Muž z ocele

Singerova Supermana si velice vážím pro jeho vtip, nadsázku a mnohost opojných intertextových odkazů a přeci až Snyderův Muž z oceli, v souladu s názvem patřičně chladný a daleko nepoddajnější snímek, splnil všechno to, co jsem od filmových verzí komiksové legendy kdy doufal dostat. už při mém prvním setkání s největším ze superhrdinů v raném dětství během sledování supermanovských filmů Richarda Donnera ze sedmdesátých let jsem doufal, že jednou zhlédnu film přesně jako je Muž z oceli: trikově nesmírně vyspělý blockbuster, který plně využije technologické vyspělosti současné kinematografie k rozpoutání nanejvýš epické a tím pádem nanejvýš slastné podívané, akční podívané, která plně zužitkuje nadpozemské schopnosti hrdiny i padouchů z Kryptonu, a která poskytne co nejširší pohled na civilizaci a kulturu tohoto fiktivního mimozemského světa, kamerově pokrokový film, který jako kdyby dal divákům v kině okusit, jaký je to pocit létat mezi výškovými budovami spolu s filmovými hrdiny a zloduchy. Zack Snyder toto vše dodává a zároveň se ničím neodchyluje od mé osobní představy o postavě Supermana. tím míním jak zevnějšek - vynikající herecké obsazení protagonisty a upgradovaný design kostýmu, tak nitro - na poměry "pouhého" letního bijáku překvapivě hlubokou psychologizaci. vlastně dodal ještě víc - charismatickou a všem stereotypům vzdorující herečku do role Lois Lane a neméně šťastnou ruku při výběru představitelů Supermanova biologického i adoptivního otce. i při méně snivém, ale spíše intelektuálně vedeném zohlednění lze nacházet velmi uspokojivé přesahy. nevidět to, nevěřil bych, že kdy nějaký film a tím spíše podle mnohých diváků a priori povrchní blockbuster zkombinuje rovinu explicitních významů vykreslujících postavu Supermana v náboženském kontextu coby novou inkarnaci Krista, či přinejmenším jeho mimořádné schopnosti jakožto dar od Boha, s rovinou implicitních queer konotací, kdy je šikanovaný mladík nucen skrývat svou jinakost před okolím z obav z perzekuce a ostrakizace. takovou perspektivu bych čekal spíše u toho Singera. a už jsem opět u něj. navzdory všem neoddiskutovatelným kvalitám Snyderovy verze se totiž nemohu ubránit nostalgickému vzpomínání na tu Singerovu. snad za to může Snyderův příliš vážný a upjatý přístup, který tolik kontrastuje se Singerovým nadšeným fanouškovstvím. snad. netroufám si soudit. je to jen takový mlhavý pocit. (27.11.2013)

Musím se přiznat, že Muž z oceli mi udělal vcelku radost. V době, kdy se restartuje kdejaká série, bych od tohoto filmu očekával cokoliv, ne ale poctivě zvládnutou filmařinu. I když ono je to ve výsledku logický, čím jiným by už taky měli zaujmout, než kvalitní kamerou, akcí, skvělými záběry. Jenže pořád je tam nějaké to ale. Tady ale vnímám v samotném příběhu, který občas sekal přes ruce. Henry Cavill je sice dobrej Superman, jenže si nemůžu pomoct, ten jeho přerod v Supermana trval sakra dlouho. Třeba i to, že poprvé vzlítne až v půlce filmu mě hrozně štvalo. Tvůrci plno věcí nevysvětlovali a prostě scénář natáhli tak, jak se jim hodil. Každopádně dobře, film jsem si ve výsledku užil, ale druhý díl nutně vyhledávat nebudu. Nic nemění na tom, že těhlech filmů je poslední dobou už moc. Zbytečně moc. (21.06.2014)

