Vzoprieť sa obrom

Ono je to fakt pekný a milý film. Akurát mi príde nepatrične malicherné modliť sa za víťazstvo v nejakom športe. Autorita podľa mňa nevyplýva automaticky, len z božej vôle, ale aj z toho, ako sa jej nositeľ chová. Ak sa chová zle, sám spochybňuje svoju autoritu, až ju stratí. Nemyslím si, že Boh splní všetky modlitby, tých čo sa modlia, hocako vrúcne. On vie, čo robí a nie je automat na plnenie snov. A na rozdiel od väčšiny Američanov si nemyslím, že úspech je nevyhnutným znakom božej priazne. Niekto musí aj prehrať, ba čo viac niekto musí byť posledný, tak to má byť. Boh je duch a je veľký už len tým, že existuje. To najcennejšie, čo dáva človeku, je on sám. On sa duchovne dáva víťazom aj porazeným, ako sám chce. (26.04.2016)

...With God, all things are possible. Vzepřít se Obrům (Obři je název nepřátelského sportovního týmu, takže název má být správně s velkým O) se zprvu zdá být klasickým sportovním filmem o outsiderech, kteří nakonec dosáhnou úspěchu a který je stejně tak předvídatelný, schématický a plný všech typických klišé a stereotypů (i na černochy dojde), jak se jen z nastínění zápletky může zdát. To bych byl ochoten ještě akceptovat, kdyby všichni herci nepřehrávali, chování postav nebylo jako z jiného vesmíru, s patosem by se to nepřehánělo za únosnou mez a hlavně by celý film nebyl neskonale nablblou a doslovnou, zaslepenou a plakátovou agitkou za víru v Boha, která nekřesťany donutí k smíchu a věřící k pláči nad zjednodušováním celé problematiky. Pokud milujete kýče, ve kterých postavy starých mužů na kolečkových křeslech hrdinně vstávají a ve kterém víra v Boha vyřeší úplně vše (Propadáš? Nevadí, uvěř v Boha a jsi jedničkář! - Jsi neplodná? Nevadí, přijmi Boha a budeš mít dvojčátka!), Vzepřít se Obrům je film pro vás. Já si raději pustím Vítěze a poražené Olivera Stonea, ten mě dokáže vtáhnout do víru dění, nebo Vzpomínku na Titány, kteří nejsou tak prostoduší, než tenhle verbal mindfuck. (10.02.2007)

Na úvod musím nejdříve složit producentům hlubokou poklonu, protože to co dokázali s tak titerným rozpočtem je opravdu malý zázrak. Největší slabinou pro mne nebylo tolikráte přetřásaný křesťanský agitační apel, ale spíše samotný výběr sportu, neboť americký fotbal je běžnému středoevropanovi značně vzdálený. PS.Kdyby všechno v životě fungovalo jako v tomto filmu byla by to nádhera. (16.01.2011)

Nevěřim v Boha, ale prostě jenom věřim. Mám víru, i když mám pochyby. V životě sem si prošel dost věcma a bez víry bych to asi nedal. Neni to víra v nějakou vousatou postavičku houpací se na obláčku. Kdyby se v tomhle filmu nejelo ve stylu "Bůh, to mě poser sem a Bůh to mě poser tam", byl bych spokojenější. Každopádně na mě tyhle filmy prostě hrajou. Neřikám, že herecký výkony byly úchvatný, ale prostě to nějak je neřešim. V těhle filmech je nějaká motivace a poselství a když se xkrát za film peru se slzou v oku, tak to prostě nemůžu zahodit. Když si to celý převedu na to v co věřim, tak to musim vocenit. Lidi sou bezvěrci, v cokoli a tohle je jedna z možností jak do lidí tu víru nějak dostat. Já sem s tim spokojenej. (22.09.2013)

Alex Kendrick natočil film, ktorý len ťažko zažánrovať. Áno, je tu náznak drámy, dokonca i romantiky, a vlastne i športového filmu, no najpresnejšie by bolo asi hovoriť o motivačnom snímku. Film pre celú rodinu nesúci sa v kresťanskom, miestami až moralizátorskom duchu patrí v mojom okolí medzi najobľúbenejšie, a keby to tak nebolo, azda mám k nemu i vrúcnejší vzťah. Takto ho aspoň rešpektujem ako dávku rýchlej duchovnej podpory pre tých, ktorých odchovala katolícka viera. Samozrejme, priveľká koncentrácia zázrakov a pozitívneho myslenia môže, ale nemusí byť každému po chuti, no pre kresťanov, ktorí sa momentálne ocitli v ťažkom duševnom rozpoložení, to zaiste bude nielen filmový, ale najmä citový zážitok. (21.03.2012)