Funny Games USA

Je fakt, že tahle společnost je odporná a ani bych se nedivila, kdyby se takovej párek "dobře vychovanejch", slizkejch a zdvořilejch sráčů, z kterejch se mi doslova zvedal kufr (ale někdy mě až dokázali rozesmát), někde fakt našel. Taky oceňuju, že se tvůrci vyhnuli zbytečnejm pohledům na krvavý obrázky a něco přenechali jen v náznacích, což mělo daleko větší efekt. Herecky super a scéna, kdy Naomi vypíná televizi, jejíž závody byly jedinou zvukovou kulisou ke scéně bez jedinýho střihu, byla brilantní. Jenže v mejch očích to šíleně degradujou pohledy do kamery a mluvení na diváka a po eskapádě s ovladačem se ještě musím k těm *** hodně přemlouvat. Na druhou stranu se tomu kontaktu s diváctvem a habaďůře na nás hranou nedá upřít originalita, ale mně to tam asi prostě nějak nesedlo. "OK, žádná pneumatika, já ti to říkal. Můžete se zas obléct, děkuji." (29.06.2010)

"A tak mučáli a mučáli, až je všícky umučáli. A skrzevá ty hovadný skutkové příšli do pékla," řekl byl Vyšnovlkodlacký Homér. Tenhle film je nemocnej. A přiznávám, že mě (jako velkýho kliďáka) opravdu vytočil do běla, takže jsem málem začal srát atomový hřiby. Emoce vzbudit opravdu umí, ale prvotní adernalinovej vztek, kterým jsem se natankoval na ústřední dvojici mamrdů se postupem času v celý míře přelil na filmaře. Film zhruba tak od poloviny stopáže totiž neskutečně špatně maskuje, že jeho brutální násilí a mučení v podstatě nemá co říct. Takže: Mluvení šílenýho zabijáka do kamery bych ještě jakžtakž snesl, ale posouvání děje zpátky pomocí ovladače na video rovnalo se nejhnusnějšímu podrazu na diváka (úplně vidím, jak se pan režižér chlemtá svou uslintanou votlemenou držkou, jakej že je kabrňák - takhle nás vochcat) a kompletnímu zruinování veškerý atmosféry. Co to jako mělo do prdele bejt? Pokus o jakousi avantgardní postmodernu? Umění? Nefukční vtip? Parodie? (Tady se totiž nabízí jediná filmová paralela: a to když Lord Helma posouvá děj vlastního filmu "SpaceBalls", aby zjisitl, že "teď" jsme v "teď".). Pak už našteští rychle následoval konec, kterej patřil do ranku toho nejimpotentnějšího, co může žánr zvaný "Moderní Thriller" nabídnout. Hm. Proto jsem se rozhod, že si tenhle film dotočím sám. Příští dveře, na který ty pošahaný slizký hovada zazvoněj, budou patřit rodině kapitána Spauldinga. A až začnou zkoušet ty svý kravinky s vajíčkama, veme si je do parády šílenej Otis se škarbkou na brambory a rozžhaveným šroubovánem. TAK! Ostatně tvůrci týhle kraviny by si nejspíš zasloužili to samý. Závěr: snímek, kterej mě nasral svou zváceností a očividným fanděním ústřední dvojici psychoušů. Ne, ti dva mladíci opravdu nebyli "Cool". A nechte si ty kecy o umělecké obžalobě násilí. Tohle bylo prostě n-e-m-o-c-n-ý. A kdo se u toho bavil, je nemocnej taky... A teď už táhněte! Nic jinýho se v tomhle komentáři nedovíte, vy zvrhlý hovada! (16.08.2010)

Nevím co si o tomto filmu myslet. Neskutečně hravý snímek, který se na schval tváří jakožto lehce předvidatelný, aby vám následně mohl s velkou grácií vyrazit dech. Ani nebudu počítat kolikrát se mnou režisér se scénáristou vyjebali, ale pokaždé jsem se tomu ze srdce rád zasmál. Myslím si, že to je snad i jeden z mála snímků, kde můžete mít dilema komu vlastně fandit. Morální zásady vám říkají, že lupiči, násilníci a zombie musí být zákonitě potrestané, ale co když jsou záporňáci tak roztomilí, že si nemůžete pomoct ( na rozdíl od mentálně zaostalé zdejší rodinky )? Jelikož jsem navíc originál doposud neviděl ( nesnáším němčinu ), tak nemůžu moc srovnávat a text asi vyznívá zaujatě. Každopádně to nic nemění na faktu, že tento film si určitě minimálně ještě několikrát směle rád pustím. (04.12.2013)

