Lásky podľa predlohy

V žádném případě čistě romantický příběh a určitě ne ani konverzační drama. Ve výsledku ale tuze příjemná rozvětvená ukázka proměnlivosti emocí i vztahů, parafráze nejrůznějších austenovských schémat a jako perlička hláškující sympaťák Hugh Dancy jako sci-fi nadšenec Grigg. Pro přemýšlivou pohodu jsem dlouho neviděl nic vhodnějšího. 85% (12.01.2009)

Příliš lineární obraz lidí, kteří si neví rady sami se sebou a marná snaha mezi ně vklínit nějaký příběh. Rozřešením pro postavy i pro nás měla by být literatura. Knihy, ty jsou ve filmu ale jen donekonečna citované a míjené v mezititulcích jak běžel čas. Vývoj rádoby komplikovaných milostných vztahů je předvídatelný a také zbytečně protahovaný pro neschopnost postav si cokoliv smysluplně sdělit. Filmař zde podal málo věcné a poněkud prázdné sdělení, marnil čas. (14.06.2008)

Asi takto: komplet sracka. Hned na uvod jedna lezba, statny pohreb psa zeny karieristky, nefungujuce manzelstvo, nefungujuci milenci - kazdy chce osukat kazdeho, ale stihaju to len tak-tak, lebo im furt zvonia mobily a bezia dakam do prdele. Nedalo sa to proste dopozerat. Mozno aj preto, ze sme pred tym dopozerali Housata (1979) a ten rozdiel v psychologii je proste nestravitelny - jeden film ma dusu, vnori cloveka do bezne vsednych dni lasku hladajucich mladych, mozaiky ludskych dusi a emocii: bez nervackej hudby, bez shitovych strihov, bez lezieb. A ten druhy presne naopak. Jasna sracka za nula. (04.11.2014)

Jak už jsem uvedla při každé filmové adaptaci Jane Austen, žádnou její knížku jsem nikdy nedočetla do konce, protože milostné problémy jejích hrdinek mi přijdou strašně banální a nezajímavé. Milostné problémy hrdinek tohoto filmu jsou ve své podstatě taky banální a nezajímavé, až na to, že jsou opravdu ze života a každá z nás se alespoň v jedné z nich může najít. Filmu vévodí perfektně typově vybrané hlavní hrdinky, ale díky tomu, že jejich životy jsou tak obyčejné (už si potřetí nedovolím napsat „banální a nezajímavé“, to už bych byla jako Jane Austen, která se taky pořád opakuje...), nemůžu dát vyšší hodnocení. Film je ideální pro páteční večer u kamarádky s milostnými problémy a s lahvinkou vína. (06.04.2008)

Na první pohled obyčejný romantický film. Při tom druhém pohledu ale zjistíte, že jde o úžasně a hlavně do hloubky vykreslené příběhy několika lidí. Vůbec nevadí, že jste nečetli ani jeden román od Jane Austen, protože tahle dějová linka je sice hlavní, ale zároveň skoro nepodstatná. Jde spíš o to, jak její romány chápou hlavní postavy filmu, jak se s nimi ztotožňují a nacházejí v nich samy sebe, nebo nějaké společné vlastnosti. Láska podle předlohy je přesně ten typ filmu, u kterého můžete jak odpočívat a jen se prostě dívat, tak i přemýšlet a filozofovat nad nejrůznějšími otázkami. Děj krásně běží, nijak nic nevnucuje, postavy jsou sympatické, herci taky, reálné problémy a prostředí taky dělá svoje, takže se spousta diváků může se situacemi a hrdiny ztotožnit. Líbí se mi, s jakou lehkostí se na film dívá a jak je vytvořen. Jednou vidět rozhodně nestačí, protože většina toho opravdu důležitého se objeví, až po dalším zhlédnutí. (31.05.2012)