Pokánie

Velmi prekvapiva kvalitka. Od pokani jsem vazne nic moc necekal, jelikoz se to tvarilo jako klasicky romantic movie urcen predevsim pro girls a cerstve zamilovane parecky :), coz nakonec v podstate je. Nicmene je to mnohem lepsi nez by se mohlo zdat, je to visualne velmi pusobive, ma to excelentni music (ktera za to vyhrala po pravu oscara), docela zajimavou story atd.. Keira Knightley byla beautiful. Nektere locations byly nadherne. All in all, je to prekvapive fakt povedeny flick a prestoze je to znacne holcici a vubec ne muj styl, tak se mi to libilo. 7/10 (14.03.2008)

Dokonalá knižní adaptace, která se nebojí ani zcela pozměnit vyznění oproti předloze. Některé obrazy byly naprosto úchvatné (pobřeží La Manche) a musím říct, že když jsem knihu četl, scény a postavy jsem si představoval přesně tak, jak se nakonec objevily na plátně. Za pozornost také stojí představitelka malé Briony, která dokonale zastínila oba hlavní představitele, kteří však rozhodně nepodali špatný výkon. (17.08.2008)

Opravdu nechápu, čím tenhle film tak zaujal. Příběh v první polovině, kde se vše točí kolem vyměněného psaníčka, malý pitomý holky a následného falešného obvidění ze znásilnění, mi přijde opravdu silně pitomoučký. Druhá polovina už připomíná anglickou verzi telenovely podstatně méně, ale příběh se vleče nudně a nezajímavě až do (bohudík!) neštastného konce, který celému filmu lehce zvedl hodnocetí, ale výsledný dojem bohužel napravit nedokázal. (04.10.2008)

Z mého pohledu silně nadhodnocené romantické drama, které je roztahané, předvídatelné a zbytečně doslovné. Chápu, že závěrečná desetiminutovka působí silným a emocionálně nabitým dojmem, ale je to bohužel pouze slabost přístupu, který neví, jak z uvedeného materiálu vybruslit se ctí. Prvoplánová dojemnost opřená pouze o sympatie k hlavním postavám je navíc mdlá a umělá. O závěrečné katarzi nemůže být ani řeč, dochází spíše k úlevě, že už je vyprávění u konce. Osobně si myslím, že se téma dalo uchopit jinak a mnohem lépe, přičemž silně nadsazená je i stopáž. Neoslovilo mě to ani trochu. McAvoy tlačí film k průměru, ale nedaří se. 4/10! (15.04.2012)

Řemeslně naprosto dokonalé dílo, ale pocitově hrozně neosobní a chladné - je opravdu nelehké vžít se do hlavních postav a soucítit s nimi, když je jejich vztahu věnován tak malý prostor. Vyznívají téměř jako cizinci... člověk by až myslel, že "potkání" by jejich vztah vystihovalo mnohem lépe. Navíc ta hromada naprosto zbytečných vedlejších postav, které jen kradou čas. První polovina byla jasně lepší, ale tempo nevydrželo až do konce a druhá hodina se neskutečně táhla a nudila. Báječná finesa v podobě vyobrazení jedné a té samé scény z několika perspektiv fungovala špičkově, a navíc díky tomu člověk hned neprohlédl ten lehce triviální příběh, takže za to plus, rozhodně splnilo svůj účel. Stejně jako všemi opěvovaná 6 minutová scéna bez jediného střihu. Jjenže čas, který tyhle parádičky zkonzumovaly, mohl jít do scén s Robbiem a Cecilií , a kdyby se tak stalo, třeba by mi na konci nebylo úplně jedno, jak to s nima vlastně dopadne. Hvězdičky navíc za Keiru nebudou, protože je to neuvěřitelně nepřitažlivá holka, vážně nechápu ten její kult. To McAvoy rozhodně uznání zaslouží, předvedl už standardně skvělý výkon. 3,5* (28.12.2007)

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaach! (07.01.2008)

Němý úžas. K sakru s chybičkama a náběhy k patosu ... Nádherná hudba organicky propojená s dějem i střihem, skvělí herci, scénář, režie. Kamera je možná až příliš strohá, ale o to víc vyniknou drobné perličky. Několik scén, které ve vás ZARUČENĚ zůstanou - koně na pláži (a vůbec celý ten plážový one-shot), rozhovor s vojákem v nemocnici ... Jak jsem napsal v jiném komentáři - není to dokonalý film, ale má k dokonalosti sakra blízko. (02.02.2008)

