Funny Games USA

Zdá sa mi nespravodlivé, keď má originál diametrálne vyššie hodnotenie ako remake len z akéhosi divného princípu (remake je navyše na vlas rovnaký). Podstatné je - ako píše Shadwell - iba to, ktorá verzia sa dostane divákovi do rúk skôr. Americké Funny Games ma však bavili o niečo viac, pretože som zaťažená najmä na americké hviezdy, zatiaľ čo tie nemecké sú mi ukradnuté. Neuveriteľné, ako len prítomnosť úžasnej Naomi Watts, perfektného Tima Rotha či nebezpečne diabolského Michaela Pitta dokázala umocniť celkové dojmy. Nemám námietky ani voči pomrkávaniu do kamery či diaľkovému ovládaču, nakoľko film vnímam aj ako umenie a formu vyjadrenia sa, som tolerantná k rôznym experimentom a ochotne vstrebávam všetko, čo mi kreatívni páni režiséri naservírujú. Prvotný účel (zabaviť, znechutiť, vykoľajiť, šokovať násilím) si to splnilo a ja hodnotím nezávisle od originálu, pretože obe verzie sú rovnako skvelé, mrazivé a chladnokrvné. (09.06.2012)

Já jsem hnusnější a šílenější film nikdy snad neviděl a ani už nikdy vidět nechci. Hlavně jsem čekal na nějaké jasné rozuzlení, jenže pan režisér mi pak díky jedné scéně ukázal, že to s tou krutostí myslí zcela vážně, takže sem si ji stejnak užil až až. Jenže nejhorší na tom všem je, že to všecko je krutá realita, která co se týče budoucnosti může přijít a o to horší budou následky. Mladá generace je dnes neskutečně agresivní a rvavá, ale pravda je, že už nějakou tu řádku let, a ve filmech to začíná být aktuální až teď. Proč? Možná také proto, že se o dětech jako o agresorech dobře točí a že je vidět jak lidský faktor okamžitě klesá ke dnu a diváka to baví sledovat, jak člověk ničí člověka hlavně psychicky. Vždyť kdo si v mládí občas na někoho nezařval, nechci říct nešikanoval, ale občas něco někomu neudělal. Horší na tom všem je, že ti mladí se v dnešní době pustí už i do staršího, a vůbec se toho nebojí, co jim pak udělat, to teda fakt nevim, důležitá je především výchova, jenže to je kór u tohoto filmu ještě horší problém, protože ti chlapci se jinak chovají naprosto přátelsky, ale zřejmě je to všecko jenom hra jak vybudit pozornost a nic víc. Ocenit se na režisérovi musí hlavně to, že s tématem přišel ve vcelku brzké období. Přecijen originál je deset let starý. Takže krapet předběhl dobu. A další věc, která mě na tom vadí je hlavně to, že Američané prostě musí mít zase něco jenom pro sebe a veřejnost. I když tady se to dá pochopit. Režisér chtěl zviditelnit své dílo v době, kdy už je to aktuální a upozornit na sebe, že už to natočil před deseti lety a že je vlastně geniální, ale tak proč ne. Já jsem tenhle film musel chvíliemi přepínat, protože se fakt na to nedalo koukat a nechtěl jsem se posraným filmem deptat, což dokazoval vcelku obstojně. (03.09.2009)

V rámci kinematografie se nejedná o novum, že režisér předělává svůj vlastní film: stačí vzpomenout na Hitchcocka a jeho MUŽE, KTERÝ VĚDĚL PŘÍLIŠ MNOHO. A původní FUNNY GAMES byly vždy filmem evropského artu namířeného na/proti americké(mu) publiku(m), které je zodpovědné za pasivitu při sledování současných filmů a otupělost vůči násilí kvůli exploatačním filmům. Haneke se svou U.S. verzí, která je kopií políčko po políčku, slova od slova originálu řadí tak k experimentátorům s vyprávěním a divákovým očekáváním a přáním jako Gus van Sant se svým remakem Hitchcockova PSYCHA._____ FUNNY GAMES U.S. považuji za vyvedenější než originál, protože obsahuje více nudy, kterou divák může vyplnit přemýšlením a být tak aktivní, i kritika burožoázní společnosti uvězněné ve svém světě je důmyslnější. Film je mnohem nesmlouvavější a sardoničtější ve své okázalé stylistické poctě Kubrickově MECHANICKÉM POMERANČI (a zároveň, u Hanekeho snad poprvé, i ďábelsky černohumorný!) a Michael Pitt a Naomi Wattsová ve svých mickeymouseovsko-trpitelských rolích excelují._____ A když se Naomi oproti originálu (jediná změna, kterou jsem zaregistroval) vysleče zcela do naha a divák si přeje, aby kamera nezabírala JENOM tvář, Haneke nás, diváky, dostal přesně tam, kam chtěl. Známka neo-punku._____ P.S. Hanekemu nejde o to, aby byl divák spolu s hrdiny ponižován a ukazovalo se, kdo že má nadvládu v tomhle fikčním světě (dva Mickey Mouseové s ovladačem), ale o to, aby se divák cítil provinile, že chce násilí a chce vidět bobra a bobule Naomi Wattsové. Na Shadwellovo oponování mé teze o Kubrickovi nemá cenu reagovat, jeho komentář je ukázkou egomaniakální dojmologie a spekulací, kdy je patrné, že neví, o čem mluví. Což ví každý, kdo pozná rozdíl mezi slasherem a exploitationem a každý, kdo ví, že stavět vedle sebe Bressona a Bazina může jen namistrovaný idiot... A už dost, nechci být spojován s winlynchovými mulťáky (Gohy), kterým bych nejradši rozbil držku, rozhodně bych s nimi nedebatoval. (12.04.2008)

Psychický a fyzický teror páchaný na trojčlennej rodine dvojicou rozmaznaných mladíkov patrí do súdka ťažšie stráviteľných filmov, aspoň pre väčšinu. Veľmi komorný a tríznivý film s dôrazom na kvalitné herecké výkony. Výborní herci, minimum strihu, niektoré scény so statickou kamerou trvajú aj niekoľko minút, no napriek tomu nenudia. Zvláštné vsuvky v pobobe komunikácie s divákom!, ale hlavne trošku, aspoň pre mňa, rušivá scéna /pre režiséra možno umelecko-provokatívna/ s ovládačom. Drsné vyvrcholenie na člne a v zápätí absolútne drsný humor /"Som hladný"/vtipálkov s prezývkami Beavis a Butthead.Ináč to boli moje obľúbené kreslené postavičky z MTV. Tušil som, že z nich vyrastú hovädá, ale že až také... Film 8/10. (27.01.2009)

Film patří k těm, u kterých si člověk klade otázku, co by jen dělal v takové situaci - obyčejná rodina versus dva znuzení spratci bez emocí, bez zábran, bavící se terorizováním lidí. Psychické deptání a celková (až nečekaná) brutalita filmu nebyla znehodnocena hektolitry krve. Osobně mi vadily proslovy hlavních antihrdinů přímo do kamery, pár záběrů bylo zbytečně dlouhých - přetáhly dobu, kdy ještě narůstá napětí a sklouzly do "to je nuda, bude se už něco dít?". A vrcholně mě nas*al ten závěrečný časový veletoč. Jinak skvěle mrazivý film, asi bych jen ocenila trošku konvenčnější verzi. 71% (22.12.2008)