O 28 týždňov

Anglická fotbalová liga si už asi nikdy finále ve Wembley nezahraje, zato Fresnadillova bych klidně nechal se na tomhle žánrovém písečku ještě chvíli vyblbnout. Atmosféra a hlavně samotný děj (jen těžko si jakákoliv z postav získá divákovy sympatie ve stejné míře, jako tomu bylo u Cilliana Murphyho) jsou tentokrát silně nevyvážené stránky v porovnání s prvním dílem. Pokud bych měl použít POMOvu stupnici napětí, tak prolog je za čistých 100, poté to ústavičně kolísá mezi 0 až 70 a končí na pěkně kulatých 80. Pokračování je to ale více než důstojné a ústřední melodie spolu s režisérovou zručností tomu dodává ten správný survival depresivní feeling. Palec nahoru, chci trojku. (02.06.2010)

Zajímalo by mě, jak pojmenují třetí díl, nejspíš Po všem. První část byla ne sice dokonalá, ale přesto docela napínává zombiárna. Jediným kladem druhého dílu je ale Robert Carlyle a to čistě jen herecky, protože jeho postava od půlky ději vyloženě škodí. Kdybych poznal Catherine McCormack, možná bych ji taky dal za klad, ale věru vypadá jaksi úplně jinak. Nejdřív z formální stránky. Nesnáším stroboskopickej střih. Přecházejí mi z něj oči a nedokážu se vyznat, co se na obrazovce děje. Nejmíň dvě třetiny jsou tady takhle stříhaný a to ještě snímáno ruční rozházenou a zrychlenou kamerou. Vidět to v kině, asi bych spolkl meč a hodil šavli. Další věc, je to jako obvyklé dvojky zbytečně krvavé a násilné. No, zbytek formy patří spíš jen tomu liduprázdnýmu Londýnu, kterej je čistej jako dětská prdýlka a auta jsou pečlivě seskládaný na kraj chodníku nebo zaparkovaný v podzemních garážích. No a k obsahu, který byl tedy o poznání horší. Nic než natahovaná stará žvejkačka, co se jí pořád nemůžete zbavit z prstů. Leitmotiv stále přítomného "milujícího" tatínka nebo zvláštně nelogické chování nakažených vůči mamině (nejdřív ji jen pokousali a utekla ze zavřenýho domu, ale pak ji roztrhali), naprosto nelogický chování armády jako jednotlivců i celku (já vím, říká se, že to jsou gumáci, ale takhle přeci jenom ne), nehledě už k tomu, že pokud by nějaká takováhle epidemie vypukla v Británii, těžko by se to nedostalo na kontinent už dávno předtím. Vsadil bych se, že v třetím pokračování budem sledovat osudy drsných pašeráků a zločinců (alá Alien 4), kteří se z nějakýho jinýho kontinentu (nejlíp Austrálie) vypraví do Evropy a pokusí se odvézt pár nakažených domů, aby si z nich udělali předložku ke krbu, hlídací psy, prodali je nějakým boháčům jako suvenýry nebo prostě jen je použili jako obyčejné biologické zbraně (i když v třetím dílu zbude už jenom ta Austrálie, tak proti komu?) Tenhle film je dalším ze zbytečných fláků, kterými nás toto desetiletí zásobuje doslova nehorázným stylem. A to i když vezmu v potaz, že některý starší zombiárny mám docela rád. Tady ale vlastně ani těch zombíků moc nebylo, a přesto to byly ty nejsympatičtější postavy vůbec. (10.09.2007)

Britský masaker vrtuľou helikoptéry, alebo Ako chlapci z ostrovov ukázali Amíkom, ako sa točí fakt, ale fakt tvrdý zombie masaker (aj keď všetci vieme, že to vlastne zombíci nie sú). Nápadito a veľmi zručne inscenovaná krvavá nakladačka, v ktorej vám naozaj záleží na postavách, takže ste skutočne napätí, a ešte to má aj mimoriadne slušné akčné tempo. Gore efekty sú super, hlavne zmienená žatva vrtuľníkom. Vlastne nedám 5* len kvôli priblblému scenáru - to, že hrdinovia neustále niekam rýchlo unikajú, dokonca aj autom, a všade, kde prídu, už čaká krv dáviaci tatko Carlyle, je do očí bijúci trapas. (14.12.2007)

První půl hodina je skvělá. Začátek se znovu-osidlováním Británie, respektive Londýna nabízí úžasnou atmosféru a očekávání co bude dál. Pak snímek přejde do části, kde znovu začne řádit infekce (to doufám není spoiler ;-) a začíná masakr. Scéna, kdy snipeři nedokáží rozeznat infikované od nenakažených je obzvlášť působivá, stejně tak bombardování "prvního sektoru", kosení trávy vrtulníkem a stadion ve Wembly (hoši už si tam tenis nezahrajou che che). Vlastně i cesta naslepo tunelem je geniálně udělaná. Bohužel se jedná více méně o klasickou útíkačku, což trochu kazí dojem z tak skvěle rozehrané partie. Každopádně, nudit se určitě nebudete, tím jsem si jistý. Herecké výkony jsou taky hodně slušné (hlavně dvojce Rose Byrne a Jeremy Renner). A konec? Tak trochu klišé, ale já mám pro tenhle typ konců slabost :-). No nic jdu vyhlížet zombíky z balkónu. Je to přece jenom docela kousek. Naschle za 28 MĚSÍCŮ POTÉ. (28.08.2007)

Zombíci nejspíš pečlivě neposlouchali svého trenéra atletiky, speciálně jeho rady ohledně správné respirace, neboť při finišování svých vytrvalostních běhů doslova a do chrchle kašlou krev. 28 týdnů poté je dle nejlepší sequelové tradice filmem rychlejším, dravějším, akčnějším a horším. Neskutečná atmosféra napěchovaná do prvních minut, kdy je naplno zužitkován potenciál situace „pár lidí v domě obklopeném zombies“, vytryskne do volného prostranství společně s ukázkovým přespolním během Roberta Carlylea. Ten hraje o duši a na akční horor předvádí stejně nadstandardní výkon jako jeho předchůdce Cillian Murphy. À propos, kam zmizel on a ostatní hrdinové z prvního dílu? Kdo ví, na odpovědi, třeba i ty žádoucí, není čas. Juan Carlos Fresnadillo již v Intactu prokázal cit pro efektivní scény, jež vám nadlouho uvíznou v paměti. Stejně jako v Intactu tyto scény nedokázal přetavit do celistvého a strhujícího filmového zážitku. Okamžiky bombastické, až do nebe kulervoucí a roztomile nekorektní ředí nadbytečnými žvanci keců a politickými paralelami. (Když už konečně scénáristé survival hororů pochopí, že nemá smysl obohacovat slovník hrdinů o jiná slova než jsou synonyma pro „dělej“, „rychle“, „utíkej“?) Nemluvě o vyloženě akčních scénách, připomínajících lepší momenty z prvních dvou dílů srajdozního Resident Evilu. Rád bych za hustě chaotickou kameru, za nářezovou muziku, za kýble krve a jiného svinstva, za vylidněné londýnské ulice (I love that!), dal čtyři hvězdičky, jak jsem ostatně učinil u 28 dnů, jenže… to, co bylo napoprvé originální a odvážné zde prostě jenom je, což je škoda. 70% Zajímavé komentáře: tombac, Rex Mundi, petero, Desperado, Alojs, Haymar (27.06.2008)