Paní Bída

Tato hororově laděná animovaná pohádka vznikla ve Studiu J. Trnky pod režijní taktovkou zkušené Vlasty Pospíšilové, což nezapře skvělá animace, výtvarná stránka...Paní Bída putuje se svou mošnou a všude po ní zůstává zmar. Zničí tak bohatého zámeckého pána, ale vyláme si zuby na chalupníkovi, který se jí nepoddá, věnuje se dál poctivé práci a nenechá se zlomit. Výborná je scéna, kdy chalupníkova dcerka nese v koši pověsit vyprané oblečení a Paní bída jí podává provaz s oprátkou. Děvčátko si jej vezme a udělá si z něj prádelní šňůru. (08.12.2011)

Bídné, alespoň z mého úhlu pohledu, jak se však říká: sto lidí, sto chutí; svůj postoj nikomu nevnucuji, jen chci, aby se vědělo, že jsem se nebavil, věru naopak, trpěl jsem jak zvíře, myšlenky těkaly, fyzické projevy se zpomalily... ještě, že to trvalo jen patnáct minut, že Vám to ale byla dlouhá čtvrthodinka, jen co je pravda... jedna hvězdička z milosti... královna je mrtvá, ať žije královna! (03.04.2014)

Co ve svou mošnu uchvátí, už se nevrátí. Taková je Paní Bída, žena v otrhaných hadrech a dřevácích nemilosrdně bloudící krajem a dělající lidem ze života peklo na zemi. Tu paní je potřeba bez okolků vyhnat nebo si můžete opravdu hodit mašli , když vám nabídne oprátku, co jí neustále nosí při sobě. Jako loutka je ta postava opravdu děsivá a ten její neustále zamračený obličej vyděsí určitě nejen děti, ale i dospělé diváky. Mě teda ta otrhaná babice strach naháněla. Radši od ní dát ruce co nejrychleji pryč. (20.05.2011)

Poněkud nejednoznačná pohádka. Učí děti, že starým stopujícím paním se rozhodně nemá zastavovat. A když už nějakou starou babičku někde potkají, že je vhodné zasadit jí pro jistotu ránu palicí mezi oči. Myslím, že kdyby paní Bída byla trochu vytrvalejší, tak by nakonec neustálým rozbíjením věcí otrávila i tu pracovitou rodinu. Ale holt neměla trpělivost, chtěla všechno hned, a to je možná hlavní poučení z pohádky. Ten pracující řemeslník - rakvář, který měl být patrně kladným hrdinou, mi zase až tak dobrý nepřipadal. Neboť provedl pěkně něpěkný kousek, kdy Bídu zavřenou ve skříni nehodil někam do vody, nezakopal pod zem, ale hezky potichu odvezl vrchnosti na zámek. No a nechci se chlubit, ale já bych se s Bídou vypořádal ajn cvaj. Strčil bych ji do té její mošničky, ve které nenávratně zmizí všechno, co se do ní vloží. (11.06.2013)

Tento snímek zná v dnešní době asi jen velmi malý počet dětí, protože ti jsou již odkojení americkou produkcí, nebo tradičními českými pohádkami, které se několikrát do roka objevují zas a znova v TV. Každopádně by se však nemělo zapomínat ani na tento klenot, který se může opírat o velice zdařilou animaci. Ta je zde velmi rozmanitá. Máme šanci vidět zchátralé stavení, honosné panství, ale všechno se po příchodu Bídy změní v jednu velkou spoušť. Na rozdíl od smrtky naše hrdinka nepotřebuje kosu a plně si vystačí se svou brašnou. Co do ní jednou vhodí, již nikdo kromě ní nespatří. Ve svých dřevácích a s hejnem krys dokáže vybílit obydlí během krátké chvíle. Nikdo jí nedokáže zastavit, protože ovládá nejeden magický trik a je horší než veš. Obrovský aplaus si zaslouží i hudební doprovod, který měl pod patronátem M. Kocáb. Opět mě tento můj nepříliš velký oblíbenec dokázal velmi mile překvapit a že to byla labutí píseň. Jeho tvorba tak dala šanci vzniknout opravdu zajímavé ponuré atmosféře, která se vám během krátké chvíle dostane pod kůži. (14.05.2011)