Pokání mě přesvědčilo o třech věcech - Joe Wright má naprosto jedinečný cit pro velké záběry, které nejsou jen pro efekt, ale jsou opravdu všeříkající, James McAvoy je zatraceně talentovaný kluk, který má velkou budoucnost, a dvojice Marianelli/Thibaudet dokáže scénám vtisknout neopakovatelnou hudební podobu. Příběh je silný převážně v první a závěrečné části. V úvodu tím, že v lecčems připomene "Pýchu a předsudek", v závěru tím, že je, jaký je... Prostřední část děj nikam neposouvá a zasloužila by lehce prostříhat, ale co já do toho budu mistrovi mluvit, že? "Pokání" je slabší než "Pýcha a přesudek", ale potvrzuje, že u Wrighta není kvalita jen náhodou. Těším se na další důkayz [únor 2008] (12.02.2008)

V tomto případě mírně zvítězila forma nad obsahem , ale jako celek na mě snímek zapůsobil velmi kladně. Nádherný vizuál , ohromně uchu lahodící hudební doprovod , skvělé masky (výhradně ve válečné části) , výtečné herecké výkony všech tří hlavních protagonistů a výbornou kameru jednoznačně kazí ze začátku příliš rozmělněný a vleklý scénář , zkrátka prvních 45 minut je zbytečně natahovaných , ale to co potom prakticky až do konce následuje mě přikovalo k obrazovce natolik , že jsem naprosto stratil pojem o čase a hltal každou další scénu , až k závěrečnému vše vysvětlujícímu monologu , který byl třešničkou na tomto "dortu" výstižně nazvaném Pokání. Film: 86% (06.03.2009)

Pokání je doslova výtahem do nebe. Jedná o audio-vizuální bombu (vynikající kamera, božská a právem oscarem odměněná hudba Daria Marianelliho) a skvěle napsaný tragický příběh podle románu McEwana. Již od úvodního záběru jsem byl pohlcen až do velmi překvapivého konce (onen scénáristický podfuk na diváka je vpravdě nečekaný !), který je doslova emoční extází. Takhle jsem se naposled rozbrečel u Fontány nebo dříve u Pomsty Sithů. Nenudil jsem se ani minutu a přál jsem ústřední romantické dvojici aby se opět shledali, jako v onom happyendu na konci románu. Pochopil jsem také smysl šťastných konců- happyend je v podstatě pro vypravěčku Briony Tallis tím skutečným pokáním. Musím vyzdvihnout působivou pětiminutovou scénu bez střihu- sugestivní evakuace Dunkirku. Válečné peklo je tu zobrazeno bez typického hollywoodského patosu. A všichni herci hrají úžasně ! Jednoznačně film roku 2007 a u mě je v TOP 10. (30.08.2008)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem si uvědomil, že musím pozměnit mých Top 10 filmů. Tohle je něco úžasného a velmi vám to doporučuji. Kam se hrabe Pýcha a Předsudek... Po druhém shlédnutí dodávám, že ta hudba je úchvatná... (14.09.2008)

Nádherně natočená, stylizovaná, ozvučená, hudebně doprovedená a zahraná NUDA. (31.10.2008)

Joe Wright je génius, ktorý ma vynikajúcou Pýchou a predsudkom pozitívne naladil, aby ma vzápätí Pokaním mohol dostať do kolien. Atonement je nádherný a silný film, ktorý z hlavy len tak ľahko nedostanem. Je to absolútne dokonalá súhra obsahu a formy a ťažko vyzdvihnúť jedno na úkor druhého. Jednak je to orgazmický estetický zážitok, a to natoľko, že ktorýkoľvek záber filmu by som si bol ochotný zarámovaný zavesiť na stenu. Ale taktiež je to skvelý, netradične prerozprávaný príbeh (retrospektíva, uhly pohľadu), k prasknutiu nabitý emóciami a napätím. K tomu prispieva aj delikátna Marianelliho hudba, dopĺňajúca sa s ostatnými aspketmi filmu. Pokánie je skôr vrstevnatou ľudskou tragédiou, než sentimentálnou romancou a zaráža nekompromisnou pointou, ktorá ma dojala k slzám. Keira dozrela na famóznu herečku a McAvoy je tiež výborný, ale filmu totálne vládne postava poľutovaniahodnej príšery Briony vo všetkých troch hereckých kreáciách. Skvost! (10/10) (13.10.2011)

Po shlednutí jsem se hystericky rozbrečela v kině a nebyla jsem schopna se utišit... dobehly titulky a ja porad nebyla schopna to vstřebat .... vstala jsem, neschopna slov a hledala tichou utechu... a muj byvaly pritel vstal, objal me a drzel... a tak jsme tam stali v objeti a ja brecela... (29.10.2011)

Joe Wright zvolil opět zajímavou formu. Chvílemi vypráví tak, že sledujeme děj, nějakou scénu, ke které se pak vracíme z jiného pohledu. Zajímavé a funkční v první části filmu. Joe Wright hodně sází na city, což také udělal v následujících částech filmu, kdy se snaží ukázat, jaké byly následky křivého obvinění, jak se měnily životy postav a jak nakonec skončili. Závěr je překvapivě popisný a osobně mi s emocemi nijak nezamával. Zbytek filmu mě vůbec nijak moc nenadchnul, protože jde poměrně do šířky, popisuje příběh, který už nás až tak nemusí zajímat. Díky rozkouskování do různých období jsem totiž ztratil vztah k postavám. Briony hrají celkem tři herečky, podle toho, jak je stará, a mi přelámalo pouta, která jsem měl z první části. Myslím si, že bude spousta Wrightových obhájců, ale já k nim patřit nebudu. (19.11.2013)

