Na hraně lásky

Tak nak teda nevim, co timhle chtel reziser rict, film je totiz tak trochu (trochu vic) o nicem. A pritom tu potencial byl. Pribeh je zasazenej do druhy svetovy a zacatek je celkem fajn. Vetsinou zabery na nocni (asi) Londyn, do toho sem tam bombardovani a pribeh o vztahu basnika s jeho manzelkou a zpevacky s vojakem. Jenze kdyz byl nakej kus filmu za mnou a furt se nic nedelo, teda krome trochu ty romantiky, tak jsem lehce znejistel. Kdyz Cillian odejde do valky, tak sem doufal, ze uz to konecne zacne, jenze tady je vsehovsudy jedna malinka valecna scena. No a jakmile se dej z potemnelyho mesta presune na venkov, kde vubec neni poznat, ze nejaka valka je, tak uz to de do kopru. Aspon, ze ke konci film drobet nabyde na zajimavosti, kdyz se Cillian rozsrackovanej vrati z valky. Ale v momente, kdy je konecne zadelano na dobry drama, tak film skonci. No ale zachranujou to dve veci. Jednak je film pekne natocenej, obzvlast kamera je fakt perfektni. A pak herci. Matthew Rhys je sice lehce otravnej a nesympatickej, s tim jak se furt zajima hlavne o svy dobro a predcita nejaky debilni basnicky a Miller oproti Keire pusobi tak nak chude a nezajimave. Jenze pak tu je prave Keira, ktera je tady tak strasne krasna, jako uz dlouho ne a pri uvodnim zaberu na ni skoro az zari. A ani po herecky strance to neni spatny. No a pak tu je Murphy, kterej poradnej prostor dostane az ke konci filmu, ale je paradni. Takze celkove pribehove nic zajimavyho, ale herecky fajn a dobre natocenej film, kerej ale vic nez na 3* neni. (13.03.2009)

Na hraně lásky na první pohled vypadá jako filmový parazit snažící se zopakovat úspěch o rok staršího Pokání. Nasvědčovala tomu účast Keiry Knightley v podobné úloze, zařazení do období 2. světové války, trailer, který servíroval scény ne nepodobné právě těm z Pokání (Keira na pláži, odloučení vlivem války, atd.), dokonce i jeden z plakátů na tento film na mě působí jako vykrádačka plakátu určeného pro propagaci majstrštyku Joe Wrighta. Po shlédnutí filmu ale mohu s klidem říct, že tato podobnost je jen a pouze marketingovou záležitostí, kdy se producenti snažili Na hraně lásky prodat jako "něco, co je podobné a tudíž i stejně dobré jako Pokání". Na hraně lásky je ve skutečnosti méně rozmáchlým a intimnějším příběhem lásky, přičemž kdybych chtěl oba zmíněné film nějak odlišit, nazval bych Pokání epikou, zatímco v Na hraně lásky vidím převážně lyriku - příběh zde není tak košatý a komplikovaný, o to více prostoru je zde věnováno samotným postavám, což je třeba, neboť všechny postavy z milostného čtyřúhelníku jsou stejně důležité a je tedy třeba, aby jim byla věnována vesměs stejná pozornost. Nenapadá mě lepší označení pro tento film než melodrama, které je příjemně staromódní a postavy v něm mluví, jakoby předčítaly z "krásné literatury", jako by každá z nich byla nadaným básníkem (tím je ve skutečnosti jen jedna z postav), který dokáže bez většího rozmýšlení proměnit normální dialog v krásný kus poezie, což sice nepůsobí moc věrohodně, ale ve výsledku to filmu přidává na poetice. Divadelní kořeny jsou z tohoto filmu velmi cítit. Dialogu jsou opravdu skvěle napsané a příběh celkově, i když zpočátku vězí nějakou dobu v mrtvém bodě, s přibývající stopáží graduje a závěrečná katarze je dojemná, tragická a velmi efektivní. Někdo bude mít možná zpočátku problém se samotnými postavami, neboť ty jsou v úvodu jen letmo načrtnuty, což je problém který se s každou další minutou a jejich postupným vývojem pomalu rozplývá a v druhé polovině se z nich vyklubou vrstevnaté charaktery, které jsou hlavními pilíři celého filmu. Pokud jde o vizuál, jedná se o čiré orgie - barevná škála, kompozice, prolínačky, tónování...prostě nádhera. Pro takový druh filmu jsou velmi důležité herecké výkony, které dávají scénáři konkrétní tvar. V Na hraně lásky se sešli talentovaní zástupci mladé generace - Cillian Murphy snad ani špatně hrát neumí, Keira Knightley dokazuje, že dobová dramata jsou její parketou a v tomto filmu ze sebe vyždímala to nejlepší (vedle Pokání samozřejmě), Matthew Rhys mi byl po většinu stopáže velmi nesympatický, což se dá vzhledem k jeho roli považovat za úspěch a Sienna Miller po Interview opět dokázala, že vedle béček typu G. I. Joe utáhne i seriózní film. A zpívající Keira je úžasná! 90% (09.08.2009)

Pokání? Ale kdeže. Srovnávat The Edge of Love s Pokáním je hloupé. Tyto dva snímky mají společnou jen Keiru a období, ve kterém se odehrávají. Jinak nic. Silně podhodnocovaný snímek, který by si zasloužil o 10 % víc. Keira a Cillian hrají jako o život a oni dva mě uchvátili, spolu s krásnou krajinou Walesu a povedenou hudbou. Sienna Miller je skvělá a Matthew Rhys si na svého úhlavního nesympaťáka vystačil se dvěma pohledy. Film neztrácí tempo a nemám co mu vytknout. (22.06.2009)

Nejvíc zde jednoznačně vyčnívá Keira.Ona se do těch historických filmů zkrátka perfektně hodí,navíc má v sobě jakousi hepburnovkost.Zato Matthew Rhys byl spíše otravný.Na jednu stranu básník,na druhou sobecký rádoby Casanova,který nepochybuje o tom,že mu každá padne k nohám-(Co si na něm,Keiro proboha viděla?)Navíc byl po celý film tak nějak v pozadí,narozdíl od Sienny,která mě příjemně překvapila. Možná filmu trochu nadržuju kvůli Keiře a taky je tu ta moje slabost pro filmy z dřívějších dob,ale bez výčitek těch 5*dám. (03.03.2011)

Neskutočné sklamanie. Vlečúci sa príbeh, vlažný scenár, nepresvedčivé a nudné herecké výkony, uspávajúce dialógy, hrozné milostné scény, neuveriteľný vizuál.. Proste maximálne nezvládnutá záležitosť. Po prvých 30. minútach som bol nútený pretáčať - a to sa mi stane raz za rok. 30% - ani neviem za čo! (23.06.2009)