Po svadbe

Výborný film, který se mnou vydatně zacloumal. Na můj vkus se zde ovšem řeší snad až moc věcí najednou - jak píše POMO, z tohoto filmu by šly klidně udělat filmy dva, ne-li více. Teď samozřejmě otázka, jestli to filmu vyčítat - osobně se mi třeba líbí, že děj je skutečně nepředvídatelný a dokáže díky tomu několikrát překvapit, ale osobně mi to všechno prostě přišlo "až moc", špatně se to vysvětluje, je to spíš záležitost intuice. Na filmu mi rovněž vadila roztřesená kamera, kterou nemůžu ani vystát a zde mě teda vážně srala fest. Tím ovšem nedlouhý seznam mých výtek k tomuto filmu končí a jinak je to za mě samá chvála - herci jsou excelentní a scénář je nabit neuvěřitelnými emocemi. Velmi, velmi silný film, kterému však v mých očích k naprosté dokonalosti přece jen něco chybí - proto "jen" za 4 hvězdy. Mimochodem zrovna u tohoto filmu mi přijde praštěné cpát ho do kategorie "skandinávské kinematografie", kterou do značné míry vnímám jako umělou a jejíž typické atributy jsem zde hlavně ani nějak nenašel. (16.08.2015)

Moje prvé zoznámenie sa s režisérkou Susanne Bier. Verdikt? Výborne zrežírovaná a napísaná dráma. Tá je postavená na hereckých výkonoch. Tam bezpochyby kraľuje ústredná trojica MIkkelsen, Lassgard a Knudsen. Priznám sa, že keď som film dopozeral, tak mi zostalo tak trocha smutno s toho, že film prezentoval toľko dejových zvratov, že som prestal byť od polovice filmu prekvapený čímkoľvek novým. Potom som, ale nad tým trocha rozmýšľal. A prišiel som na možnú variáciu príbehu. Objavil som ju a potom som sa ju pokúsil aplikovať na príbeh. Aj keď nám ju režisérka nikdy úplne nepotvrdila, jej prijatím, by pre mňa film nabral na hodnote. Jednak kvôli tomu, že by zavádzanie a podávanie informácií tak malo opodstatnenie ( tým myslím dejové zvraty), ale jednak by to dopomohlo k tomu, že film by bol pre pozorného diváka intelektuálne formálnou a príbehovou lahôdkou. A tá variácia spočíva v tom, že Jorgen to mal celé naplánované od začiatku. Ak je to tak, tak je to naozaj film aký nemá obdoby. Pre mňa rozhodne zaujímavé, aj keď osobne si myslím, že pôsobivejší a menej komplikovanejší bol Vitenbergov Hon. A aj ma zasiahol podstatne silnejšie. (28.09.2013)

Film o zaměstnanci indického sirotčince, který kvůli nedostatku finančních prostředků musí na několik dní odletět do svého rodného Dánska a kterému návrat do civilizace změní život. Film o hledání místa, kam člověk patří, o pochopení, že záchranu nepotřebují jen děti v rozvojových zemích, ale i dospělí lidé s miliony na kontě, o uvědomování si svých povinností, o prozření, že bohatý (člověk, stát) nemusí být vždy morálně špatný. Film, který šikovně buduje příběh na tom, že je jeho hlavní hrdina jednou z nejméně sympatických postav příběhu, a který je v porovnání s běžnými severskými filmy až nezvykle uhlazený. Film, který se dobře sleduje a je některými zvraty překvapivý, ale který z osobního hlediska nemůžu považovat za to nejlepší, co dánská kinematografie v posledních deseti letech vyplodila. 7/10 (12.07.2012)

Nevadí mi občasný patos, neberu přílišnou melodramatičnost. Po svatbě nevydírá, Po svatbě nabízí hutné drama s nefalšovanými emocemi. A ukazuje, co tolik chybí naší kinematografii – realističnost. Dánská filmařka Susanne Bier (ještě nikdy mě po filmové stránce nezklamala) se i tentokrát hlásí k tradici severské filmové školy. Opět si osahává desatero prohlášení Dogma 95, nenechává se jím ale svázat a bere si jen to, co skutečně pomůže příběhu. Ten se dá odvyprávět v několika větách. Jacob jen těžce nachází své místo pod Sluncem, smysl života mu naplno ukazuje až sirotčinec kdesi v Indii. Jenže svůj boj o hladové krky pomalu ale jistě prohrává a aby se z jeho dětí nestaly žebráci v nebezpečných ulicích, musí z rodného Dánska získat prostředky na svůj nový projekt. Potencionálním mecenášem se stane Jørgen, který lopatou přehazuje miliony a zrovna očekává svatbu své jediné dcery. Tam podle něj Jacob nesmí chybět.. Po svatbě lehce připomene jiné dánské drama Rodinná oslava, i tam se schází velká rodina, i tam se razantně změnilo několik lidských osudů. Bier vtáhne do děje, ale odmítá naznačovat, kam se bude děj ubírat. Dle mého jí jde hra s divákem znamenitě, lepší je předem nic nečíst, protože leckteré recenze zbytečně poodkrývají až příliš. Události velmi brzy začnou dávat logiku, z které mrazí. Svatba se tak stane katalyzátorem následujících událostí, ve kterém hrají první housle lidské reakce. Režisérka nesoudí, nemoralizuje, její postavy dýchají autenticitou, herci zase pro film. V silných momentech se mnohdy nedočkáme jediného slova, postavy hrají jen prostřednictvím pohledů a mimiky. Právě herecký koncert ústřední dvojice (Mads Mikkelsen a Rolf Lassgård) je úchvatný. Mikkelsen je přesně tím typem herce, který zaujme, i když by si měnil třeba jen košili nebo čistil zuby. Po prvních desítkách minut jsem nečekal, že fláknu trochu nadhodnocených pět hvězd (s kterými nadmíru šetřím), ale nyní jsem za to rád. I za to, že celou délku diváka provází naprosto trefná hudba islandské formace Sigur Rós. Prostě tenhle šálek byl připravený v hodně kvalitním kávovaru. A to kafe zrovna moc nepiju.. 90%.. A těším se na Lepší svět (Hævnen / In a Better World).. (11.01.2011)

Za jeden z největších důkazů talentu režiséra považuji schopnost vyprávět obrazem. Teď nemyslím tu osobitou kameru, která dává filmu dynamiku a opravdovost, ale klasický záběr-střih-záběr, protože právě v tom je zde ukryto to nejcenější, emoce. A že jich tu bylo. Nechtěl bych být ani omylem v kůži Anny, která tam schytá hned tři citový atomovky. Film má zajímavou zápletku, ale to hlavní je tady o emocích, o lidech a především o citech. (08.06.2016)