Pokánie

Silný milostný příběh na pozadí druhé světové, kterému nepřálo štěstí, kvůli falešnému obvinění ze znásilnění. Konec mě definitivně emocionálně odzbrojil a celý film ve mě zanechal velmi silný dojem, což se u mě zas tak často nestává. Keira Knightley a James McAvoy zahráli více než přesvědčivě a jen potvrzují, že jsou obrovskými přísliby do budoucnosti. Joe Wright se po Pýše a předsudku definitivně zařadil mezi nejlepší režiséry současnosti a nemůžu se dočkat jeho dalšího film The Soloist. Při absenci nominace Amerického gangstera držím palce Pokání, aby získal sošku nejen pro nejlepší film (opět nechápu nominace pánů z Akademie, kde je nominace pro Wrightovu režii???)....... (28.01.2008)

// Distribútor: Focus Features // Počet premietajúcich kín v USA: 1,400 // Otvárací Víkend USA: $4,221,866 // Prvých 45 a posledných 10minút mi pripadalo omnoho zaujímavejších a lákavejších, ako celý hodinový dej medzi tým. Tiež mi tu trošku chýbalo to emotívne búchanie do diváka, ktoré dokáže tak nekontrolovane dojať. Lenže bez réžie Joa Wrighta, hereckého predstavenia hlavných aj vedľajších hercov, kamery a krásneho soundtracku, by sme nedostali tak príjemnú romantickú drámu, akou je Atonement. (29.04.2012)

Len zriedka sa mi stane, že musím svoj názor na niektoré filmy maximálne prehodnotiť. Zrejme som v čase prvého vzhliadnutia tejto snímky nebola dosť ,,zrelá" na všelijaké bizarné podoby lásky alebo mi jednoducho ani teraz nesedí madam Cecilie čoby hollywoodska star Keira Knightley s trošilinku afektovanou odozvou na diváka. Pokánie sa úplne odovzdáva do rúk milovníkov srdcervúcich príbehov, ktorí si budú želať, aby city Cecilie a Robbieho nikdy neboli podriadené machináciám ľudskej nevyspytateľnosti. Nevtieravé retrospektívy do bodky zachytávajúce myšlienkové pochody hlavných hrdinov či ich dokonalá vnútorná charakteristika, dramatické scény lemované melancholickými tónmi maestra Marrianeliho, zranený pár kráčajúci v ústrety krutej vojne, aby zasiahla ešte bolestnejšie, unáhlené detské rozhodnutia podtrhnuté naivnými bezútešnými citmi, výčitky svedomia presahujúce rámec ľudského šťastia a potom tie drobné scénky - rozbitá váza, pohľad na mnou zbožňovaný anglický životný štýl z 20. storočia či len konečné nečakané vyústenie so štipkou tragického intervalu, ktorý pochoval všetky nádeje na šťastný happyend odohrávajúci sa iba v knihách plných ilúzií. Na druhýkrát omnoho silnejší zážitok, ktorý z hlavy len tak nevypustím. (26.03.2010)

Srdce se sevřelo, prsty se hluboko zaryly do sedačky a poslední zvuky psacího stroje pomalu doznívaly na velkém plátně. Už tehdy jsem věděl, že tenhle filmový zážitek, bude jeden z těch neopakovatelných. Kdyby byl Joe Wright architekt, tak postaví Noter Dam. A kdyby bylo Pokání tím posledním filmem, co jsem kdy viděl, ani v nejmenším bych nezalitoval. (21.12.2007)

I gave them their happiness..“ Obscénní dopis, který neměl být nikdy doručen a zaslepená dětinská žárlivost předchází pokání, konanému jako veskrze sobecká očista vlastní duše nesoucí věčný stín. Wright stvořil nového Anglického pacienta plného nádherných exteriérů, objasňujících retrospektiv, skoků v čase a záběrů plynoucích pozpátku, ale bohužel krom překvapivého závěru emočně podobného figuře Keiry po vydatném obědě. Nicméně za krásný balicí papír, v kterém je Pokání zabaleno a mimořádně přesné výkony McAvoye a Ronan oči své, slz prosté, nakonec mhouřím.. (29.01.2009)