Chléb náš vezdejší
Unser täglich Brot
Unser täglich Brot
Obsahy(2)
Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (60)
Podpriemerné! Na podobné filmy zaoberajúce sa rovnakov tematikou zdaľeka nemá. Na dokumentárny film mi tu značne chýba sprievodný komentár. Keby som vedel, že je celý nemý asi by som ho ani nepozeral. Ukazuje spracovávanie potravín, tak ako to je, zároveń si však mysím, že ak niekto uvidel niečo nové asi dosť zaspal dobu a žije na mráčiku ideálov. ()
Je pravda, že takhle to tam prostě nejspíš chodí. Tím, že je to bez komentáře, kde slyšíte jenom industriální zvuky všemožných strojů a do toho sledujete lidi jako roboty, se to všechno umocní. Ale přece jenom nemám zapotřebí sledovat, jak jdou zvířata na jatka a jak se dál kuchají a zpracovávají. Chvílema jsem to fakt musel přepnout, protože jinak bych asi zešílel. ()
Jakožto správne otrlý študent chemickej a potravinárskej technológie som si tento dokument pustila k obedu...Chyba:). V podstate ma nemal čím ohúriť, pretože už v treťom ročníku po absolvovaní predmetu o základoch potravinárskej technológie, som isté typy výrobkov prestala konzumovať, nehovoriac o tom, že pri učení na zápočtovku sa mi dvíhal žalúdok. Čiernobiele nekvalitné obrázky zo starých skrípt, teoretická príprava, ale ani farbisté rozprávanie spolužiaka brigádujúceho na slepačej farme v Škótsku ma však nepripravili na niečo tekéto...Niet nad holú realitu! Áno, TOTO je DOKUMENT, bez hudby, bez slov. Žiadne kvázi ohurujúce "mýtobúračské" pseudobláboly typu Zeitgeist...Nič, len čistá, stroho podaná skutočnosť. ()
V celku průměrná záležitost. Jako absolvent ČZU jsem samozřejmě shlédl v tomto ranku leccos. Proto mě nijak nepřekvapila ona zemědělská VÝROBA. Viděl jsem i silnější výpovědi ( kuřata, prasata apod. ). Snaha dokumentu o prezentování zemědělství jako už zcela technikou podmaněného odvětví je evidentní a povedená. Ovšem to přeskakování z plodiny na plodinu atd. mě tak nezaujalo. Osobně bych ocenil ucelenější výpovědi... ()
Mundus vult decipi alebo ako sa vraví u nás Svet chce byť klamaný. Osem miliárd hladošov treba nakŕmiť. Dnes a denne. To malovýroba nezabezpečí a veľkovýroba sa k zvieratám správa ako ku každej inej surovine, z ktorej je treba vytvoriť produkt. Mlieko v tetrapaku, vajcia v plastových krabičkách, mäso na tácke zabalené do fólie. Nikto nechce poznať podrobnosti o tom ako sa zo suroviny stal tovar. Preto filmy ako Geyrhalterov nemajú veľký význam. Chvíľu si niekto pomyslí, že nebude jesť mäso, ale rýchlo na to zabudne. Takže film si nejakí diváci pozrú, ale nič sa nezmení. Pretože alternatíva nie je. ()
Galéria (12)
Fotka © Alamode Film
Reklama