Deň sovy

Den sovy se řadí po bok filmům jako Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky, Mám strach, Úctyhodní lidé či Není kouře bez ohně. Ačkoliv nemá úplně takovou atmosféru, na naléhavosti to příliš nemění. Nejmladší Nero, jakého jsem kdy viděl, (je moc podobný Terenci Hillovi) má za sebou silnou policejní posádku, a tahle mafií tolerovaná moc ublížila právě atmosféře, film by byl lepší ponurejší, temnější. S kým měla poměr Claudia Cardinale a kam zmizel její starej? Copak se to skrývá pod asfaltem současné tuzemské kvality? (01.12.2013)

Strhující entrée a pak už jen pomalá projížďka realitou sicilského venkova. Spalující vedro, stékající pot a vražda místního stavaře. Policejní vyšetřování postupně odkrývá pozadí celého případu a vzhledem k tomu, že jsme v Itálii, můžete hádat, kam nás zavede. Ano, všemocná mafie přichází na scénu. Kdo by však čekal nějakou "chobotnici" či ozbrojené hajzlíky na motocyklech, bude zklamaný. Damiani opravdu nikam nespěchá a škvaří své hrdiny v až možná příliš rozvláčném příběhu. Vyšetřování se, bohužel téměř bez napětí, posunuje kupředu jen drobnými krůčky , a tak se můžeme kochat jen pohledy na krásnou Claudii Cardinale a těšit z vynikajícího výkonu Lee. J. Cobba jako nesmiřitelného, ale čestného dona Mariana. Nezklamal ani Franco Nero jako poctivý policista Bellodi, který s buldočí vytrvalostí postupně skládá celý případ, aby se dostal na kobylku mocnému donovi. Den sovy je fajn, ale Damiani má na tohle téma mnohem lepší a silnější filmy. Tři. (20.10.2017)

Kvalitní a napínavý kriminální thriller s politicko-společenskou kritikou. Vyšetřování vraždy v sicilském městečku, hradba mlčení pod vlivem zažitého vzorce chování a společenské hierarchie, provázání zločinu a oficiální politické moci, marný a urputný boj čestného muže, obžaloba strachu a neochoty na změně zavedených pořádků, kritika stavu společnosti. Neústupně idealistický policejní kapitán Bellodi (zajímavý Franco Nero) rozbíhává statečný a marný boj proti místní mafiánské honoraci, která bere svoji pokřivenou spravedlnost a pochybnou čest do svých rukou, se kterou likviduje každého nepohodlného. Rosa Nicolosi (dobrá Claudia Cardinale) se ze ženy chovající se podle místních zvyklostí stává díky okolnostem pomocnicí kapitána Bellodiho. Don Mariano Arena (Lee J. Cobb) je místní mafiánský šéf a společenská autorita, kolem které Bellodi stahuje svou smyčku. Don Mariano je zaskočen neústupností svého protivníka, kterého si ale díky tomu zároveň váží více než svých vlastních spojenců. Z dalších rolí: podřízený Dona Mariana Pizzuco (Nehemiah Persoff), který je původcem první vraždy, vraždící poskok Zecchinetta (Tano Cimarosa), úskokem doběhnutý k přiznání, či ustrašený konfident Parrinieddu (Serge Reggiani), který zaplatí životem za svoji zradu. Kritika a napětí, odhodlání a beznaděj. (07.04.2012)

Policajti a mafiáni se dívají na sebe přes náměstí, dalekohledy do oken. A také o sobě mnoho ví, možná že všechno. A kdo vyhraje? Jako obvykle ten, kdo má podporu (pracujícího) lidu. Nejsou ta šedesátá léta v Itálii nějak podobná devadesátým v Česku. Pozn.: V té době jsem jel s "politiky a podnikateli" do Frankfurtu jako tlumočník, dojednávat půjčku na stavbu odpočívadla pro kamiony na D1. Policajti u toho nebyli. (25.10.2016)

Jeden z prvních pohledů na skutečnou tvář italského jihu a na limity státní moci vůči organizovanému zločinu. Tváří v tvář brutálnímu násilí vyznívá jakoby nezúčastněný způsob režisérova vyprávění o to hrůzněji a brutálněji. Dá se dokonce říci, že tento téměř neosobní přístup je stejně brutální jako šedá skutečnost té doby sama. Za zaznamenání stojí herecký pár Claudia Cardinalová a Franco Nero. Začátek herecké dráhy obou protagonistů filmu byl určitě vydařený. (26.08.2007)