vůdcem náboženského společenství, které mě nenechávají na pochybách, že 4* snímku po právu náleží. Celkový dojem: 75 %. (09.01.2012)

Ropov zafŕkana dobová dráma, ktorá je štúdiou rozkladu ľudského charakteru. Tak ako stúpa úspech a peniaze, tak pomaly stúpa aj nenávisť voči všetkým ľuďom ktorý sa akýmkoľvek sposobom snažia zasiahnuť do jeho života. Zaujímavý je však fakt, ze do kontrastu s hlavným hrdinom režisér nestavia postavy s dobrými vlastnosťami. Práve naopak. Postavy, ktoré sú zatiahnuté do sledu udalostí okolo vzmáhajúceho sa biznisu s ropou prechádzajú podobnou zmenou a ich duše sa kalia priamoúmerne so vzrastajúcim množstvom ropy. Film tak nieje rozprávaním o tých zlých a o tých spravodlivých, ale je obrazom toho, aký drtivý dopad na spoločnosť má materiálnosť a s ňou spojená vzrastajúca chamtivosť. Treba doplniť, že celý film je podtrhnutý strhujúcim výkonom hlavného protagonistu, ktorý je právom označovaný za jedných z najlepšíh hercov súčasnosti. (8.5/10) (31.03.2010)

Moje třetí filmové setkání s panem Andersonem a znovu mi nesedl konec (neuzavřený a ještě tak divný). Jenže na rozdíl od Magnolie a Hříšných nocí jsem se místy (hlavně směrem k závěru) nudil. Přišlo mi to tak trochu jako rutinní životopisný film, který se nezmohl víc než na jednu tragédii a nevyvolal ve mně téměř žádné emoce nebo sympatie s hlavní postavou (i když uznávám, že osoba kazatele mě celkem úspěšně dráždila, a tak mi Danielovo jednání v afektu zlepšilo náladu :-) ). A pak tu byla hudba, kterou v drtivé většině u filmů vyzdvihuju, nebo opomíjím, ale tady mi vyloženě vadila, protože se uměle a neúspěšně snažila vyvolat dojem thrilleru (přitom tohle je jasné drama). Takže z mého podledu to vidím pouze na průměr. (04.08.2011)

Neokoukaný herci v čele se skvělým D. Day-Lewisem v chladném a syrovém příběhu podle Uptona Sinclaira. Za zmínku rozhodně stojí hudba. Především ta použitá. Když na mě během filmu vybafla optimistická třetí věta z Brahmsova houslového koncertu, nevěřil jsem. Musím ale uznat, že sedla jak p....l na hrnec. Pro mě jasná volba. Za pět. (24.07.2009)