Kal-el se v regulérním restartu pro nové tisíciletí vydal po správné cestě (destrukce!) vyvážené mezi realistickým přístupem a rozmáchlou fantasy podívanou. Hrdina je rozervaným cizincem v zemi, která pro něj nemá pochopení (Cavill je pěkně mimozemský, místy lehce nafoukaný, místy naivní) a flashbacky hutně vrství rozpolcený charakter, který se snaží směrovat táta Kent (vynikající Kevin Costner) - je škoda že těch momentů není více a narativní struktura není přímočará, ale je po modernu rozházená skrze celý snímek. Snyder tím však vyváženě dávkuje emocionální formování hrdiny s akční rovinou a v závěru rozpoutá rozmáchlé inferno, kde Metropolis (a nejspíš i kus Indie) lehne popelem. Silné dialogy (ty se bez nějákého toho patosu neobejdou), které nejsou jen připitomělým vtipkováním, které známe z původních reimaginací létajícího pláštěnkáře, ale uvažováním o směrování národů, jejich domýšlivosti a v závěru i houposti, která vede k zániku civilizace. Úvodní dvacetiminutovka na Kryptonu je jak z Avataru a lehce načrtnuté vládní rozepře jsou poutavější než celé pátrání Clarka po svém původu. Zod s hnusným ksichtem Michaela Shannona má hloubku a není vysloveně zlý, jen dělá vše co je nezbytné a i Superman to chápe. O to je finále více zdrcující. Dva krajané zápasí o šanci pro podřadnou rasu (nás) a jediné co je rozděluje je drobná odlišnost v postoji k problému. Verbání neshody mezi Zodem a Jor-elem jsou pěkně vygradované a osudové jako vlastně všechno ve filmu (ano je to na úkor humoru a nadsázky, ale vůbec to není na škodu). Na škodu je ale občas zbytečně "realistická" kamera, která ostří, přeskakuje a třese se. Ten přístup mám někdy hodně rád, ale tady bych se rád zastavil a vychutnal si záběr na padající loď aniž bych složitě hledal, kde ta loď sakra na plátně je, protože je snímaná hodně z daleka. Bitky, kde se bortí budovy a ničí nestihnou omrzet a invence v mlácení tu je (jako v Matrixu lítáme až v úplném finále). Hanzova hudba je diametrálně odlišná od Williamsovy a výborně sedí k duchu snímku. Není to sice taková řacha jakou nám slibovali z trailerů, ale pořád jde o parádní nový přístup, který má pro takovou postavu smysl a opravdu těším na pokračování. (20.06.2013)

Bomba, Snyder to rozjel ve velkym. Zacatek je naprosto kulervouci, je desna skoda, ze se na Kryptonu neodehrava treba pulka filmu, co zaber, to vizualni nadhera. Nastesti ani po presunu deje na Zem se moc nepolevi v tempu a udernosti. Jedna se sice o klasickej prvni dil - zrod superhrdiny, takze tu mame hledani vlastniho mista ve svete, ziskani oblecku i jmena atd., ale nastesti ne v ty stokrat provareny forme blbecka v brejlich, co se mota v redakci novin. Samozrejme dojde na vsechno, co clovek u Supermana ceka, ale takovou prijemne originalni-neoriginalni formou, kdy tomu neni naprosto co vytknout. Co se tyce triku, ty jsou naprosto bezchybny a akce je skvela, i kdyz misty lehce neprehledna. Cavill mi sice na Supermana moc nesed, ale sympatak to je, to zas jo. Jedinej problem mam trochu v tom, ze spousta scen pusobi dojmem, ze to uz clovek nekde videl. Coz ale na druhou stranu v dnesni zaplave komiksovejch filmu musi clovek filmu odpustit. Celkove sice slabsich, ale jasnejch 5*. (29.10.2013)

Zhlédnuto v kině. Dvakrát! Bez znalosti jakéhokoliv předchozí snímku o Supermanovi (plánoval jsem se na všechny předchozí podívat ale jaksi to nevyšlo) jsem šel do kina na tento nový spektákl od Snydera. A výsledek mě nezklamal. Man of Steel je první blockbuster z roku 2013, který naplnil má očekávání (na rozdíl od Star Trek Into Darkness či Iron Man 3) téměř na 100 %. Je to doslova epický film, ve kterém prakticky vše funguje jak má, casting se povedl (nevím, co má většina lidí proti Amy Adams, ale já ji žral) a vše podtrhuje fenomenální hudba od Hanse "každý můj soundtrack zní prostě božsky" Zimmera. K tomu si připočtěme fakt, že finále trvá přes půl hodiny (možná i víc, nevím, nedíval jsem se na hodinky, protože jsem měl oči přikované k plátnu) a je to opravdu směsice zvukových efektů, prachu a betonu. Na první zhlédnutí jsem z tohoto filmu měl dobrý pocit a věděl jsem, že se na to musím jít podívat ještě jednou, trochu si srovnat myšlenky. Na druhé zhlédnutí jsem si film opravdu užíval a neměl jsem prakticky co vytknout. Doufám, že tohle samé budu moct napsat i u jiného filmu (mého adepta na blockbuster roku 2013) Pacific Rim. 95 %. (01.07.2013)