Deník mrtvých

Co to mělo proboha být? Sem tam pár dobrých scén jako brácha skáče na ségru nebo povedené mezistřihy, ale jinak hafo tupé akce a dementních dialogů. Český dabing určitě filmu ubírá, ale i v původním znění s titulky by to byl děs. Po vzoru Záhady Blair Witch se i tento film snaží zachytit rukou "amatéra" hororovou atmosféru. To ovšem není tak docela dobře možné, když děj narušují stupidní scény. Tak např. "holka se odkrádluje, ale všichni jsou takřka v poho, nic se neděje, ještě je nás hodně...", "zombík skáče na kámoše, ale týpek za kamerou nic, stále si točí své domácí videjko", "kousnutý stařík ve stodele ze zachová naprosto přirozeně lidsky a spolu se zombíkovou hlavu rozpůlí i tu svojí",... atd. Opravdu nechápu tak vysoké hodnocení od některých uživatelů. No podívejte se na to sami a posuďte podle svého měřítka. Podle mě je to ale dno, které nemá s hororem pranic společného. Bohužel konec napověděl, že bude možná i dvojka... NE :-( 25% (21.11.2008)

Partia študentov nakrúca horor. Vtom do reálneho života vpadne šoková udalosť. Tisíckrát silnejšia než emócia, ktorú zamýšľajú vyvolať u divákov svojim dielom. Mŕtvi totiž dostávajú druhú šancu a filmári celého sveta tým pádom tiež. Menia sa kulisy i scenár. Dané sú výlučne práve zažívanou skutočnosťou. Nakrúca sa bez emócií, bez pomoci. Všetko, čo sa zachytiť dá. Hlavným posolstvom filmu sa tak stáva záznam a odkazy na ďalšie záznamy. Zachytené ručnými, priemyselnými kamerami, mobilmi. Odpor a nedôvera vládne a priori len k TV. Svedectvá na internete sú vraj pravdivejšie než oficiálne. Je však možné poučiť sa z miliardy súkromných videí, zistiť z nich vôbec niečo všeobecnejšie? Po príčinách hromadného zmŕtvychvstania nepátra nik (žeby všeobecná akceptácia nevídaného v nastávajúcom veku Vodnára?:). Nepodstatné. Dôležité je len ukázať podivný jav a povrchne ho interpretovať. V tejto rovine sa odohráva i kritika spravodajstva. Vraj je všetko nesprávne vysvetlené. Ale všimnite si: spomalené figúry mŕtvych nabrali zrýchlené krvilačné reakcie len v momente zaznamenania ich útoku. Možno to je jediný zmysel ich zmŕtvychvstania. Ukázať hereckú akciu na kameru. Nezáleží teda naozaj na "Prečo?", pretože oveľa dôležitejšie "Ako?" zároveň označuje príčinu a zmysel žitia v okúzlení médiami: ukázanie svojho zovňajšku (oblečenia, dizajnu, tela...) a pohybu zaznamenávajúcej technike. (30.03.2009)

Zaujímavé podanie zombie príbehu o konci sveta, ktorý sa však tvári vážnejšie, než je. Možno mi niečo uniklo, ale nechápal som, prečo sa stane z dievčiny zombie, keď sa strelí do hlavi vlastnou pištoľou. V preikopníckom snímku Dawn of the Dead sa stal zombíkom len ten, kto bol pohryznutý alebo zabitý zombiem. Ale až tak mi to nevadilo, ako to, že štýl real time kamerového nahrávania tu bolo oveľa precíznejšie prevedené, než v komerčnom Cloverfiel-du, ktorý už mal z čoho kopírovať. 4* za originialitu, a za štýlovú samovraždu starčeka s kosou (double-headshot) :) (19.10.2008)

Deník mrtvých je tou nejdokonalejší přehlídkou otřepaných žánrových klišé, schémat a dialogů, jaké jsem dosud (nejen) v zombie filmech viděla. Již od začátku máme možnost sledovat zcela přehnané, nelogické a stupidní chování jednotlivých postav, nad kterým jsem dokázala jen kroutit hlavou. Dalším těžkým přehmatem jsou mizerné dialogy, kde snad téměř každá věta, kterou někdo vyslovil, šustila papírem a působila převážně směšně. A proslovy dívky, která celý příběh vyprávěla, zněly jako nějaké hloubavé psychologické úvahy a zřejmě měly za úkol podnítit diváka, aby souzněl s postavami a trpěl s nimi v tom, co museli prožívat. Jenže právě díky pochybnému scénáři tyto myšlenky vyzněly spíše nepatřičně a trapně. Po obsahové a vizuální stránce je na tom film asi nejlépe. Těžko uvěřit, že scénář k něčemu takovému napsal sám George A. Romero. (07.04.2013)

Ubíhající léta zřejmě míjela Romera bez povšimnutí, ten nerušeně dospěl nejen režisérsky, ale i na postu novodobého sociálního kritika a mravokárce. Deník mrtvých je dobrým příkladem toho, že má tento veterán "pokleslého/nepokleslého" žánru stále co říci (doufejme, že kromě infikovaných fajnšmekrů má i koho oslovovat), a že jako vypravěč (filmař) odvádí své řemeslo zatraceně dobře, s nadhledem jemu vlastním. Konceptuálně i obsahově jde o něco fantastického. Celý film je jako švédský stůl pečlivě vysoustružených laskomin, co okénko, to perla, co střih, to expanze ve skladbě (pamatujete ještě, co přelomový Blair Witch ve své nevinnosti odstartoval?:)), je efektně brutální, je šaškovsky sebeparodující (romerovský humor doveden k dokonalosti), ale je i hluboký a hutný a hlavně: pamětlivý svého žánru, svého původu (hra s pravidly a očekáváním je nicméně přípustná), což z něj činí zřejmě nejlepší dílek Romerova panteonu (dalo by se však snadno zabřednout do dialogového bahna o jeho sporné soběstačnosti). A revelace uskutečněné pod masivním tlakem gore řádění? Primo: Informační šum je zhoubnější než černý mor (hypotéza, která svrbí úplně každého, ale není od věci si ji sem tam připomenout). Secundo: Zombie movies NEJSOU mrtvé a na skepsi není čas. Ano, cynik by jistě poznamenal, že s Romerem nebudou opravdu mrtvé nikdy, leč "who cares", když tak šibalsky dostává svého kultovního renomé a barbarsky něžně rozšiřuje škatulky o introspektivní anamnézu, která redefinuje (popírá i zoceluje) celou svou minulost. Je dobré se od srdce zasmát a zároveň hledat příčinu závrati. WoW je na místě! (17.10.2008)