Příšerná depresivní sračka.. Tohle se může líbit fakt jenom úchylům. (12.11.2015)

Napriek tomu, že ide o rovnomenný a prakticky do detailu vyšperkovaný remake toho istého strihu, vizuálne rozdiely a spoločenské konvencie sa v hollywoodskom a európskom prostredí viditeľne líšia. Nejde o žiadnu vedu, ale o poctivé remeslo, ktorého vrcholom sú scény, kde dominuje a ozvláštňuje posolstvo alternatívna fikcia (pretáčacia páska). Zneistenie, kde si nemôžte byť ničím istý, iba dúfajúc vo vyššie správanie je riskantnou voľbou, keď necháte do vás preniknúť nekontrolovateľné vplyvy, ktoré sa vyžívajú vo vašej nevedomosti a slabosti. Funny Games ako Tragic Fails. (20.08.2019)

Tohle šlo mimo mně. Naomi byla dobrá, celé to bylo hezky syrové a bez příkras, ale tohle téma jsme v podobných zpracováních už viděli milionkrát, takže tupá šablona. Navíc nemám rád Michaela Pitta, vadily mi některé audiovizuální postupy i rádoby-cool triky ... To jsem zas krásně promarnil skoro dvě hodiny, ach jo. (15.04.2008)

tenhle film vedle všech otázek, které pokládá originál, pokládá ještě jednu otázku: proč přetáčet v USA film tak, aby od originálu prakticky nebyl k rozeznání (tedy kromě hereckého obsazení). kvůli tomu nejde film odstřelit do pekla, ale divákům znalým originál tato verze nepřináší vůbec nic nového. proto radši nehodnotím (03.05.2008)

Na konci tohoto vpravdě šíleného experimentálního thrilleru jsem nevěděl co si mám o filmu jako celku myslet. Jenom jedno jsem věděl jistě - jeho zkombinování dechberoucí napínavé atmosféry a zvrhlého humoru ve mě zanechalo stopu. Ústřední herecké dvojici "mužů v bílém" absolutně není co vytknout, své role zahráli bezmála dokonale. A ač Tima Rotha nijak zvlášť rád nemám, svou část odvedl podobně skvěle a osud jeho rodiny jsem hltal plnými doušky. To vše spojuje dohromady neméně zajímavá experimentální režie, která mi nedala v průběhu filmu ani na sekundu vydechnout. Mistrovsky odvedená práce. (09.01.2009)

Esencia slova originalita. Famózne, po každej stránke dokonalé, s mysľou sa pohrávajúce dielo. Nedá sa to celkom dobre opísať. To sa jednoducho musí vidieť. (14.02.2010)

Sick, sick, sick. Sic! Krom Naomi Watts geniálně obsazené. Hraje opět fantasticky, ale bohužel její sex-appeal i ve chvílích, kdy se máte cítit provinile, že se ještě díváte, přebíjí naprosto vše. A Pitt a Corbet? Ti u mě skončili. V každé z jejich příštích rolích v nich budu tyhle dvě hovádka vidět. Sick, sick, sick. Sic! (15.10.2010)

Bílá barva je symbolem čistoty a nevinnosti. V tomhle případě úplně podtrhla jejich zvrácenost a zvrhlost. Nesmyslné a kruté násilí zřejmě někteří berou jen jako hru, jako zábavu. Celou dobu jsem chtěla vědět, proč to ti dva šílení kluci dělají, co je k to mu vedlo. Žádnou odpověď jsem na moje otázky nedostala. Zdlouhavé záběry, kde se v podstatě vůbec nic nedělo, mi vadily. (09.10.2009)

Humus najťažšieho kalibru. Svojim spôsobom je ten film tak geniálny, až mi z neho bolo nazvracanie. Tak hustú, krutú a nervydrásajúcu atmosféru som vo filme nevidel ani nepamätám, ale robilo mi problém ho dopozerať do konca. Jeden kamoš mi povedal, že budem veľmi prekvapený - a to aj som, ale mám zmiešané pocity, lebo takéto veci by sa nemali zrodiť ani v hlavách tvorcov, nieto sa ešte dostať na plátno. Bytostne totiž neznášam bezúčelné násilie a psychický teror. Za celodennú depresiu a boľavé brucho dávam "absolútne" hodnotenie, ale netreba ho brať úplne vážne. (0%) (22.04.2010)

