The Picture of Dorian Gray

Na dobu vzniku je to docela slušný, hororově laděný film. Předlohu neznám, proto nemohu soudit, jak se jí přiblížil či vzdálil. Ale více než 70 let starý film a ani chvíli nenudil, dokonce se dostavil i úlek. Mladá Angela Lansbury aneb slavná Jessica Fletcherová z To je vražda, napsala, byla velmi krásná. A ještě více Donna Reed, Dorianova druhá snoubenka. Představitele hlavní role, Hurda Hatfielda, vůbec neznám a myslím si, že se na temnou roli věčně mladého zloducha hodil. Upozorňuji všechny potenciální diváky, že ve filmu se hodně, ale opravdu hodně mluví, je tudíž náročný na uši, případně oči. (04.05.2017)

Šílený nefilm. Líná adaptace, kde lidé přeříkávají věty z knihy a vypravěč předčítá, co nedokáže režisér ukázat. A pokud k nějaké změně došlo, nejspíš kvůli ušetření času, jde o výrazné rozmělnění smyslu Wildea. Učebnicová ukázka tragicky špatného uchopení literární předlohy, které není dost odvážné, aby se vydalo vlastní cestou, tak u něj vadí jak věrnost, tak i odklony. Jediný zajímavý nápad je zahrnout v černobílém filmu pár úderných barevnách záběrů, ale to je velmi málo. (13.05.2017)

Neporozumivá hororová adaptace úžasného Wildeova románu, pomíjející jeho stylové bohatství a mnohotvárnost a akcentující jen některé – magické, tajemné, hrůzostrašné – prvky na úkor těch ostatních – především esteticistních a dandyovských, jež mylně převádí na dobová, dobově příznaková klišé. S takovýmto naivním přístupem, tvrzeným mdlou mizanscénou a nevěrohodným herectvím, by selhala filmová ztvárnění i „strašidelnějších“ Machenových próz či antikvářských hororů Montagua R. Jamese, natožpak tohoto kanonického moderního díla. Zapomenutelný digest hodný prudšího seškrtání. (18.08.2014)

V prvom rade musím isto pochváliť bravúrnu, ale skutočne progresívnu kameru Harryho Stradlinga, ktorá je tak neuveriteľne prepracovaná, strhujúca, normálne zo seba sála zimomriavky, ktoré ma strašne znepokojovali, či znervózňovali, že ma tým pádom po celý čas FASCINOVALI, a to je u mňa vôbec prvá doména, kvôli čomu som išiel do filmu, mal som nejaké - také vnútorné pocity, že toto bude niečo poriadne husté, a verte mi, ako znalcovi, že mám definitívnu, nefalšovanú pravdu ! Videl som veľa tzv. oscarových - ocenených, kde ku Vittoriovi, pridávam tohto pána Stradlinga ! Ďalšia vec, ktorá ma utvrdila v plnom hodnotení, sú geniálne herecké výkony, takmer všetkých zúčastnených, asi najviac u predstaviteľa Doriana Graya, čiže postavu portrétistu, si zahral HURD HATFIELD, ten mi pripomínal dve nespochybniteľné stálice - nemého filmu, a to BUSTERA KEATONA a RUDOLPHA VALENTINA, videl som v ňom presne tento MIX, ktorý uvádzam, zvoľte si ľubovolné poradie, kto z nich je, ako prvý ? Cynický, cynickejší, najcynickejší, tak sa bude postupne profilovať DORIAN GRAY, pretože sa zoznámi s extrémne namysleným, povýšeneckým, arogantným LORDOM WOTTONOM, chlap s vysokým EGOM, ako Mount Everest, mu postupne natlačí kaleráby do hlavy o večnej MLADOSTI, čo si následne vsugeruje do mozgu, a s tým sa načisto stotožní ! Prestal očividne starnúť !!! Lebo On si želá ostať taký, aký je zachytený maliarom BASILOM, ktorý ho v úvode zvečnil na maliarskom plátne. Jeho POVAHA sa začne prispôsobovať samotnému OBRAZU, ktorý sa mení zo dňa na deň, presne v takom duchu, v akom sa nesie Dorian... A to som ešte ani nepovedal, ako bude na konci obraz vyzerať... ? Zo samotného aktéra sa vykľuje to isté, čo zo spomínaného umeleckého diela. Film je síce, typicky klasicky hollywoodsky čiernobiely, ale podotýkam, že sa v ňom mihne i farba, a to myslím samotného OBRAZU DORIANA GRAYA. Toto je tak pekelný film, je taký pochmúrny, náladový, depresívny, cerberovský, až to nie je pekné !!! (26.04.2017)

,,KAŽDÝ Z NÁS NESIE V SEBE ČASŤ NEBA A PEKLA.“ __ Prvá polhodina má pre vrzgajúce kolečká trocha pomalší rozbeh, avšak akonáhle začne Dorian zisťovať, že z jeho podobizňou nie je niečo v poriadku a kamera (vytvárajúca veľmi symbolické obrazy) začne všetko zaberať z pohľadu za obrazom, atmosféra príjemne hustne, postupne naberá na gradácii idúc pritom v zabehaných koľajách obdobných filmov nakrútených v najlepšej tradícii 40. rokov, v období pre ktoré boli takéto adaptácie rôznych mysterióznych príbehov ako stvorené. V tomto zmysle sa prirodzene očakáva, že najpôsobivejšou scénou bude odkrytie obrazu. Skutočným majsterštikom je však vražda Basila, ktorá vďaka kompozícii nasnímania a nasvietenia len rozkymácanou lampou vytvára fascinujúce husárske kúsky, akých je schopná len čiernobiela kamera. Hudba má miestami herrmannovské razenie, cynický George Sanders všetko vyzdobuje svojimi bonmótmi. (55. hodnotenie, 6. komentár k filmu) (22.08.2013)