Opulentní hostina s meltou a suchary. 1) Navzdory skvělému tématu, fajn hercům i špičkově natočené masové scéně vojáků čekajících na transport do Británie (pět minut) jsem se trochu nudil. Film mě zanechal chladným, což vzhledem k tématu asi není v pořádku. 2) Zaujali mě 13letá Saoirse Ronanová (budoucí spisovatelka Briony třináctiletá) svým herectvím a samozřejmě i 28letý James McAvoy (hlavní postava). (29.07.2017)

Stejne pocity jako u Anglickeho pacienta. Vsechny herecke a tvurci stranky brilantni, az extremne, ale bohuzel totalne nulovy dopad na me emocni receptory. Je mi lito. Snad opet priste, Joe, jako u Pychy. (03.02.2008)

Snad největší filmové zklamání roku 2007. Jistě, řemeslně se tomu filmu nedá skoro nic vytknout. Famózně patetická hudba, nádherné barevné snímání obrazu s opravdu dobrým kameramanem, slušné herecké výkony a tak dál a dál. Ale k čemu tohle všechno je, když všechno to řemeslo je namířeno proti divákovi. Ten je chudák vystaven citovému vydírání a co hůř, útočí tu na něj jeden kýč za druhým. Ať už po stránce obrazové, hudební či syžetové. Pětiminutová bezchybně nasnímaná scéna z pláže, která neposunuje děj ani nevypovídá nic o válce jako takové. Jen působí na city a před očima diváka tak skládá jeden smutnější obrázek za druhý, od zabíjení koní přes záběry na stovky mrtvých lidí, aby skončila bezchybně sladěným chórem zubožených vojáků hořekujících nad svou situací za doprovodu melancholických smyčců. To je kýč, vydírání a neúcta k divákovi, až jsem se z toho oklepával. A bohužel je tam podobných scén víc. O bezzubém a naprosto postradatelném dovysvětlovávání nejasných věcí ve flashbecích nemluvě. A já se tak těšil. Moc mě to mrzí... (07.04.2008)

Ano, to tempo je problém. Zpočátku je lákavé, že není kam spěchat, různé situace se vrací a mixují z různých pohledů. Následují emoce znázorněné jediným nepřerušeným záběrem, žádné mrknutí, jen slzy, strnulý výraz, zoufalství, záblesk štěstí, pokání..... Stále pomalé tempo spěje ke zkratkovitějšímu příběhu, což je místy trochu na škodu. To jsou pro mě kupodivu u tohoto příběhu jen drobnější problémy. Zbytek mi přišel ohromující. Kde jen začít..... třeba jen tak namátkou.....výborně zvolené herečky pro Brionu v průběhu času (byly si podobné i kdyby neměly stále stejný účes), vše skvěle prokládané literárním výrazivem a to klapání psacího stroje, Debussy (milá zkouška postřehu, kdy o něm mluví voják v nemocnici a pak v jiných scénách zazní), zářivě modré oči Jamese McAvoye, netradiční milostný dopis a jeho netrediční přijetí, dostaveníčko v knihovně, potápění v kašně, práce v nemocnici během válečného běsnění, fotka s letní chatou u moře, putování 3 vojáků zpět k armádě a vzdálený záběr na jejich siluety u průmyslového objektu a řeky, slzy Jamese McAvoye, využívání odrazů (já vím, pro někoho až moc často), problikávání vzpomínek, které jsou později opět využity (záchrana Briony), další milostné dopisy, šeptání Jamese McAvoye,...... Vyvrcholení příběhu bylo v podstatě jasné od třetiny filmu, ale není pro mé hodnocení důležité, důležitější je cesta, kterou jsem z filmem urazila. "Přála bych si, aby to nebyla slabost nebo uhýbání, ale poslední laskavost." (11.08.2011)

Neznám McEwanův román, neznám toho autora vůbec. Prý je v Británii docela ceněný. Jeho Atonement je román, a pokud mohu usuzovat podle filmové adaptace, buď toho obsahuje mnohem víc, anebo vyniká kvalitami, které nelze zfilmovat. Každopádně film ukazuje matérii dostačující nanejvýš na povídku, literární i filmovou. Je to pastva pro oči s mnoha zajímavými momenty, krásně zahrané, zdařilý oscarový soundtrack, ale příběh jako takový rozehrává dobrý námět jen směrem k sladkobolnému dojáku. Láska zůstala nenaplněna, milenci dojemně umřeli, a hříšnice lituje, ach, tolik lituje, až do hrobu, ach, jak krásně smutné… (16.10.2011)