Izba 1408

Překvapení! (alespoň pro mě) Dříve než vlezeme společně s Cusackem do né moc pěknou minulostí opředeného hotelového pokoje (btw. o rozloze rovnající se standardnímu bytu), je film nasáklý atmosférou jako fotbalistova ponožka potem. Stačí obyčejná pohlednice s krasopisným ´Nevstupujte do pokoje 1408´ a už to nabírá obrátky. Když se na scéně objeví elegantní Samuel L. Jackson coby ředitel luxusního hotelu a důrazně hlavního hrdinu varuje (slovně i obrazně) před strašidelnou místností, tak být v té chvíli na Cusackově místě, vřele poděkuji za panáka a proběhnu hlavním vchodem tak rychle, že ze vstupních dveří udělám westernové barové lítačky. Jenže já nejsem Cusack a ten zná podobných báchorek tolik, že ho nic nemůže zastavit a tak vzápětí stojí před čtrnáctsetosmičkou. A atmosféra graduje. Nejdříve se dějí jenom takové maličkosti: hodiny zlobí, rádio začne hrát z nenadání, toaleťák s sebou šije. Jenže postupem času se přitrzuje a Cusack začíná mít halucinace. Nebo snad ne?? Film staví, jak už bylo řečeno, na atmosféře, dále na nápaditých děsuplných scénách, maličkostech a lekačkách. Minimálně tři scény jsou opravdu masakrální - 1/ gestikulace do pokoje přes ulici, 2/ klaustrofobický průlezový sprint šachtami, 3/ navrácení se do pokoje. John Cusack je před kamerou prakticky po celou stopáž a předvádí dobrý výkon. Zajímavé rozuzlení. Povedený horor! Bacha na poslední lekačku, je to ta nejšťavnější z celého filmu, já jsem při ní leknutím bouchnul loktem do stolu. Nárazem stůl zavibroval a na jeho konci položený diář spadnul na zem rozevřenými stránkami dolů. Když jsem jej zvednul a otočil, leknutím jsem přímo zdřevěnel - diář byl otevřený na datumu 14. srpna... 25 miliónů dolarů(rozpočet)/131 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.10.2007)

Zpočátku velice slibné a atmosférické, ale pak vám dojde, že tvůrci do toho chtěli nacpat vše z předlohy (nečetl jsem) a tak nemají šanci něco příliš rozehrát. Zombák v šachtě je fajn, ale vytratí se z mysli stejně rychle jako z filmu. V poslední třetince už to začne opravdu haprovat, film má snad víc konců než poslední díl Pána prstenů. Cusakův výkon naštěstí dokáže udržet vaši pozornost po celou dobu snímku a Jacksonova rolička vás prostě musí potěšit. (12.10.2007)

Håfström servíruje hotové vizuální orgie a zprvu se mu daří držet hutnou atmosféru a napětí, ale s příchodem hrůzy z pokoje 1408 se jeho konstrukce zlomí, napětí je to tam, atmosféra poleví a veškeré strašení spočívá opět jen v lekačkách. Co ovšem drží, je John Cusack a jeho fantastický one man show výkon, za který by se nestyděl ani Nicholson. O čem mě ale 1408 hlavně přesvědčil, je, že by stála za zfilmování Kingova Římsa. Stačila jediná scéna... Mikaeli, myslím, že sis vybral špatnou povídku. (09.12.2007)

Převést Kinga na filmové plátno v důstojné podobě není nic lehkého. Zatímco v jeho nehorrorové produkci se hned několik nemálo kusů zdařilo výtečně zadaptovat, tak v rámci jeho strašidelné tvorby se zadařilo vlastně jen jednou. Je tedy celkem překvapivé, že se nakonec málem podařilo tuto tristní bilanci napravit rutinérovi jakým Hafström je. 1408 je kvůli omezenému prostoru zcela závislá na ústřední postavě. Cussack se naštěstí ukázal jako výtečná volba. Jeho charisma podpořené značnou dávkou cynismu, spolu s nezaměnitelným chraplákem, drží snímek nad vodou i během mnoha slabších momentů. Zásadním problémem je, že po skvostné úvodní hodině se tvůrci nevydali přímou cestou rovnou do finiše a čtrnásetosmičku zbytečně, a až nedůstojně, natahují. Zpočátku je zde skvěle budovaná atmosféra, spousta nápadů a několik vykrádaček jiných Kingových povídek (Římsa apod.). Jenže ve druhé části tempo výrazně zvolní, děj se vydá do vod v nichž plavat neumí a atmosféra se takřka zcela rozplyne. Ani ty nápady zde již nejsou, jelikož se pouze opakují variace na již viděné věci z předchozí stopáže. Film 1408 je tak ve výsledku tím samým čím je jeho literární předloha v Kingově tvorbě. Tedy nadprůměrným řemeslem, které nezklame, ale rozhodně se nestane záležitostí, která by nějak výrazněji utkvěla v paměti. PS: Ze třech existujících zakončení je jednoznačně nejlepší to "ne-až-tak-happy-endové". (10.07.2007)