Terez.S

Když se láska nebeská před Vánoci v roce 2003 objevila v kinech, nikdo asi nepředpokládal, na jak vyjímečný film právě jdou. Láska nebeská se o té doby stala téměř kultovním filmem a podle mě naprosto zaslouženě, protože má všechno - má nadhled, eleganci, vtip, krásné příběhy, ve kterých se najde úplně každý, hudbu, která dotváří atmosféru, hvězdné obsazení, které není "hvězdné" jen podle jmen, ale i svými výkony (jmenovat můžu např. Hugha Granta, Emmu Thompson, Colina Firtha, Billa Nighty nebo Keiru Knightley) .. všechno to do sebe skvěle zapadá a věřím v to, že za 20,30,40 let si lidi budou pouštět Lásku nebeskou jako úžasnou klasiku a budu ji mít rádi stejně tak, jako ji teď máme (většina) rádi my.

Je to už pár dní, co jsem "Last night" viděla a stále tento film nemůžu dostat z hlavy. Mnohem víc mě zasáhla dějová linie mezi Keirou Knightley a Guillaume Canetem než ta mezi Samem Worthingtonem a Evou Mendes, možná proto, že byla daleko propracovanější, daleko "hlubší" a daleko uvěřitelnější - chemie mezi Keirou a Guillaumem by se dala krájet a jejich osudovou-nenaplněnou lásku jsme jim věřila se vším všudy. Oproti tomu fyzická přitažlivost mezi druhým párem působí ploše, povrchně a nezáživně. Nejen herecky. Nevím, kladu si otázku, která z těch nevěr je "horší" - jestli fyzická touha, sex a nebo nenaplněná láska mezi dvěma lidmi, kteří jsou možná "meant to be" a v myšlenkách se k sobě vrací od té doby, co se poznali, jen prostě nikdy nebyla vhodná doba být spolu. Co myslíte? Kupodivu mi v tomto filmu nebylo ani tak nepříjemně z nevěry jako takové, jako spíš z toho, že spolu možná žijí dva lidé, kteří se sice mají rádi a rozumí si, ale až tak k sobě "nepatří" .. i když láska má mnoho podob a je samozřejmě těžké určit, co je "správně" a co "ne" .. ten film je založený na konverzaci, střídavě sledujeme oba páry a věřím, že spoustu lidí, hlavně těch "beznadějně romantických" bude mít z "Last night" slušnou depresi .. zároveň si ale myslím, že se (ať už v jakékoliv rovině) v tomto filmu najde každý. Bohužel/bohudík.

Moulin Rouge jsem viděla až na několikátý pokus. Když přišel do kin, bylo mi necelých 12.let a nechtěli mě na něj pustit. Po nějaké době jsem se k němu ale vrátila a od té doby je to jeden z mých úplně nejoblíbenějších filmů. Má strhující příběh, dokonale vybranou a nazpívanou hudbu, nenahraditelné herecké obsazení a výbornou scénu. Od začátku až do konce je pro mě Moulin Rouge zajímavý a stále se k němu ráda vracím.

Mám slabost pro anglickou literaturu, jsem velkou fanynkou Keiry Knightley a lehce ironický výraz Matthewa MacFadyena mě dostal. Pýcha a předsudek je klasika s krásným, poutavým příběhem, což samo o sobě je dobrý předpoklad pro to, aby se z něj natočil výborný film. Někdy to nevyjde, i když je předloha sebelepší, ale tohle není ten případ. Film, který pohladí po duši a při jehož konci se nejspíš přistihnete s přihlouplým úsměvem je určitě dobré mít ve své filmotéce a čas od času se na něj znovu podívat.

já to nechápu .. nechápu, jak moc některé filmy můžou diváka dostat .. já jsem Atonement hltala od začátku až do dokonalého a hlavně nepředvídatelného konce. všechno, úplně všechno do sebe zapadá - příběh, kamera, atmosféra, hudba (!), výborná režie a hlavně, vynikající herecké výkony, jak Keiry, která dokazuje, že nemá jen hezkou tvář a Jamese, který je podle mě jeden z nejtalentovanějších současných herců, tak i mladičké Saoirse, která má nejspíš velkou budoucnost .. pokud neusne na vavřínech. K tomuto snímku se budu určitě vracet!

Film, na který jsem se musela podívat dvakrát, aby se stal jedním z mých úplně nejoblíbenějších. Je to vlastně docela zvláštní, nejsem člověk, který by cíleně vyhledával snímky, u kterých se musí opravdu přemýšlet, abychom z něj něco měli. Ale Věčný svit je kombinací skvělého námětu, spousty detailů, které vám budou připadat hrozně "chytré". Taky má bezchybnou režii a vyjímečné herecké výkony. Kate Winslet byla jednou z mých oblíbených hereček už předtím a tímto filmem jen obhájila svůj post a Jim Carrey se pro mě stal velkým překvapením, když jsem ho poprvé viděla hrát něco jiného než roli ksichtícího se podivína. Budu upřímná a nebudu tvrdit, že Věčný svit je film, na který se dívám často, ale je to snímek, který mě zaujal se vším všudy a v mé TOPce má své místo.

The Holiday v mé TOPce mají svoje čestné místo. Ne proto, že by to byl nějaký převratný film, naopak, a to je asi právě to kouzlo, které pro mě má. Nesnaží se o překombinovanost, jen si tak plyne a je přirozeně vtipný. Líbí se mi ta ukázka dvou světů - tradičního anglického a moderního amerického. Jsou to dvě odlišné kultury, dva odlišní "giganti", kteří ale společně dokáží fungovat a dokonce velmi dobře :)

Amélie je kouzelný film. To, jak moc je vyjímečný jsem sice ocenila až po nějaké době, jako 13ti leté mi přišel nudný, divný a nechápala jsem, co na něm každý má. V 15ti už jsem si říkala, že to není tak zlé a o rok později jsem se definitivně zamilovala. Velmi mě přitahuje francouzská kultura, její elegance a určitý nadhled, který z Francie a francouzů vyzařuje. A v Amélie je té elegance, nadhledu a takové zvláštní "čistoty" přesně tolik, kolik by podle mě mělo být. Audrey Tautou je dokonalá Amélie. Paříž je užásné místo pro tento film. Všechno do sebe zapadá a dává smysl. Doufám, že v životě narazím na víc takových snímků.

Nejnovější přírustek do mé TOP10! Sama sebe se ptám, co mě na tom filmu zaujalo tak moc, že na něj nemůžu přestat myslet. Jestli je to ten mrazivý pohled Kate Winslet, nebo mladý, nevinný kluk, který zkouší nepoznané v náruči o generaci starší ženy .. Ten film je hodně o emocích, což je jeho největší zbraní. A netvrdím, že v každém z nás vyvolají ty samé, ale věřím, že málokoho nechá The Reader chladným. I když sám o sobě je tehle film chladný a odtažitý nadmíru. Vůbec to ale není na škodu.

Nádherný film, který do vás vlije takový zvláštní klid. Film o tom, že všechno na světě je možné, když tomu věříte. Film o tom, že na světě může být hezky, i když se dějí smutné věci. Netřeba nic dalšího dodávat.