Tento film mal taku hustú psychologicku atmosféru, že som chvíľami uvažoval, že ho vypnem.Vlieklo sa to občas tak pomaly a dusivo zároveň, že to musíte vidieť, aby ste pochopili...hra na city, stres, potupa, strach, nevypočítateľnosť niektorých situácii, či sa jedna o vtip, či o nejaký psychopaticky kúsok.Sila. (19.04.2013)

Michael Haneke natočil dobrý film a věděl o tom, že se musí jednat o dobrý film. Je zde výborná psychologická hra, je to nesmírně depresivní a ještě je díky scéně s ovladačem umocněno to, že není úniku. Tohle je na snímku nejsilnější. Ale prostě je to jen opakování toho, co již jednou natočil. A s novou verzí tomu prostě nic navíc nepřidal. Jen ji dostal i za oceán širšímu publiku. (16.06.2017)

V kině působil trailer jako pokračování Kubrickova pomeranče. Ve skutečnosti jde o nedotaženou sbírku násilí a... to je vlastně vše. (19.08.2008)

Po Bílé stuze můj druhý film Michaela Hanekeho. Přijde mi zbytečné hodnotit či nějak blíže komentovat scénář a režii, protože obojí je na tak obrovské a profesionální úrovni, že by jakékoli mé hodnocení bylo nedostačující.)) Co jsem schopen jakž takž popsat, jsou pocity, které jsem měl při sledování tohoto filmu. Nejvíc mě asi zasáhla jak fyzická, tak psychická degradace postavy Naomi Watts (když si uvědomím, jak vypadala na začátku a porovnám to se závěrečnou půlhodinou, tak mi to ještě teď svírá srdce). Už od první chvíle, kdy se děj začne soustředit na ty dvě svině a jejich pro mě osobně nepochopitelné a nepředstavitelným způsobem odporné praktiky, jsem měl velký problém to rozdýchat. Nejvíce mě ale udivovaly dialogy mezi "těma dvěma", které mě občas nutily k smíchu, jehož příčinu nejsem přesně schopen určit (možná soucit, absurdita nebo zoufalost nad budoucím osudem rodiny, nevím...). Každopádně Michael Haneke má za toto dílo můj nejhlubší obdiv a já byl hlupák, když jsem doposud jeho osobu, potažmo jeho tvorbu ignoroval. Výběr herců bezchybný. (14.03.2010)

Naprosto odporně zvrácený film jehož hlavní myšlenka šla úplně mimo mě!!60% (08.03.2011)

Pomrkávání po divákovi, je podle mě jen na efekt, ale je dostatečně uvědomělé, aby mi nepřekáželo. Důležité je, že se jedná o nadprůměrný psychothriller s charakterní herečkou v ústřední roli (Naomi Watts). Trýznitelé tohoto filmu jsou vlezlí, chladní, odměření a zvláštním, odpudivým způsobem zdvořilí. Trýzeň, narodíl od torture hororů, není v ukázce explixitního násilý, ale v psychickém znásilňování se stále stejným zdvořilým tónem. (08.04.2013)

Otrocky dopísmene stejné jako originál, až na jiný herce a absenci jakékoliv hrůzy, která mě u původních Funny Games málem zabila. Haneke teď natočil něco, co u mě možná ještě sníží kvalitu originálu, protože když jsem viděl tohle tak jsem zjistil, že to je celkem nuda. (06.10.2008)

Ani se nedivím rozporuplného hodnocení tohoto filmu. Funny Games USA totiž můžou mnoho lidí dost šokovat a Hanekeho zkoumání násilí a reakcí na něj, se může někomu jevit jen jako zneužívání tohoto tématu ve vlastní prospěch. Film je totiž myšlen jako hra, kde režisér spolu s hlavními postavami mučí i samotné diváky a pokládá nám otázky, kam až jsme jako pasivní pozorovatelé schopni zajít. Proč vlastně se zájmem sledujeme tolik filmů, kde je brutalita hlavní náplní, máme z toho snad nějaké zvrácené potěšení? Nad tímhle se snad každý divák filmu musí zamyslet a odpověď nalézt sám, není to však vůbec jednoduché. Haneke je provokatér, to ale neznamená, že by film nemohl fungovat i jako drásavý thriller, naopak: Jen málo filmů dokáže navodit tak mrazivou atmosféru jako Funny Games USA. Je tedy jen na vás, který pohled je vám bližší. 9/10 (01.04.2009)